Rozlučka se svobodou byla jak na Divokém západě. Na práci hlasatele se připravuji i týden dopředu," prozradil o sobě HISENSE Hráč kola Petr Pelc

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 22. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Petře, gratulace k výhře v anketě Hráč kola. Jaké jsou pocity po výhře?
Pocity jsou smíšené, popravdě bych raději toto ocenění vyměnil za body z Chuchelné, které pořád potřebujeme jako sůl.
Minulé kolo byl hráčem kola váš spoluhráč a kapitán David Matyášek, vy sám jste měl radost, že konečně na vás nedošlo. To ta radost asi moc dlouho nevydržela, co?
Měl jsem z toho velkou radost, protože konečně si pokladník zaplatí pokutu sám sobě. Všichni mají v kabině totiž radost, když musím do kasy dát já peníze. Ví že jsem stará drž grešle (smích). O to mají větší radost, když vidí ten můj kyselý ksicht při každé pokutě. Teď vážně poslední dobou mi to připadá, že do kasy přispívám jen já a financuju nám zakončení (smích).
V sezoně jste se stal hráčem kola už podruhé, bude vás čekat i dvojnásobný příspěvek do klubové kasy?
To tady raději nezmiňujte, ať to mám za dvojnásobek, protože se toho chytne náš pokladník Forest (David Matyášek), který je jak policajt a dává pokuty doslova i za prd v kabině (smích).
Utkání v Chuchelné jste těsně nezvládli, přesto jste sahali po bodu. Co podle tebe rozhodlo o tom, že se nepodařilo urvat ani bod?
Myslím si, že rozhodla trochu nezkušenost naších mladých kluků z B týmu. Protože takových těžších zápasů ve své soutěži nemají moc. Postupem si zvykli na tempo a jiný fotbal. Ale tím vůbec nechci říct, že hráli špatně. Naopak předvedli výborný výkon a určitě jim děkuji, že nás nenechali ve štychu a přijeli nám pomoct. Pak nám ještě chybělo trochu štěstíčka ke konci, kdy jsme sahali po bodu
Vy sám jste předvedl několik excelentních zákroků, kterými jste přiváděl domácí hráče k zoufalství. Který zákrok byl podle vás nejtěžší?
Spíše mi ten zápas po dlouhé době sedl. I když trochu si budu sypat popel na hlavu u prvního gólu jsem měl dřív reagovat na kolmici. Jeden z důležitých zákroků byl přímý kop od Dana Štefka. Dělovka ze 16 metrů, kterou jsem tak tak vytáhl. Věděl jsem, že by to mohlo jít. Ve druhém poločase mě hned provětral Haly (Milan Halaška) pak už to tak nějak šlo samo věřil jsem si a klukům jsem chtěl co nejlépe pomoci.
Vy jste se na zápas sešli ve slepené sestavě skrz rozlučku se svobodou Davida Matyáška. Přesto prohra 2:3 není žádnou tragédií. Jak jste viděl z brány výkon týmu?
Šli jsme do zápasu neudělat ostudu a odehrát ho se ctí. Byla to škola i pro naše mladé kluky. Začátek zápasu byl nečekaně náš. Měli jsme tam nějaké šance. Bohužel jsme pak dostali dva slepené góly. Naštěstí nás to nepoložilo, přežili jsme přímý kop Dana Štefka, vysunuli dopředu Došlise a ke konci poločasu zaslouženě udeřili. Do druhého jsme šli s jasným cílem neinkasovat, jak to umíme. Dařilo se nám to, až do šedesáté minuty. Přesto jsme nesložili zbraně a v poslední desetiminutovce jsme dobře domácím zatopili. Nejprve jsme snížili, kdy to zase Došlis trefil parádně za tyč a v poslední minutě jsme trefili břevno, což byla velká škoda.
Ukázali jste v zápase, že rozhodně nevypadáte jako tým, co by měl z okresu sestoupit. Přesto vás nečeká úplně jednoduchý los v závěru soutěže. Co podle vás rozhodne závěr sezony?
Poslední zápasy si myslím, že jsme odehráli velmi dobře. I když máme těžký los, ta pokud budeme pokračovat ve výkonech jako doposud, jsme schopni okrást o body každého. Určitě se musíme scházet v plné palbě, nevymlouvat se na přítelkyně, oslavy a jiné hovadiny a dotáhnout to do konce.
Když se vrátíme k té rozlučce se svobodu, tak jak probíhala tato oslava? Byla to pořádná divočina?
K tomu se snad nedá ani vyjadřovat. Divočina zase jak na Divokém západě. Myslím si, že kdyby nás viděl nějaký odborník, tak nás některé pošle rovnou do Holčovic. Jak psal ženich, naštěstí se kolem nás motají lidé s kladným vztahem k alkoholu, tak jsme měli natrénováno. Osobně jsem měl v plánu taktiku vše v pátek vypít, ať jsme v neděli všichni fit na zápas. Bohužel ani na tohle trénink nestačil a moje taktika nevyšla (úsměv). Jsem v Komárově 17 let zažil jsem X oslav atd. Ale vždycky mě někdo s něčím novým překvapí.
Sport s vámi a vaším životem je extrémně provázaný, když vezmu v potaz, že děláte hokejového rozhodčího, hlasatele na SFC Opava a i v hokejových Vítkovicích. Jak to časově zvládáte? Zbývá vůbec nějaký čas na osobní život?
Ano, je to tak. Ptá se mě na to spousty lidí. Časově náročné to rozhodně je. Pokud člověk chce, dokáže si vše naplánovat, aby vše sedlo a navazovalo jak má. Někdy bych potřeboval, ať má den i více jak 24 hodin. Někdy se mi stane, že v jeden den mi vyjde hokej i fotbal a pak je to záhul. Do toho dcera bouchá hokej, takže tam jsou i její zápasy, takže to mám celkově provázané a náročné. Já plánuju týden na týden. Jak chodí zápasy. Nejhorší je asi období srpen-listopad, kdy je tam ještě Komárov. Naštěstí už nepískám republikové soutěže mládeže a pískám, jak se říká tady, kolem komína. Nemusím už jezdit Třinec, Vsetín, Šumperk. To bych už asi nedal. Mám štěstí asi na všechny věci a lidi kolem. Mám výbornou práci se skvělými lidmi, kteří mi vycházejí vstříc. Doma jsou ke mně taky tolerantní, vycházíme si s přítelkyní vstříc. Takže když mám chvilku, hned to zalepím tím, že se věnuji dětem. Žijeme jenom jednou, nechci doma zakrnět sedět u televize a být starý mrzout. Dokud to jde, tak se chci věnovat tomu, co mě baví. Jsem komunikativní typ mám rád společnost lidí atd.
Jak vůbec vypadá taková práce hlasatele? Přece jen pro mnoho lidí je to jakýsi obraz výstupu z komfortní zóny, můžete fanouškům představit, jak vypadá takový den hlasatele?
Co se týče hokeje ve Vítkovicích, tak tam defacto dělám hlasatele z boxu trestoměřičů. Takže nedělám klasického speakera. Věnuji se pouze hlášení dění na ledě, takže ty klasické hlášení znám tady z Opavy, protože hlásím již nějakých 20 let. Lehce si jen proletím vždy soupisku hostů a pokud je tam cizinec, zjišťuji si správné vyslovení jeho jména. Každopádně na utkání přijíždím vždy minimálně hodinu před zápasem. Může se stát cokoliv, jako třeba letos, kdy nám stávkovala časomíra po jednom z koncertů. Televizní utkání Vítkovice Dynamo Pardubice v hale 8000 diváků, další u televize a všichni spoléhají na hlášení, protože nejde časomíra na kostce ani v televizi, kde to je propojeno. Stopovali jsme to s klukama tehdy na mobilu pomoci aplikace. Byla to zase něco nového, ale musím říct, že se to zvládlo na výbornou. Zápas napínavý, až do konce. 3:2. Když potom celá hala s vámi odpočítává posledních 10 vteřin, byl to zážitek. Pak jsou i ty méně radostné věci a to když fanoušek v utkání s Kometou Brno bojuje v hale o život. To jsem nevěděl co do mikrofonu říci k lidem. Naštěstí to tehdy vyřešil speaker. Na fotbal se pomalu připravuji i týden dopředu. Protože tam na mě padá úplně všechno, kde se starám i o poločasový program, pouštíme hudbu a další věci s tím spojené. Musím říct, že tady funguje skvělá spolupráce s markeťáky Honzou Klejnotem a Kubou Beranem. Informace mi vždy naposílají a já si to pak sám upravím po svém. Ne vše mám připravené a někdy fakt mluvím, co mě napadne (úsměv). Začátky byly těžké, protože jsem začínal hlásit před povodněmi, pak se jezdilo do Hlučína a Dolního Benešova. Navíc jsem to dělal jako nováček. Sžíval jsem se s fotbalem. Strašně moc nových informací pro mě. S návratem do Simply arény se vše úplně zjednodušilo. Na utkání přicházím taky hodinu před utkáním. Tady je akorát rozdíl v tom, že se hlášení věnuji již už 45 minut před utkáním. Kdežto v hokeji začíná hlášení, až po úvodním buly. Musím říci, že mě ty to dvě věci neskutečně baví a naplňují.
Blíží se závěr sezony a s tím i letní přestávka. Jaké máte plány na léto?
Plány jsou jasné, budu se věnovat rodině. Máme s přítelkyní a dětmi naplánované nějaké dovolené a výlety. Už se na to těším, jak odsud vypadneme, než zase skočíme do toho sportovního kolotoče. 17. července mám ještě v plánu odpískat charitativní hokejové utkání v Novém Jičíně, kde se vždy sjede plno známých českých hokejistů z NHL i tuzemské scény. Kdo nemáte ještě plán a jste fandové hokeje, jste srdečně zváni. Přijdete si opravdu na své.
Předpokládám, že v Komárově jste si vytyčili jako cíl záchranu. Jaké máte v týmu plány pro další sezonu?
Popravdě záchraně věřil již málokdo po tom katastrofálním podzimu. Přesto jsme se vzchopili a jsme zase ve hře. Tak určitě se o tu záchranu porveme. Do budoucna určitě zapracovat více mladých kluků do týmu. Velkým a milým překvapení jsou výkony Dominika Klapetka, tak bych byl rád, kdyby ho následovali další kluci a pomalu se to omlazovalo.
Uzavřeme to jako tradičně sportovním stylem. Jak byste zhodnotil jako bývalý hokejista dosavadní vystoupení českých hokejistů na MS v hokeji a úroveň šampionátu?
Tím, že mám hokeje přes sezónu hodně, tak MS nějak neprožívám. Kouknu se sem tam večer, ale že bych nějak studoval soupisky atd, tak to ne. Co se týče našich, tak jejich výkony jsou jak na houpačce. Prohrají s týmy, co by nikdo nečekal, že prohrajeme a pak porazíme Švédy. Tady jde vidět, že letos asi dokáže každý porazit každého. Švýcarsko je krásná hokejová země lidé chodí na hokej, což je fajn. Myslím si, že co se týče organizace turnaje, tak úroveň bude vysoká. Letos bych to i přál Švýcarům, aby doma vyhráli celé MS.
Česko zveřejnilo předfinální soupisku na MS ve fotbale, které nás čeká již za pár týdnů. Myslíte, že s tímto týmem, kde je i benjamínek Sparty Hugo Sochůrek, může česká repre dojít daleko?
Pro mě už je úspěch, že jsme se tam dostali. Popravdě tomu věřil málokdo. Myslím si, že dle skupiny by mohli kluci proklouznout do další fáze turnaje. Bylo by to fajn po těch všech ostudách, co se zase v českém fotbale dějí za poslední týdny.
Poslední otázka se bude týkat fanoušků Komárova, neboť se můžete pyšnit velmi silným fanouškovským jádrem. Chtěl byste jim něco vzkázat?
Chtěl bych jim vzkázat, že jim děkujeme za podporu a trpělivost. Protože ty naše výkony nebyly bůhvíjaké, ale myslím si, že v posledních zápasech jsme jim aspoň zase trochu vykouzlili radost z fotbalu a úsměv na tváři.

Autor: Dominik Lakomý

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.