Lukáš Pulec by rád pokračoval v Malontech. Pokud se nic nezkazí, už to zde dohraji, říká
Poslední pdzimní anketu o hráče uplynulého kola zcela jasně ovládl útočník Lukáš Pulec, který není letos prvním hráčem týmu TJ Hraničář Malonty, který v sestavě kola dominoval. Nejen, že v onom posledním utkání vstřelil dvě parádní branky a Frymburk se spoluhráči doprovodil výmluvným bůrem, ale v anketě jeho jméno již nejednou zelo. Vítězství se však dočkal až v jedenáctém kole.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Přeji příjemný den, Lukáši. V pořadí již několikátá nominace konečně vedla k vítězství a tímto Vám gratuluji. Očekával jste, že to tentokrát vyjde?
Vám také příjemný den a za gratulaci samozřejmě děkuji. Ovšem, abych byl upřímný, tak jsem s vítězstvím v sestavě kola vůbec nepočítal a mile mě to překvapilo. Ale víte, co se říká, to nejlepší na konec (usmívá se).
Kdy a jak jste se dozvěděl o tom, že jste opět nominován mezi nejlepší jedenáctku?
O své nominaci jsem se dozvěděl na vašem portálu, načež mi v úterý ráno na facebook napsal náš nový kapitán Maty Kubenso (Matouš Kouba, pozn. redakce), že mi rozjel hlasovací kampaň. Přestože jsem, jak již padla zmínka, s vítězstvím nepočítal, potvrdila se úvaha, že pokud se Maty do něčeho pustí, musí být jasné, že existuje obrovská šance k výhře.
Takže za Vaším prvenstvím stojí zejména jeho iniciativa?
Převážně ano. On vždy dělá vše naplno a před nabytím úspěchu ho nenastaví prakticky nic. Pobláznil defacto celou republiku a z toho vzešlo mé první místo s dostatečným náskokem na druhého soupeře.
Vše stálo na posledním utkáním s Frymburkem. S čím jste do onoho zápasu nastoupili?
Ten zápas jsme chtěli bezpodmínečně vyhrát, jelikož hned po něm nás čekala dokopná a po prohře by se přeci jen slavilo o poznání hůře. Bylo to pro nás zcela povinné vítězství, ale musím doznat, že nám soupeř nedal nic zadarmo a důležité tři body jsme si museli vybojvat. Frymburk sice nekladl příliš velký odpor a hrozil spíše z brejků, které zřídkakdy dotáhl do konce, ale i tak dokázal třikrát úřadovat. My si však vítězství pohlídali.
Vy sám jste se zapsal mezi střelce. Můžete popsat, z jakých situací jste úspěšně těžil?
První gól byl v prvním poločase po rohovém kopu, kdy mi Maty řekl, abych stál na penaltě, že mi míč posadí na hlavu. No a jak pravil, tak také udělal. Mně potom stačilo pouze nastavit hlavu, abych centr usměrnil do sítě.
Opravdu to bylo až tak jednoduché?
Opravdu bylo. Je až neuvěřitelné, jakou má kopací techniku. Někdy mi svým stylem připomíná bývalého vynikajícího záložníka Paula Scholese.
Ve druhém poločase jste udeřil ale ještě jednou a vítězství završil bůrem.
Přesně tak. To bylo po individuální akci, kdy jsem dostal přetažený balon od postranní čáry. Poté jsem se propracoval přes jednoho bránícího hráče, poté i druhého a nakonec i třetího, zaseknul jsem, zbavil se i čtvrtého, jako by to byly pouze kuželky a placírkou jsem jednoduše poslal míč k zadní tyči.
Panečku, to musela být doslova lahoda pro oko nejednoho fotbalového fanouška, nemyslíte?
Celá ta akce byla pro diváky. Jakmile na mě někdo z tribuny zakřičí, abych protivníky vykoupal, okamžitě mi to v hlavě přepne a jsem jako mašina na góly (směje se).
Nyní vás čeká zimní příprava. Přestože váš tým netrénuje, na co se spíše zaměříte?
My ještě ani nevíme, jestli nějaká zimní příprava bude (usmívá se). Ale určitě pojedeme na soustředění, nejspíš do Loučovic, kde nás bude čekat třífázový trénink, což znamená v první řadě výběh, poté posilovna a nakonec hospoda (pobaveně dodává).
Jaké máte cíle pro následující polovinu ročníku?
Do jarní části soutěže si klademe jako důraz, abychom skončili v tabulce co nejvýše a abychom hráli fotbal pro diváky. Hlavně se musíme hrou bavit a v klídku si to užívat bez nervů a stresu. U některých spoluhráčů budu muset zapracovat na psychické kondici a dostat do nich trošku sebevědomí. Pakliže se mi to podaří, myslím si, že už nebude moc zápasů, v kterých bychom byli poraženi.
A jaké jsou Vaše osobní cíle a přednosti?
Já hlavně doufám, že mi Kaplice vyjde vstříc a prodlouží mi hostování. V Malontech jsem maximálně spokojený a chodím tam velice rád, což je důležité. Myslím si, že pokud předseda Láďa Uhlík pošle do Kaplice pytel brambor a deset vajec, tak mě pustí i na další půlrok (baví se).
Lukáši, jaké jsou Vaše fotbalové začátky? Jak jste se dopracoval k tomuto sportu?
Já jsem nejdříve, jako malý kluk, chtěl střílet z malorážky. Nevím proč, ale nikdy jsem se pořádně netrefil do terče (směje se). Potom mě můj bratranec Pavel, který již hrál, vzal na trénink a bylo definitivně rozhodnuto.
V tu chvíli jste se jasně rozhodl pro fotbal?
Ano, tak to bylo. Od prvního momentu, kdy mi kluci nahráli míč, bylo jasné, že ho budu mít rád a moc ho při hře nebudu nikomu půjčovat (úsměvně vzpomíná).
Jak potom probíhala Vaše kariéra? Kterými kluby jste postupně prošel?
Já jsem celou svou kariéru strávil převážně v Kaplici a to od dětské přípravky až po mužskou kategorii. Poté jsem byl z kádru vyloučen, což jsem sice trošku nechápal, ale přestoupil jsem na hostování do Kamenného Újezdu, kde jsme v tu dobu vyhráli 1. B třídu. Bylo to super a moc rád na to vzpomínám, v Kameňáku bylo dobře. Mimo to jsem si vyzkoušel i zahraniční angažmá a čtyři roky jsem strávil v rakouských nižších soutěžích, kde jsem získal zcela zajímavé zkušenosti a já měl to štěstí, že jsem byl v klubech, kde vše fungovalo naprosto skvěle a lidé kolem fotbalu byli úžasní.
Přesto nyní působíte v Malontech, co Vás tam vedlo?
Prakticky jsem šel za svým kamarádem Robertem “Otasem“ Debnárů. Navíc jsem si zcela jist, že pokud se nestane něco doslova nečekaného, už to zde dohraji a to bych byl velice rád. Už také nejsem nejmladší a vzhledem k mé práci je pro mě okresní přebor úplně ideální soutěž.
Jakým jiným sportům se mimo fotbal ještě věnujete?
Kromě fotbalu si rád zahraji i basketbal, tenis, volejbal, zkrátka mě baví víceméně všechny druhy sportu. Rád si také zajdu občas zacvičit a potom samozřejmě s přáteli mastíme FIFU na herní konzoli. To je přes zimu naprosto ideální. Akorát mě to občas stojí dost peněz, jelikož vždy hrajeme o nějaké ceny.
A vyhneme-li se sportovnímu odvětví? Jaké máte ostatní koníčky?
Mim sport si rád zajdu do divadla, potažmo na koncert a hrozně rád čtu knihy, z nichž celkem dost čerpám a rád se vzdělávám. Ale úplně nejraději mám, je-li na to čas, když se zavřu do dílny a vyrábím si různé věci ze dřeva.
Jaký je Váš oblíbený elitní fotbalový klub?
Můj oblíbený tým je rozhodně Real Madrid. Kdo nefandí Realu, ten neví, co je fotbal a neexistuje větší klub, než je on. Pak mám rád Manchester United a dříve jsem byl Sparťan, ale v současné době mě sparta nebere tolik, jako dřív. Tak železná a neporazitelná, jaká byla, dávno už není a jak bylo dříve ctí, oblékat dres Sparty a mít to pravé sparťanské srdce, tak to dnes již neplatí. To už tam moc hráčů, alespoň dle mého názoru, prostě nemá.
Opusťme kluby a povězte nám něco o svých oblíbencích na hřišti.
Co se týče mého dětství, tak můj nejoblíbenější hráč byl rozhodně Horst Siegl ze Sparty. To byl pravý útočník a mašina na góly, k němuž by se dal přirovnat Honza Gažák, kterýž hrál v Kaplici a já se jako malý na něj chodil dívat. Ani takových forvardů, tedy krom mě, dnes už neuvidíte (směje se). Ale od té doby, co hraji za muže, tak rozhodně Zlatan Ibrahimovič, jenž se mnou má mnoho společného. Pouze s tím rozdílem, že on hraje za PSG a já v Malontech (baví se nad odpovědí). Těch fotbalistů, kteří mě dokáží zaujmout, bylo opravdu hodně, ale nemůžu zapomenout ještě na Diega Maradonu a Romana Bednáře.
Děkuji Vám za rozhovor, Lukáši. Nyní máte prostor pro vyjádření se k fanouškům. Přeji Vám, ať se nadále daří jak na hřišti, tak mimo něj.
Děkuji. Já naopak přeji vašemu portálu co nejvíce aktivních čtenářů. Myslím si, že je super věnovat se těmto nižším soutěžím, dělat různé ankety a rozhovory s hráči. Tohle tu prostě chybělo a je to skvělé. Našim fanouškům v Malontech bych rád vzkázal, že si jich moc vážíme. Těší nás, jak nás podporují a to i při utkáních na hřištích soupeře v hojném počtu. Doufám, že u toho zůstanou i na jaře a já jim slibuji, že uvidí hodně velké parády.
Autor: Imrich Hrabovský
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Na gól do sítě Přídolí nikdy Matouš Kouba nezapomene
- Rád bych vstřelil dvacet branek za sezónu, říká hráč 13. kola Jan Pouzar
- Občerstvení do kabiny bude pouze ovoce a zelenina, většina týmu má mírnou nadváhu, říká hráč 12. kola Jiří Anderle z Nové Vsi
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | SK Větřní | 9 | 37:13 | 24 |
| 2 | TJ Smrčina Horní Planá | 9 | 45:18 | 19 |
| 3 | TJ Sokol Přídolí | 9 | 28:13 | 19 |
| 4 | FK Dolní Dvořiště B | 9 | 34:22 | 18 |
| 5 | FC Lipno nad Vltavou | 9 | 18:18 | 17 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Marek Bednář | 15 |
| 2 | Michal Radychovskyj | 14 |
| 3 | Miroslav Ješina | 10 |
| 4 | Karel Krauskopf | 9 |
| 5 | Petr Vnuk | 8 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Jan Kándl | 27 | 61,4% | 1 |
| 2 | Jan Kališ | 26 | 57,8% | 2 |
| 3 | Jiří Klik | 26 | 57,8% | 2 |
| 4 | Venca Likeš | 24 | 60,0% | 1 |
| 5 | Ladislav Beran | 23 | 51,1% | 1 |