Z lavičky mě doslova vystrčili, pobaveně míní kustod a pomezní rozhodčí Dalibor Hošek

Stabilní týmový kustod a pomezní rozhodčí Dalibor Hošek musel opět vyjímečně zaskočit do brankoviště a tentokrát se ukázal v opravdu dobrém světle. Nejen, že své spoluhdáče podržel a vydřel důležité tři body, ale dokázal zvítězit i v anketě o hráče kola, kdy největší procento hlasujících čtenářů vložilo svou důvěru právě do něho.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, Dalibore, gratuluji Vám k vítězství. Očekával jste, že to takto dopadne?Dobrý den, Dalibore, gratuluji Vám k vítězství. Očekával jste, že to takto dopadne?
Zdravím Vás a děkuji. Popravdě jsem to neočekával vůbec. Svou nominaci jsem bral spíše jako srandu, ale když se v pondělí objevila diskuze mých spoluhráčů, o hlasování, začal jsem trošku tušit, že by něco přijít mohlo.
Na sociální síti se spoluhráči do hlasování opravdu hodně angažovali. Zaznamenal jste podporu i mimo tým?
V té angažovanosti máte pravdu. Například Kuba Kubík se dává opravdu hodně záležet, s ním se poté vezl Tadeáš Zeman s Matějem Bandíkem a dalšími. Takový Kuba v tom byl aktivní až moc (směje se). O nějaké větší podpoře mimo tým moc nevím, snad jen kolega z práce posílal hlas poctivě každou hodinu a poté se velkou měrou angažoval také bývalý spoluhráč Ondřej Kouba. Touto cestou bych rád všem poděkoval (směje se).
Do nominace Vás dostal výkon v zápase s Hraničářem, který rozhodně není snadným sokem. Bylo pro Vás samotné utkání obtížné?
To máte pravdu. Hraničář je opravdu silný soupeř a pro mě samotného to bylo opravdu obtížné utkání. Přeci jen jsem si do branky stoupl po dlouhé době, ale dobře hrající tým hodně dopomohl k dobrému výkonu.
Kdy jste se dozvěděl o své nominaci do sestavy kola?
O tom, že budu nominován, jsem se dozvěděl hned po zápase a také jsem přemlouval trenéra, aby tam zařadil spíše našeho nestárnoucího a velmi důležitého útočníka Pavla Pechu. Ten zápas rozhodl a jeho byl na hřišti hodně znát.
Vy jinak působíte jako týmový kustod a pomezní rozhodčí. Můžete ono postavení pro čtenáře popsat?
Je to tak, jak říkáte. Do brankoviště jsem musel zaskočit místo naší velmi dobře chytající jedničky Patrika Trenčanského, který se nechal minulý týden v Kájově vyloučit. Jinak působím jako kustod týmu (směje se), takže klukům připravuji pití a nosím věci, které potřebují a chodím si nějaké zápasy i odmávat.
Do hry už jinak nezasáhnete? Jak je to možné?
Protože v Dolním Dvořišti jsou tak výborní fotbalisté, že mě doslova vyšoupli ze střídačky (pobaveně přiznává). Jsou to kluci šikovní.
Není žádným tajemstvím, že role rozhodčího dá pokládat za nevděčnou práci. Jak jsou na tom pomezní? Čelíte také útokům ze strany soupeře, případně jeho fanoušků?
Role rozhodčího opravdu nevděčná je a je třeba dodat, že pomezní jsou na tom rozhodně líp, jenomže slovním útokům se neubráníme ani my u lajny. Zejména, když odmávnu kupříkladu ofsajd, tak polovina soupeřových hráčů začne řvát, že nebyl, si vyslechnu nějaké nadávky, ale to beru s humorem (přiznává s úsměvem). No a ze strany fanoušků lze pak slyšet i ostřejší výrazy (pobaveně dodává).
Zmínil jste, že jste byl z týmové lavičky doslova vytlačen konkurencí. Jak jste se s tím poté smířil?
Já už jsem se s tím smířil před začátkem sezony, kdy tým dobře posílil a pouze se čekalo na Patrika Trenčanských, jestli prodlouží hostování nebo ne. On měl jít za prací někam do Německa, jestli se nepletu, ale nakonec zůstal a to je pro Dolňák jenom dobře, protože to je skvělý brankář.
Jak jste na to reagoval?
Já už si pomalu domlouval návrat do Horního Dvořiště, odkud jsem na hostování právě v Dolňáku, ale nakonec jsem v tu ještě zůstal s dobrou partou lidí.
A jak to vidíte do budoucna? Hodláte se ještě vrátit na trávník coby hráč třeba v onom Horním Dvořišti?
Do budoucna (směje se)? No, tak v zápase s Hraničářem viděl Patrik, jakou má konkurenci, takže pokud bude dělat takové kraviny, jako v Kájově, tak ho budu muset z branky vykousat (vtipkuje). Samozřejmě si dělám legraci, ale jestli budu pokračovat jako hráč v Dolním nebo v Horním Dvořišti, tak to je zatím ve hvězdách. Zde jsem ale spokojen, takže hostování nejspíše prodloužím.
Post brankáře však není jedinou pozicí, jakou jste se prezentoval. Jste tedy takzvaným univerzálem, připraven nastoupit kdekoliv?
Zrovna univerzálem bych se nenazýval, ale toho stopera nebo předstopera bych si možná ještě odehrál. Říkám ale raději, že možná, jelikož bez tréninku a s pár kily navíc moc minut nevydržíte (nepřestává se smát).
Vraťme se k začátkům Vaší kariéry. Vzpomínáte si, jak jste se k fotbalu dostal?
K fotbalu jsem se dostal přes svého tátu, který také hrával, takže jsem na hřišti trávil dost času a bavilo mě to. Začal jsem v přípravce v Dolním Dvořišti a následně i v žákovských kategoriích do svých patnácti let. Poté jsem zkoušel štěstí v dorostu Kaplice, ale tam jsem vydržel snad jen sezónu a nějak mě to tam přestalo bavit. Když jsem se vrátil znovu do Dolňáku, tak tady nebylo možno hrát za muže, načež jsem šel do Horního Dvořiště. Tam jsem vydržel pěkně dlouho. No a před dvěma roky jsem zvolil návrat domů.
Říkal jste, že v Dolním Dvořišti hostujete. Není ve hře tedy přímý přestup, jak říkáte, domů?
Tak přestup by byl asi zatím zbytečností, protože jsem dal Zdenkovi Keménymu (trenér Horního Dvořiště, pozn. redakce) slib, že se ještě někdy vrátím a chci to dodržet, jelikož mi tam dal šanci prosadit se v mužském fotbale a za to jsem mu vděčný. Hlavně jsem tam zažil hodně dobrých věcí, takže bych chtěl ještě ten slib dodržet.
Měl jste někdy nějaký rituál, který by sloužil jako soustředění před utkáním? Jak jste se koncentroval?
Vyložený rituál jsem opravdu žádný neměl a na zápas jsem se ani nijak nekoncentroval. Jediné, co jsem na předzápasové rozcvičce dodržoval, jako gólman, bylo co nejméně toho chytit, ať soupeři neukážete, jak jste dobrý (ve smíchu se doznává).
Pomáhalo to? Podcenil vás potom soupeř?
(Začíná se smát) Jelikož jsem měl vždycky výbornou obranu, tak jsem toho až tolik chytat nemusel. Avšak jediný zápas, který mě mrzí, byl v nedávné době zápas v Přídolí, kde jsem z dvou ušmudlaných střel, čemuž se ani nedá říkat střela, dostal dva góly a my jsme tam zcela zbytečně ztratili všechny body. Takže o podcenění soupeřů se ani mluvit nedá, ti soupeři mají svou hru a asi brankáře moc neřeší.
Když mluvíte o neúspěchu v Přídolí, jaká událost ve Vaší kariéře byla vyloženým propadákem?
Vyložený propadák byl ještě při působení v Horním Dvořišti, kdy jsme měli rozjetou okresní soutěž na výbornou a bojovali do posledního kola o postup do okresního přeboru. Jenže jsme v posledním kole nezvládli zápas právě na půdě Dolního Dvořiště s místním B týmem, kde nám mimochodem stačila pouze remíza. Ale my jsme v zápase prohráli a nepostoupili (vzpomíná s úsměvem). A navíc jsme ještě v kufru měli sud piva, kdyby náhodou, ale nakonec jsme neuspěli. Tak to byl propadák, typický okresní pralesní fotbal.
Co naopak bylo vaším dosavadním životním úspěchem?
No, tak tahle otázka je asi mimo mě, protože ty životní úspěchy se mi vyhýbají, jako čert kříži
A co třeba nějaká pikantnost,? Nezažil jste nějakou dost nevídanou perličku?
Musel bych se opakovat. Ani tohle není otázka, šitá přímo na mou míru, bohužel.
Kdybyste si mohl vybrat jeden elitní klub, za který byste mohl nastoupit, byť jedinkrát, který by to byl?
To je ta správná otázka (směje se). Samozřejmě, že Hala Madrid. Jednoznačně!
Co byste rád vzkázal čtenářům a Vašim příznivcům?
Čtenářům bych samozřejmě vzkázal, ať portál fotbalunas.cz sledují co nejdéle, protože jsou to úžasné stránky a přeji, ať se vám daří co nejlépe. Jste úžasní. Vám samozřejmě děkuji za rozhovor a poděkovat bych chtěl hlavně dolňáckým fanouškům, kteří nás chodí podporovat v hojném počtu. Vzdát dík bych chtěl ještě jednou všem, kteří mě dotlačili na první místo ankety (spokojeně dodává), díky moc, všichni jste skvělí.

Autor: Imrich Hrabovský

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.