Snad budou góly budou padat i v dalších zápasech, říká hráč kola Martin Čuhaj

Ahoj, mockrát děkuji. Do zápasu proti Lipí jsme vstupovali celkem odhodlaně, věděli jsme, že musíme urvat výhru a to se nám povedlo až moc hezky.

Tak první gól přišel hned na začátku. Ve 3. minutě jsem dostal přihrávku do běhu od našeho Sobíka a povedlo se mi poslat míč na vzdálenější tyč. Druhý gól byl pro mě jak z jiného vesmíru, při útočné akci přišel míč do vápna, který se odrazil od obránce přímo ke mě, gólman se mi pohotově vrhal pod nohy a v tu chvilku jsem zareagoval stahovačkou a gólmana jsem trošku vykoupal, pak už byla jen prázdná brána a bylo to 2:0. No a třetí gól byla taková dorážka na hranici vápna, kde jsem vystřelil, ale do střely mi vlezl Ondra Šťastný, který se veškerou snahou snažil uhnout, marně. Střela se od jeho ramene odrazila do brány. Ondra mi pak ten gól nechal, že prý mi chtěl dopřát hattrick, tímto bych mu chtěl poděkovat, že se nechtěně podílel na mém třetím gólu. (smích)

Co vyhrát. Ale vůbec být nominován na hráče kola pro mě znamená úspěch a takovou vzpomínku na zápas s Lipí. Když jsem byl nominovaný, samozřejmě důvod je… dál makat!!! Za to že jsem vyhrál, musím poděkovat za hlasováním svým kamarádům, rodině a konkrétně jednomu spoluhráči panu Liborovi Waldhauserovi, který hlasoval doslova dnem i nocí, díky Líbo! (smích)

Určitě ano, zápas s Lipí se mi povedl tak, že jsem konečně začal proměňovat své šance, páč je o mě známo, že jsem palič šancí. Tak snad jsem prolomil svoje prokletí a góly budou padat i v dalších zápasech.

Tak řekl bych, že je nás v týmu víc takových vtipálků, ale za největšího bych korunoval našeho Jarmila (Míru Šrámků) ten ať je trénink, zápas, nebo když sedí na traktůrku… furt si dělá z někoho srandu. (smích)

No největší blázen do fotbalu je jednoznačně náš branko stroj Martin Špinar. No a salámista… to je těžký, nevím jestli tam úplně někoho takového máme. Všichni v týmu máme chuť hrát fotbal, jinak by už Dívčice jako fotbalový klub dávno zanikl.

Tak jako slávista je to snad úplně jasný! Sen by byl nastoupit za Slavii na Edenu, samozřejmě jsou ve světě i mnohem větší kluby i stadiony, ale musím být realista. Útočník to úplně není, ale ťuknout si to s Christosem Zafeirisem by byla nádhera. (smích)

Určitě to nebude lehký soupeř, ale věřím, že když budeme hrát tak jak umíme, tak tři body zůstanou hezky doma a posuneme se zase o krok blíž k postupu.