Radime gratuluji k ocenění Muže kola. Potěšilo vás to? Nebo to vzhledem k vaší formě není překvapením?
Samozřejmě, že každé ocenění potěší a jsem za něj moc rád. V závěru soutěže se ale forma drží celého týmu, díky které se nám povedlo v posledních zápasech získat potřebné body.A k překvapení všech, se forma dotkla dokonce i trenéra Oty Matouše, který jako hlavní trenér vyhrál po velice dlouhé době.
Stal jste se hráčem 13. kola, když jste hostili vedoucí Katovice a váš gól rozhodl. Můžete se vyjádřit ke gólu i k celému utkání?
No, v posledním zápase jsme hostili vedoucí tým, Katovice. Hrozně jsme se na tento zápas těšili. Dobrému fotbalu nenahrával nerovný terén,ale i přesto si myslím,že v prvním poločase jsme se snažili hrát více kombinačně, než soupeř. Ve druhém tomu bylo naopak,kde nás soupeř přehrával,ale branku nevstřelil. Nám, teda MNĚ (smích) se podařilo 10min před koncem šťastně zápas rozhodnout. Ale teď vážně..., hráli jsme jako tým velice pozorně a poctivě a odměnou nám bylo vítězství.
Na našem portálu býváte v sestavě kola nejčastějším hráčem. Cítíte, že prožíváte opravdu skvělou sezonu nebo je to známkou zlepšujícího se rudolfovského týmu?
Nejčastějším? Tak to je další hezké ocenění. Neřekl bych, že prožívám skvělou sezónu,ale spíše velice náročnou. Samozřejmě je to týmem, který se velmi dobře doplnil a hlavně začal poctivě trénovat. Všichni si musí uvědomit, že bez tréninku se hrát nedá žádná soutěž.
V této sezóně jste dokázal vsítit už 11 branek a jen dodávám, že snad ze všech možných disciplín – ze hry, z přímého kopu, z penalty. Jaké je vaše tajemství na úspěšnou „mušku“?
11? Já myslím, že 12(smích), ale to je jedno, já si góly moc nepočítám, na tyto počty máme v týmu Davida Ryneše. Všechny varianty zakončení souhlasí, dokonce i jednu hlavou a to je pro mě 4. varianta. Tajemství úspěšné mušky? Znovu se budu opakovat - trénink, trénink a kdybych mohl ještě více trénovat, gólů bych vstřelil určitě ještě více. A určitě je to i o pohodě hráče nebo týmu.
V minulosti jste hrál v Dynamu ČB. Co chybělo k tomu, abychom vídali Radima Pouzara v nejvyšší lize?
To už je hodně let, ale samozřejmě na ty roky vzpomínám hrozně rád. Dynamo mě vychovalo skoro až do "velkého" fotbalu a poté i zaměstnalo. A co chybělo? Určitě trochu více štěstí,ale na druhou stranu, tenkrát v Dynamu hráli velmi dobří hráči,proto jsme to měli složitější,než kluci dnes.
Zkusil jste si také rakouské angažmá. Můžete nám ho popsat?
Zkusil a vůbec toho nelituji. Díky trenérovi Jardovi Konvalinovi, který trénoval ve Freistadtu jsem měl možnost hrát velmi dobrou soutěž a po dvou letech se nám dokonce povedlo postoupit do 4 nejvyšší soutěže /u nás (divize-ČFL)/. Celkem jsem vydržel v Rakousku 6 let a získal mnoho nových kamarádů, kontaktů, zdokonalil němčinu atd.
Po zahraniční štaci jste se vrátil zpět na jih Čech, konkrétně do Rudolfova. Co vás lákalo k posílení týmu krajského přeboru?
Rudolfov byla jasná volba. Začínal jsem zde s fotbalem a vždycky jsem říkal, že chci končit na Rudolfově. Pocházím odtud a mám tu stále mnoho kamarádů. I šance si zahrát se staršími kamarády, to bylo přesně to, proč jsem se vracel právě na Rudolfov.
V kariéře jste narazil na mnoho hráčů. Kteří vám v paměti zůstali nejvíc? A s kým si momentálně na hřišti nejvíce rozumíte?
Víš, nerad bych na někoho zapomněl. Byli to hráči, kteří dnes třeba ještě působí v lize (Lafata, Latka), v zahraničí (Sivok, Kladrubský, Mašát) a nebo hráči, kteří se do velkého fotbalu teprve chystají (Prokeš, Čmelík). Na hřišti si rozumím nejvíce s těmi, kteří mi neodpovídají (smích), proto nejvíce s Jirkou Hrbáčem.
Již nějaký čas trénujete mladé naděje v českobudějovickém Dynamu. Co vás k výchově mladých hráčů vedlo?
Ano, trénuji už nějaký ten rok. Po skončení aktivní činnosti v Dynamu jsem chtěl stále zůstat u fotbalu, proto jsem si postupně (až do teď) zvyšoval trenérskou kvalifikaci a postupně od přípravek jsem se dostal a do pozice profesionálního trenéra mládeže. Nyní trénuji kategorii U 15.
Věnujete se i futsalu. Který sport vás baví více? Přeci jen jste technickým typem hráče a právě futsal je takovým hráčům sympatičtější.
Futsalu se věnuji už od svých 15 let. Byl to vždycky takový doplněk k velkému fotbalu. Samozřejmě, že hrozí zranění,ale na druhou stranu se díky futsalu zdokonalují herní činnosti s míčem. Fotbal je pořád číslo 1. Ale právě v zimních měsících je to ideální pro udržení kondice.
Odbočíme trošku od fotbalu. Před nějakým rokem jste se stal slavným díky skvělému tiketu. Bavíte se sázením stále?
To už je taky minulost. Před několika lety jsem vsadil maxikombinátora na hokejové střelce a za vsazených 70kč jsem vyhrál......, skoro 800tis. Samozřejmě, že bavím, pořád je sázení mým koníčkem. Ale prý sázím hrozně .....(připosraně), říkájí EXPERTI (smích).
V posledním kole hrajete s Hlubokou. Co od samotného utkání očekáváte?
V posledním kole Hlubokou, ale ještě nás čeká předehrávka v Čimelicích. Budeme se snažit poslední domácí utkání zvládnout a potěšit pana Bohinského a pana Koutníka, kteří nám dali za cíl mít po podzimu tolik bodů,abychom byli blízko ke špičce tabulky a mohli na jaře zaútočit. Víme, že nás čeká nevyzpytatelný soupeř. Ale jsem přesvědčený, že náš velký stratég Ota Matouš určitě něco vymyslí. Musím na něj prozradit, že v týdnu mnoho hodin leží u videa, sestříhává silné a slabé stránky soupeře a vždy přijde s velmi dobrou taktikou.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho sportovních a životních úspěchů.
Já děkuji a kdybych do konce podzimní části nevyhrál, tak přeji všem kteří sledují tento portál krásné Vánoce a hodně štěstí a zdraví v novém roce.