Postup nebyl jen o útoku, ale o práci celého týmu. S bráchou si na hřišti výborně rozumíme," hlásí HISENSE hráč kola Ondřej Rubý

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 24. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Ondro, gratulace ve vítězství v anketě Hráč kola. Jaké jsou pocity po výhře?
Děkuju moc. Pocity jsou samozřejmě skvělé. Jsem rád, že se mi povedlo v zápasech podat dobré výkony a že to ocenili i fanoušci.
V anketě jste získal přes 700 hlasů, což je úctyhodný výkon a rekord v jarní části soutěže. Komu můžete vděčit za takto mohutnou podporu?
Jsem opravdu moc rád, že se pro mě sešlo tolik hlasů. Je to pro mě velká čest a zároveň motivace do další práce. Chtěl bych poděkovat úplně všem, kteří pro mě hlasovali, především rodině, kamarádům (hlavně Samikovi, Robovi, Pogymu a Budovi), spoluhráčům i fanouškům. Moc si té podpory vážím, protože bez nich by to určitě nebylo možné.
Bude vás to něco stát v kabině?
Asi něco určitě jo. Pokladník v kabině určitě něco vymyslí, to se dá čekat. Ale beru to sportovně a k fotbalu to patří.
Předtím vám v anketě vyfoukli vítězství hráči z jiných celků. Je ten triumf ještě o to sladší, že se konečně podařilo vyhrát?
Určitě ano. Když se vám to několikrát nepovede a pak to konečně vyjde, tak si toho vážíte o to víc. O to větší radost z toho mám.
Měli jste anglický týden, kdy jste dohrávali zápas s Těškovicemi ve středu a nyní proti Oticím. Popište nám oba zápasy ze svého pohledu.
Středeční zápas proti Těškovicím byl asi jedním z nejtěžších v této sezóně. Z toho důvodu, že se hrálo v týdnu, kdy většina kluků z týmu má po práci a tyhle zápasy bývají vždy těžké. Stejně tak hlavně kvůli toho, že Těškovice mají jeden z nejlepších týmů v soutěži. Zápas jsme začali velmi dobře, první poločas byl jasně náš a kdybychom vedli 3:0, nikdo by nemohl nic říct. Bohužel, nervozita se asi projevila a v 75, minutě jsme prohrávali 2:1. V ten moment jsme ukázali sílu charakteru, jak silný tým jsme a otočili jsme to na 4:2. Zápas s Oticemi jsme začali tak, jak jsme chtěli proti Těškovicím. Vedli jsme 3:0 a lehce jsme si šli za postupovým match ballem. Trošku jsme si to zkomplikovali, ale pohlídali si to a vyhráli 6:2. Otice ukázaly svou sílu a přesvědčily, že do okresního přeboru 100% patří. Věřím, že v příští sezóně budou hrát klidný střed tabulky.
Co bylo podle vás klíčovým momentem v těch zápasech? Konec konců, obě výhry se nerodily lehce.
Myslím, že klíčové bylo to, že jsme drželi jako tým pohromadě a v těch důležitých momentech jsme si dokázali pomoct. Když to bylo potřeba, tak jsme zodpovědně bránili a na druhé straně jsme byli efektivní v zakončení. Hodně také rozhodla týmová bojovnost a to, že jsme si v těžkých chvílích dokázali navzájem pomoct a nenechali se zlomit.
Jak jste byl vy spokojen se svými výkony v zápasech? Přece jen, trenér vás v obou případech označil za hráče zápasu.
Snažil jsem se do toho dát úplně všechno, co ve mně je, a jsem rád, že to trenér ocenil a že si toho všiml. Vždycky se snažím týmu pomoct co nejvíc, a když z toho pak vyplyne i takové ocenění, tak to samozřejmě potěší. Ale pro mě je hlavní, že jsme to zvládli jako tým.
Klíčový zápas byl však proti Oticím, kdy jste předvedl výborný výkon. Jaké byly pocity po zápase, když jste už věděli, že máte postup v kapse?
Po zápase s Oticemi byly pocity opravdu skvělé. Byla to velká radost, protože jsme zvládli důležité utkání a potvrdili jsme si, že můžeme hrát s každým. V kabině panovala výborná nálada, bylo vidět obrovskou radost i úlevu v celém kádru. Takové momenty si člověk opravdu váží, protože ukazují, jak silný tým je.
Když se budu bavit o postupu, byl to váš cíl, s kterým jste šli do sezony?
Na začátku sezony to úplně vyloženě cíl postupu nebyl, ale chtěli jsme hrát minimálně v horní části tabulky, ideálně do TOP 5 a být co nejvýš. Postupně, hlavně po zimní části sezony, když jsme se pohybovali na špici tabulky, jsme už cítili, že je reálné o to zabojovat a chtěli jsme to urvat. A to se nám nakonec povedlo a slavíme titul.
V sezoně jste ukázali mimořádnou efektivitu, koneckonců, Martin Wedlich na 99% bude nejlepší střelec soutěže. Myslíte, že útok byl tím hlavním faktorem, proč se vám podařilo soutěž vyhrát?
Marťas je pro tým klíčový a hodně důležitý hráč, což ukazuje i jeho forma a góly. Určitě si to zaslouží a přeju mu to. Útok máme celkově silný a dokážeme být hodně nebezpeční. Není to ale jen o nás vepředu, je to o celém týmu, od obrany přes zálohu až po kluky z lavičky a samozřejmě i trenéry, kteří nás dobře vedou. Právě díky té týmové práci se nám daří.
Jaký je váš cíl v 1.B třídě? Budete chtít atakovat opět postupové příčky?
Upřímně jsme to zatím ještě nějak extra neřešili. Teď se to všechno bude teprve nastavovat a probírat, takže na konkrétní cíle je ještě brzo. Takže bych se k tomu zatím nechtěl nějak víc vyjadřovat.
Čeká vás ještě v týmu nějaká oslava postupu anebo jste vše stihli po zápase s Oticemi?
Po zápase s Oticemi jsme to lehce zapili jak s týmem, tak s fanoušky, ale pořádná oslava nás ještě čeká, přece jenom je to historický postup.
V týmu hrajete i s bráchou Michalem, navazujete tak na rodinnou tradici v Raduni. Jak se vám spolu hraje?
Ano, s bráchou se nám spolu hraje dobře, jenom přece jsme bráchové, takže si na hřišti rozumíme o to víc a víme o sobě. Že navazujeme v Raduni na rodinnou tradici, je pro nás obzvláště srdeční záležitost.
Máte doma i pozápasové diskuze, kde analyzujete výkon sebe a týmu?
Ano, skoro před každým zápasem se o tom spolu bavíme a diskutujeme, jak bychom to chtěli hrát a na co si dát pozor. Po zápase to pak doma společně zhodnotíme a probíráme jak náš vlastní výkon, tak i výkon celého týmu. Řekneme si, co se nám povedlo, v čem jsme byli silní, ale i co by se dalo příště udělat líp.
Přestože vám je relativně čerstvě 19 let, na hřišti působíte jako zkušený mazák, což se u mladých hráčů neděje často. Co byste doporučil mladým fotbalistům jako recept na herní sebevědomí?
Myslím si, že je hlavní nebát se hrát a zbytečně se nehlídat, i když se něco nepovede. Recept na dobré sebevědomí je podle mě hlavně v tom, že si člověk uvědomí, že chyby k fotbalu patří a beru je jako součást zlepšování. Sebevědomí nepřijde hned, ale postupně s tréninky a zápasy. Důležité je poslouchat trenéry, pracovat na sobě a učit se z každé situace v zápase. Hodně mi pomáhá i to, když mám kolem sebe spoluhráče, kteří mě podrží, a taky fanoušci, kteří nás ženou dopředu. Pak se hraje mnohem líp a člověk si víc věří.
Navzdory nízkému věku jste solidní nasbíral zkušenosti i z jiných klubů. Popište nám svou fotbalovou kariéru.
S fotbalem jsem začínal v Raduni, kde jsem prošel celou mládeží až do zhruba 14 let, pak jsem přestoupil do Slavie Opava. Tam mě trenéři opravdu fotbalově posunuli a zlepšil jsem se jak po herní, tak i po fyzické stránce. Po půl roce se ale ve Slavii změnily podmínky a já se vrátil zpět do Raduně, protože mi to tam už tolik nevyhovovalo. V Raduni jsem zůstal asi rok a poté mi přišla nabídka do Slezského, kterou jsem nemohl odmítnout, protože už od mala byl můj sen tam hrát. Ten se mi splnil a strávil jsem tam půl roku. Zde jsem nasbíral mnoho zkušeností. Postupně jsem ale zjistil, že je to hodně náročné, neměl jsem tolik času na rodinu, kamarády a školu, takže jsem se rozhodl vrátit zpět do Raduně. Tam se mezitím začal skládat silný dorostenecký tým, s klukama se nám dařilo, měli jsme skvělý kolektiv. Poté se ale tým postupně rozpadal, protože starší hráči už nemohli hrát za dorost. A teď hraju za muže v Raduni.
Máte prakticky před sebou celou kariéru, jaké máte ambice ve fotbale do budoucna?
Určitě bych si chtěl v budoucnu zahrát někde výš, posunout se fotbalově dál a vyzkoušet si vyšší úroveň. Už se objevily i nějaké nabídky, takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Blíží se letní přestávka a s tím i čas dovolených. Jaké máte plány na léto?
Na začátku léta pojedu s kamarády na dovolenou do Chorvatska, na to se samozřejmě těším. Potom mě čeká brigáda. Jinak chci mít přes léto i trochu odpočinek a zároveň se udržovat v kondici, abych byl připravený na další sezonu.
Kdo je vašim fotbalovým vzorem a na jaký fotbalový zážitek nejraději vzpomínáte?
Mým vzorem je Cristiano Ronaldo, hlavně kvůli jeho přístupu k fotbalu, disciplíně a tomu, jak na sobě neustále maká. Asi nejvíc vzpomínám na moment, kdy jsem poprvé s dorostem vyhrál ligu a postoupili jsme. Byl to pro mě velký zážitek a jedna z nejlepších vzpomínek ve fotbale.
Budete sledovat blížící se mistrovství světa ve fotbale? Jak vidíte šance českého týmu?
Určitě to budu sledovat, mistrovství světa je vždycky velká událost. Co se týče šancí českého týmu, myslím si, že mají na to postoupit ze skupiny a pak uvidíme, na koho narazí.
Chtěl byste něco na závěr vzkázat fanouškům Raduně?
Chtěl bych vzkázat, že si nesmírně vážím toho, jak nás fanoušci podporují a jak v hojném počtu nás chodí povzbuzovat. Je to pro nás velká motivace kupředu.

Autor: Dominik Lakomý

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.