Dobrý den, gratuluji k vítězství v anketě Hráč kola. Jaké byly bezprostřední pocity, když jste se to dozvěděl?
Dobrý den, moc děkuji! Byl jsem hodně překvapený a měl jsem velkou radost.
Děkuji všem fanouškům za hlasy i spoluhráčům za podporu na hřišti. Tohle ocenění patří nám všem, moc si toho vážím.
Zápas proti Sendražicím jste těsně vyhráli. Jak ho hodnotíte?
Těsné vítězství nad Sendražicemi je cenné. První poločas byl sice pod naší kontrolou, ale hra byla zbytečně pomalá a všechno nám trvalo příliš dlouho. Ve druhém poločase jsme se však výrazně zlepšili – zrychlili jsme kombinaci, zvýšili pohyb a byli mnohem nebezpečnější.
Na jaře se vám velmi daří. V čem tkví tajemství úspěchu týmu Plaňan?
Máme skvělou partu a makáme jeden za druhého.
O víkendu vás čeká těžký zápas v Krakovanech. S čím do něj půjdete?
Do zápasu v Krakovanech půjdeme s jasným cílem: prodloužit naši vítěznou šňůru a odvézt si plný počet tří bodů. Bude to sice těžký duel, ale chceme do něj jít s maximálním nasazením, udržet týmovou disciplínu a proměnit každou šanci, kterou si vytvoříme. Věříme si a jdeme si za svým!
Za dva týdny vás čeká těžký zápas s lídrem soutěže. Těšíte se?
Určitě se těším, je to velká výzva. Bude to náročné, ale jdeme do toho s tím, že jim nedáme nic zadarmo. Uvidíme, co zápas přinese, jsme připraveni bojovat.
Plaňany jsou na třetím místě tabulky. Cílíte ještě na úplné prvenství?
Zatím jsme na třetím místě. První příčku má Osek už nejspíš jistou, ale my se rozhodně nevzdáváme. Naším cílem je udržet tlak na Libodřice a udělat maximum pro to, abychom jim druhé místo nenechali zadarmo.
Po dlouhých letech v Radimi jste se rozhodl pro přestup do Plaňan. Co vás k tomu vedlo?
V Radimi jsem byl moc spokojený a zažil jsem tam skvělé roky, ale po takové době už jsem potřeboval nový impuls. V Plaňanech se v tu dobu hrálo o soutěž výš, což pro mě byla jasná motivace. Chtěl jsem si vyzkoušet něco nového, vystoupit ze své komfortní zóny a zjistit, jak se mi bude dařit na vyšší úrovni.
Radim se může pyšnit špičkovým zázemím s moderní tribunou. Jak se vám tam hrálo jako dlouholetému hráči?
Bohužel už jsem v té době byl hráčem Plaňan.
Zažil jste někdy osobně kvalitnější zázemí?
Na okresní úrovni určitě ne, ale poznal jsem ho alespoň jako soupeř.
V patnácti jste si vyzkoušel i krátké angažmá ve Viktorii Žižkov. Jaké to bylo?
Bylo to krátké, ale velmi intenzivní a poučné období. V patnácti letech pro mě bylo velkou školou přičichnout k takovému fotbalovému prostředí a sbírat první zkušenosti na vyšší úrovni.
Nejvýraznějším zážitkem z té doby bylo, že jsem se na Žižkově potkával s Tomášem Vaclíkem. Už tehdy bylo na jeho přístupu a tréninkovém nasazení vidět, že má před sebou velkou kariéru, a byla to pro mě obrovská motivace i inspirace.
Okresní přebor jste si zachytal i před více než šestnácti lety za rezervu Kolína. Jak na to vzpomínáte? Byl start v prvním mužstvu daleko?
Ano, to je pravda a vzpomínám na to velmi pozitivně, jelikož jsem tam strávil asi tři roky v dorostu.
Půl roku jste působil i v Polepech, tehdy zažívajících slavnou éru. Jak vás to posunulo?
Určitě mě to posunulo jak hráčsky, tak lidsky. Po skončení pana Siřinka v Polepech mě oslovil, abych přestoupil do kolínského A-týmu a dělal brankáře číslo dvě za tehdejší jasnou jedničkou Davidem Čižinským.
Lákalo by vás někdy přesídlit z brány natrvalo do pole? Kopací techniku na to jistě máte…
Občas, ale opravdu jen výjimečně, si jdu kopnout do útoku za náš B-tým. Nemyslím si však, že bych chtěl přesídlit natrvalo do pole, tam se musí víc běhat.
Všiml jsem si, že jste silný v disciplíně chytání penalt. Máte nějakou osvědčenou taktiku, které se při nich držíte?
Na tuto otázku vám nemůžu odpovědět.
Kdybyste se mohl věnovat jinému sportu místo fotbalu, který by to byl a proč?
Určitě by to byl hokej, protože jsem ho dříve hrával jak v Nymburce, tak i v Kolíně.