Fotbal je nedílná součást mého života, říká HISENSE Hráč kola Jan Matoušek z Tuchorazi

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0

Spojuje tvrdou armádní disciplínu s fotbalovou vášní. Brankář Tuchorazi a příslušník chrudimského výsadkového pluku Jan Matoušek nedávno ovládl anketu Hráč kola. V otevřeném rozhovoru prozrazuje, proč jeho tým aktuálně drží nad vodou sestava čtyřicátníků, jak vnímá odchod nejlepšího střelce, i proč letos plánuje dojet na kole až do Athén.

Dobrý den, gratuluji k dalšímu vítězství v anketě Hráč kola. Jaké jsou bezprostřední pocity?
Dobrý den a děkuji. Takovéto ankety jsou pro nás, amatéry, vždy příjemným zpestřením našich fotbalových kariér.
Budou to tři roky, co jsme dělali rozhovor naposledy. Jak se za tu dobu změnil Jan Matoušek?
Od té doby se toho stalo poměrně dost, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. Dvakrát, vlastně se dá říct, že třikrát, jsem se stěhoval. Rozhodl jsem se stát vojákem z povolání a už jen rok mě dělí od třicetin. Po fotbalové stránce jsem se asi moc nezměnil. Jen na fotbal teď není tolik času. Stíhám jen zápasy, ale i tak se na hřišti cítím nejlépe od dob, kdy jsem hrál v Liblicích.
Před lety byla Tuchoraz jakousi štikou okresního přeboru, teď je na opačném pólu tabulky. Co se stalo?
Určitě za to mohou odchody některých hráčů, někteří s fotbalem skončili úplně a věk taky člověk nezastaví. Pro zajímavost, na poslední vítězný zápas proti Štítarům jsme měli v základní sestavě hned pět čtyřicátníků. Nutno dodat, že i tak jsou to základní pilíře týmu. Když ale není nikdo, kdo by je alespoň občas zastoupil a oni měli více času na regeneraci, je to problém. Je nás zkrátka málo.
Většinu sezony máte personální nouzi, málokdy jste naplnili celou lavičku náhradníků. Co za tím stojí? Zranění?
V podstatě stejná odpověď jako na předchozí otázku. A taky nám obrovsky schází dorostenecký tým. To by se mělo do pár let změnit.
V zimě odešel do Kácova nejlepší střelec Tochukwu Mbah. Čím to, že se ho nepodařilo udržet? Vrátí se?
Mbah byl za mě hráč, který byl zvyklý na trochu jiný styl hry než ten, který vyznáváme my v Tuchorazi. Když léta hrajete na vyšší úrovni, kde je nejspíš obvyklejší hrát po zemi, kombinačně, a najednou přijdete do týmu, kde se hraje trochu chaotičtěji – takzvaně podle toho, jak se kdo zrovna vyspí –, nemusí to každému úplně sednout. I tak mu určitě za celé mužstvo chci poděkovat, že za nás tu půl sezónu odjezdil po zadku. Informaci o jeho návratu nemám a nemyslím si, že se tak stane.
Občas se stává, že nastoupíte v poli. Chystá se to ještě v rámci této sezony?
Já upřímně doufám, že ne. Maximálně, pokud by to nešlo jinak, například při slabé účasti.
Výborný výkon proti Štítarům vám vynesl titul Hráče kola. Byl jste se svým výkonem spokojen?
Se svým výkonem určitě spokojen jsem, ale i tak je stále na čem pracovat. U mě je to určitě kopací technika.
Ve Štítarech na vás šla spousta střel, ale o víkendu proti lídrovi z Oseka to bude ještě více. Jak se na takový zápas připravujete? Co bude klíčové, aby mohla Tuchoraz bodovat?
Snažím se nad tím moc nepřemýšlet a za mě je nejlepší moc si s tím nelámat hlavu. Ať je to jakýkoliv zápas, před každým se snažím dobře vyspat a k obědu si dát kuře s rýží. Pokud chceme být úspěšní, tak proti takovému týmu v naší současné situaci budeme potřebovat velkou dávku štěstěny, odhodlanost, poctivost a disciplínu. Zejména v obranných řadách.
Před lety jste říkal, že vás stále provází myšlenka na vyšší soutěže. Je to stále aktuální? Odmítl jste třeba nějaké nabídky v poslední době? Pokud ano, z jakých soutěží?
Uvidíme, co přinese fotbalová budoucnost. Pokud by to okolnosti dovolovaly, proč ne. Nějaké nabídky přišly, ale asi ne ve správnou chvíli. Pro mě už je hlavně důležité, aby mě fotbal bavil. Nabídky přišly z deváté, osmé a sedmé ligy.
V penaltových rozstřelech si rád chodíte kopnout. Troufl byste si na penaltu i v zápase?
Určitě ano, ale máme spolehlivé exekutory v řadách hráčů v poli.
Kdo je největší lídr kabiny Tuchoraze?
Určitě je to trenér Liga a z hráčů beru jako lídra našeho Mučana (Jan Mučka).
Kdo je naopak největší vtipálek?
V kabině je spousta vtipálků, ale suverénem je určitě Tomáš Marc. Občas se musím ujistit, že mu je opravdu 38 a ne 18.
Na dresu nosíte číslo 27. Má to nějaký hlubší význam?
Původně jsem chtěl číslo 17, ale to už je na jiném hráčském dresu. Číslo sedm mě provází celý život. Hned tři sedmičky mám v datu narození. A přeci jen je to šťastné číslo.
Záda vám kryje zkušený Martin Beran. Jaký spolu máte vztah?
S Begym máme, troufám si říct, skvělý vztah. Bohužel v poslední době na fotbal nemá z různých důvodů tolik času, a tak, když nemůžu na zápas já, najde si ho on. Vlastně se teď tedy moc nevídáme. Doufám, že do konce sezony se ještě v kabině potkáme.
Co pro vás znamená fotbal?
Vášeň, partu, emoce, zážitky, fanoušky. Je to nedílná součást mého života.
Prý jste součástí výsadkového pluku v Chrudimi. Jak vypadá váš běžný den?
Je to tak. Žádný den není běžný. To je na tomto povolání to nejhezčí. Poslední věc, kterou by v tom člověk hledal, je stereotyp.
Těžíte z výborné fyzičky člena armády i při fotbale?
Určitě ano. Jak po fyzické, tak i po mentální stránce.
Fotbalovou formu vám prý občas znepříjemňovala bolavá záda. Už je to lepší, nebo jste se s tím naučil pracovat?
Tenhle problém se se mnou táhl téměř celý rok. Ale musím zaklepat, teď to vše vypadá dobře. Našel jsem si na YouTube rehabilitační cvičení a asi to pomáhá.
Vím o vás, že jste velký fanda cestování. Co byla nejzajímavější destinace, kterou jste od našeho posledního rozhovoru navštívil, a proč?
S přítelkyní jsme autem procestovali severní část Itálie. Byl to desetidenní roadtrip, při kterém jsme každé dvě noci spali na jiném místě. Nový rok jsme oslavili na náměstí Dam v Amsterdamu. Větší divočinu jsem v takovém měřítku asi nezažil. Letos, pokud to klapne, bych chtěl dojet na kole do Athén.
Co naplňuje Jana Matouška kromě fotbalu a věcí okolo něj?
Moje práce, pes, cestování a přítelkyně.
To je vše. Děkuji za rozhovor. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Také děkuji. Čtenářům přeji do života hodně štěstí a ať je články na „Fotbal u nás“ baví. A jako minule: ať to tipérům dobře tipuje.

Autor: Jonathan Mensatoris

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.