Matouš Kouba: Do 1. B postoupit nechceme, museli bychom opět začít trénovat, směje se

Vítěz ankety o hráče osmého kola okresního přeboru Českokrumlovska byl již představen a právě záložník Matouš Kouba se stal adresátem našich zvídavých otázek. Kromě hodnocení úspěšného utkání také zmínil fakt, že TJ Hraničář Malonty již dva měsíce netrénuje, ale stále má na hřišti co nabídnout.

 

Celý rozhovor můžete číst níže.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Příjemný den. Jménem portálu Vám, Matouši, gratuluji k vítězství. Jak se k prvenství stavíte?
I Vám hezký den, děkuji za gratulaci. Tak je jasné, že to na tom srdíčku zahřeje vždycky, když získáte nějaké individuální ohodnocení.
Jedná se o první letošní úspěch Malont v anketě, přestože nominace je pravidelná. Kde vidíte kámen úrazu, proč to vyšlo až teď?
Víte, pro mě je také obrovské překvapení, že k tomu došlo až teď (usmívá se), ale po zapase s Velešínem, jsme si řekli: „A dost, je čas tam procpat někoho z nás“. A jelikož jsem byl podle ostatních nejlepším hráčem na hřišti, tak to padlo na mě. Já sám tomu moc nerozumím.
Pustili jste se tedy do nějaké větší kampaně pro sběr hlasů?
Po zápase sám Lupec (Lukáš Pulec, pozn. redakce) plácl, že budeme posílat hlasy a mimo to pověsil odkaz na anketu pro ostatní na svůj Facebook, kde pobízel ostatní k podpoře. Asi právě to se chytlo, když není nikterak těžké nasbírat hlasy, pokud jste takovým oblíbencem a miláčkem davu, jako je on.
Bude Vás nyní čekat nějaký revanš?
Na rozdíl od jiných týmů my nevedeme klubovou kasu, takže tomu se vyhnu, ale dobrého ujetí se dočká zejména flaška zelené po zápase.
Jak se říká, každý po svém. Vraťme se nyní k onomu zápasu. Bylo to utkání vzhledem k výsledku snadné?
Abych byl upřímný, tak po prvním námi vstřeleném gólu jsme se až nesmyslně zatáhli. Soupeř nás potom začal trochu tlačit, ale to naštěstí trvalo jen chvíli a iniciativu jsme opět převzali my. Podařilo se nám posléze skórovat snad ze všech šancí a když první poločas skončil soupeřovým pětibrankovžm mankem, nebylo co řešit. Druhý poločas jsme víceméně diktovali, drželi balon a soupeře k ničemu, až na jedinou jejich odpověď, nepustili. Chvíli to i vypadalo, jako by velešínští hráli takzvaný famfrpál, jak tam tak lítali (směje se).
O první gól jste se zasloužil Vy sám a to vcelku brzy. Věřili jste potom v až takový debakl?
My jsme je zmáčkli hned od první minuty, kde jsme měli několik rohů, ale vyloženou šanci ne. Naštěstí jsme na gól nečekali dlouho. Lupec mi poslal krásný balon na hlavu a kdybych to neproměnil, asi bych musel běžet s traverzou rovnou do Římova (pobaveně přiznává). Na hřišti soupeře nikdy nečekáte, že dáte sedm branek, ale když jsme dali třetí gól, bylo mi jasné, že ten válec nikdo nezastaví (s úsměvem dodává).
V příštím kole vás čeká rezerva Větřní. S čím narukujete do tohoto utkání?
My si před každým zápasem řekneme tak sestavu a nějaký vtip. Hrajeme prostě tak, jak umíme, vstoupíme na hřiště s tím, že chceme soupeře zničit a to nám zatím vychází. Ono nám také nic jiného nezbývá, když už dva měsíce netrénujeme. To je na jednu stranu dobré. Vezměte si, kdybychom měli ještě k tomu všemu dobrou fyzičku, to by s námi nechtěl hrát už nikdo.
Jaké jsou vaše ambice do nadcházející fáze ročníku? Hodláte bojovat o postup zpět do 1. B třídy?
Určitě bychom chtěli skončit první, druhý být nechce nikdo, o druhých se nemluví. Čili ambice máme jenom ty nejvyšší a do 1. B třídy se asi vrátit nechceme. To už bychom museli zase trénovat.
Jaký je recept na úspěch bez tréninku? Spousta účastníků si stěžuje právě na malou trénovanost.
Když hrajete chytře a máte to v noze, tak toho při zápasech moc nenaběháte, ale to neplatí o mně, já toho naběhám asi nejvíc ze všech. Naštěstí však máme v týmu kluky, kteří běhat nepotřebují a stejně hrají fantasticky.
Bavme se teď konkrétně o Vás. V čem byste viděl Vaši největší sílu?
Myslím si, že to, jak rozdávám pasy, to je prostě oku lahodící. Pak nejspíš také má agrese se kterou chci vybojovat každý míč a umím být i nepříjemný, o čemž svědčí i můj počet žlutých karet. Málokterý zápas ji nedostanu. Dokážu soupeře i obejít, pokud se mi chce, ale poslední dobou se mi právě nechce (směje se).
Co se týče počtu žlutých karet, v tomto ohledu opravdu dominujete. Nebrzdí Vás ani hrozba vyloučení?
Po kartě se vždy snažím kontrolovat a dávám si pozor, hraji čistěji a opatrněji, přičemž někdy stačí promluvit si s rozhodčím o tom, jak je dobrý a že nikdo lepší nás ještě nepískal. Ten se pod vousy zasměje a rázem místo karet jen domlouvá (přiznává s úsměvem). Ovšem, pokud to není doslovná prasečina, ale v tom já neholduji.
Kde byste naopak viděl svou největší slabinu?
Když se před zápasem stihnu nagelovat, tak je mi v hlavičkových soubojích líto té třiny v koupelně. Aby přišla takhle vniveč. Jinak o žádných nevím, ale kdybyste se zeptal kluků z týmu, vyjmenovali by Vám jich spousty.
Co Vaše fotbalové začátky? Rozpovídejte se o nich
Začal jsem v Kaplici jako malý klučina s nudlí u nosu (úsměvně vzpomíná). Tam jsem strávil svou kariéru od přípravky až po muže, ale nejlepší časy byly v dorostu. Tam byla opravdu skvělá parta kluků. To také neslo své ovoce, kdy jsme byli v soutěži druzí a následující ročník jsme dokonce vyhráli. Na ty oslavy nikdy nezapomenu a často na to s kluky rádi vzpomínáme. To bylo bez pochyby mé nejhezčí fotbalové období.
Co Vás potom přivedlo z Kaplice do Malont?
V Kaplici byl zrušen B rým, kde jsme byli opravdu dobrá parta a to byl nejspíš ten důvod. Odchod Lupa s Faltíkem (Pulec a Faltus, pozn. redakce) to jen doklepl.
Jak se díváte na budoucnost? Hodláte v Malontech setrvat?
Určitě bych v Malontech zůstat chtěl. I tam je dobrá parta, velmi dobří fanoušci, super vedení a skvělá, famózní a úžasná barmanka!
Třeba na ní po tomto úspěchu zapůsobíte
K mé smůle těžko, je vdaná. A věřte mi, toho jejího pana, co si jjí vzal, byste naštvat nechtěl (směje se).
Takže jste nezadaný a k dispozici? Zástupy fanynek se jistě pohrnou.
Víte, právě tohle si říkám už nějaký ten pátek a kde nic, tu nic. Ono to bude také tím, že nejsem žádný Brad Pitt (doznává se s úsměvem).
Děkuji Vám za Váš čas, nyní Vás jen poprosím o nějaké vzkazy pro spoluhráče a fanoušky.
Prvně bych chtěl vzdát hold Pošťákovi (Josef Bílý, pozn. redakce). Co ten chlapík předvádí ve svém věku, je neuvěřitelné. Zaslouží si velký respekt. Děkuji celému našemu týmu, kluci jsou skvělí, a fanouškům bych rád sdělil snad jen mé potěšení jsme je svými výkony nezklamali a že je rádi bavíme, o to přeci jde. Díky vám za podporu, jste úžasní.
Ještě jednou děkuji a ať se daří na hřišti i mimo něj. Snad se dostaví i nějaký ten úspěch u děvčat
Já děkuji Vám za prima rozhovor. Myslím si, že úspěch přijde, až si mě nějaká zaslouží (usmívá se). Přeji úspěch vašemu portálu, odvádíte skvělou práci. Jen tak dál a hezký zbytek dne.

Autor: Imrich Hrabovský

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.