Hrát na jednom hřišti se synem je radost, pochvaluje si Hráč kola Michal Vinš z Plaňan.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0

Dopoledne padesát minut za béčko, odpoledne dalších sedmdesát za áčko. Pro plaňanskou oporu žádný problém, ale příjemná výzva. Zkušený fotbalista se stal dalším Hráčem kola a v rozhovoru se ohlíží za bohatou kariérou: Proč nikdy neodešel do vyšších soutěží? Jak moc se za ta léta zrychlil okresní přebor a kdy pozná, že nadešel pravý čas pověsit kopačky na hřebík?

Dobrý den, gratuluji k již několikátému vítězství v anketě Hráč kola. Máte je spočítaná?
Dobrý den, děkuji. Popravdě je spočítaná nemám, ale vítězství v anketě si moc vážím.
Okres hrajete pěknou řádku let. Změnil se nějak za tu dobu?
Určitě bych řekl, že se okresní soutěž za ty roky výrazně proměnila. Přibylo hodně mladých talentovaných hráčů, kteří mají techniku a fyzičku na to, aby zvládli i vyšší ligy. Díky nim se tempo hry značně zrychlilo.
Znamená to pro vás povinnost donést něco dobrého do kabiny?
Povinnost to není, ale rád jim něco dobrého donesu. Je to způsob, jak podpořit týmovou atmosféru.
Trenér Šafránek vyzdvihl vaši fyzickou připravenost a čtení hry. Jak se vám osobně proti Sendražicím hrálo?
Díky spolupráci se spoluhráči a jejich podpoře se mi proti Sendražicím hrálo opravdu dobře.
Jestli mám správné informace, nastoupil jste dopoledne za béčko a odpoledne za áčko. Jak fyzicky náročné to bylo?
Dopoledne jsem odehrál přibližně 50 minut a odpoledne zhruba 70 minut. Nevnímal jsem to jako příliš fyzicky náročné, spíše to byla dobrá výzva, která mě udržela v tempu.
V A-týmu bojujete s velkou marodkou. Blíží se návrat nějakých hráčů?
Jelikož jsem především hráčem béčka, nemám úplný přehled o zdravotním stavu všech hráčů áčka ani o jejich plánovaném návratu.
Jak vnímáte týmový cíl pro tuto sezonu?
Týmový cíl pro tuto sezonu vnímám jako reálný a motivující. Všichni jsme odhodlaní odvést co nejlepší výkon a postupně se zlepšovat, aby áčko i béčko dosáhla co nejlepších výsledků.
Právě díky výpomoci hráčů z béčka může A-tým pokračovat ve sběru bodů. Jak těžké je pro hráče rezervního mužstva naskočit o dvě soutěže výše? Je to velký skok?
Určitě je to velký skok, ale v béčku máme také kvalitní hráče, kteří si s tím dokážou poradit a vyšší soutěži se dobře přizpůsobit.
Okresní přebor není fyzicky vůbec jednoduchá soutěž, vy ji ale zvládáte i po padesátce. Co je tajemstvím vaší dlouhověkosti?
Stále se snažím udržovat dobrou fyzickou kondici – kromě fotbalu pravidelně hraju nohejbal a v zimě chodím na hokej. Po přetržené achilovce jsem sice v posledním roce neměl takové tempo jako dříve, ale postupně se snažím zlepšovat a udržovat si svou úroveň.
Ve fotbale jste toho zažil spoustu. Troufl byste si říct, kde je výkonnostní strop momentálního áčka Plaňan?
Vzhledem k současné situaci áčka Plaňan si myslím, že jejich místo je právě v okresní soutěži, kde mohou naplno ukázat svůj potenciál a sbírat body.
V týmu hrajete po boku staršího syna. Jaké to je? Rozumíte si spolu na hřišti?
Jsem opravdu rád, že jsem dostal příležitost si s ním zahrát. Myslím, že je šikovný fotbalista a na hřišti si dobře rozumíme.
Nepletu-li se, i váš mladší syn hraje fotbal. Je vaší motivací vydržet ještě pár let a zahrát si s oběma?
Už samotná možnost hrát se starším synem je pro mě obrovskou radostí. V koutku duše mě určitě motivuje i představa, že bych si jednou mohl zahrát i s mladším synem. Byla by to krásná tečka za mou fotbalovou kariérou. Na druhou stranu je to ještě daleká budoucnost a nejsem si jistý, jak se věci vyvinou, ale rozhodně je to pro mě silná motivace vydržet.
Jsou vám herně podobní, nebo to jsou zcela odlišní hráči?
Myslím, že každý z nás má svůj vlastní herní styl a přístup. U mladšího syna je to ještě ve fázi vývoje, protože je mu teprve 10 let, takže se jeho herní projev teprve formuje a bude se postupně rozvíjet.
Obrovskou část kariéry jste strávil v Plaňanech. Jste velký srdcař. Co pro vás tento klub znamená?
Plaňany pro mě vždy znamenaly především skvělou partu spoluhráčů a společné zážitky, které mě drží u týmu už mnoho let a dávají mi motivaci pokračovat. Bez vzájemné podpory a přátelského prostředí by to prostě nefungovalo.
V tomto klubu jste zažil postupy i sestupy. Na jaký moment vzpomínáte nejraději?
To je opravdu těžká otázka, protože těch momentů byla za ta léta spousta a vybrat jen jeden je skoro nemožné. Z poslední doby však rád vzpomínám na období před pár lety, kdy jsme si při založení béčka stanovili cíl vyhrát IV. třídu – což se nám podařilo. Stejně tak mě těší i postup áčka do I. B třídy, který byl pro celý klub velkým úspěchem.
Prý jste musel odmítat nabídky z vyšších soutěží. Prozradíte po letech, odkud nejvýše vás chtěli?
Ano, obdržel jsem několik zajímavých nabídek. Nejvýše to bylo z Českého Brodu, když hrál divizi. Dále jsem několikrát dostal nabídky z Radimi a Libodřic, které tehdy působily v I. A třídě. I přesto jsem ale zůstal v Plaňanech.
Před osmi lety jste v rozhovoru hovořil o sklonku kariéry, avšak dnes stále hrajete a na konec to nevypadá. Máte představu, do kolika let ještě chcete hrát?
O tom zatím moc nepřemýšlím. Fotbal mě stále baví a dodává mi energii, takže si chci užívat každý zápas, dokud to půjde a bude mě to těšit. Navíc mám od okolí pocit, že jsem v týmu stále vítaný a mohu být užitečný. Až ten pocit zmizí, nebo sám ucítím, že už to nejde, přijde čas skončit.
Před lety jste v rozhovoru uvedl, že volného času není příliš, ale točí se okolo rodiny a sportu. Změnilo se to nějak? Našel jste si nějaký nesportovní koníček?
To zůstalo beze změny – volného času mám stále velmi málo a upřímně si nedokážu představit život bez pohybu. Rodina a sport jsou pro mě i nadále hlavními prioritami a zatím jsem si nenašel žádný výrazný nesportovní koníček.
Tehdy jste pomáhal trénovat žáky v ABC Braník. Pokračujete v této činnosti?
V této činnosti už nepokračuji. Začal jsem trénovat v ABC Braník především proto, že tam hrál starší syn. Po jeho odchodu jsem tam ještě nějaký čas dojížděl, ale hlavně z časových důvodů jsem nakonec musel s trénováním skončit.
To je vše. Děkuji za rozhovor. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Rád bych všem čtenářům a našim fanouškům poděkoval za podporu a pozval je, aby nás přišli povzbudit na další zápasy. Fotbal je především o radosti ze hry a společném prožívání, jejich podpora je pro nás velkou motivací.

Autor: Jonathan Mensatoris

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.