S Vejprnicemi jste vedli, ale během chvíle jste o vedení přišli, abyste alespoň bod nakonec zachránili. Panovala by spokojenost s bodem i před zápasem?
Vedení v utkání pro náš tým bylo povzbuzující, ale v průběhu hry soupeř ukázal svoji kvalitu a s přispěním našich chyb průběh otočil. Nám se nakonec podařilo vyrovnat a dělba bodů si myslím, byla nakonec spravedlivá. Před utkáním, zvláště na domácí hřišti, pomýšlíme vždy na výhru, i když to někdy nemusí vyjít.
Vy jste vstřelil úvodní branku, což asi nebylo úplně očekávané. Být bookmaker, jaký byste vypsal kurz na svou trefu v zápase?
Ano jsem sváteční střelec, většinu kariéry plním spíše defenzivní úkoly, ale když to tam padne, tak je to sláva.
Duel s Vejprnicemi ale pro vás byl v lecčem speciální. Za soupeřovo barvy jste totiž v minulost hrál a v současnosti nastupujete prý i za místní starou gardu. Potkal jste v sobotu nějaké známé tváře?
Ve Vejprnicích jsem poprvé okusil dospělý fotbal a zažil velmi krásné chvíle, postup z krajského přeboru do divize a mnoho dalšího včetně kamarádů, se kterými i ještě hraji ligu starých gard. Zde to byl trenér soupeře.
Ledce v poslední době trochu omlazují, ale vy stále s mladšími držíte krok. Je to snad i kvůli tomu, že čekáte, až dorostou vaší synové do mužské kategorie?
Myslím, že přáním každého fotbalového otce je zahrát si se syny. Takže určitá motivace tady je, i když věk nelze zastavit. Jsem rád, že dochází k omlazování týmu, že to kluky baví a že nám starším občas pomůžou s rychlostí a my jim dáme nějakou tu zkušenost.
Povolání jste lékař ve FN Plzeň. Prozraďte, v jakém oboru se pohybujete a jak obvykle vypadá váš den?
Pracuji jako lékař ve FN, jsem primární specializací anesteziolog, ale v současné době se věnuji více urgentní medicíně s práci na urgentním příjmu. Je to náročná a často vyčerpávající práce, tudíž fotbal je pro mě určitou formou odpočinku a relaxace od pracovního stresu.
Slyšel jsem ale, že fotbal nehrajete jen v klasických soutěžích, ale i v reprezentaci, konkrétně v té lékařů. Kam všude jste se s ní podíval a jaké bylo vaše nejlepší umístění?
Lékařská fotbalová reprezentace má dlouholetou tradici, má třikrát titul, dvakrát jsme byli druzí, bohužel z posledních mistrovství to již bylo bez medailí. Mistrovství se koná každý rok v jiné zemi po celém světě. Takto jsme s lékařskou reprezentací byli v Americe, Austrálii nebo i po Evropě.
Zajímalo by mě, jak vůbec taková nominace do reprezentace lékařů vypadá. Jaká je konkurence a jak výběr do ní následně probíhá?
Tým má velkou základnu, několik nominačních soustředění, kde se vybírá z lékařů z celé ČR, kteří poté reprezentují na MS.
Do zpráv mi přistála jedna vaše fotografie. Pamatujete si, z jakého je období a kde konkrétně byla vyfocena?
Fotografii bych radši nekomentoval (směje se).
Blíží se dokopná. S kým toho během ní podle vás nejvíce namluvíte?
Na dokopné si určitě najdu čas na každého spoluhráče, ale nejvíce vše probereme s trenéry a staršími hráči, abychom vše vyhodnotili a i se trochu zamysleli nad budoucností.
Následuje zimní pauza. Jak se na odpočinek od fotbalu těšíte?
Zimní pauzu určitě vyplním halovým fotbalem s kamarády, prostě fotbal k mému životu neodmyslitelně patří, ale ke slovu, bude-li počasí, se dostanou i zimní sporty a další aktivity. Sport vždy a v jakékoliv podobě. A navíc dá-li zdraví, čeká nás po pauze další zimní příprava, abychom byli úspěšní i na jaře v naší první sezóně v B třídě/ 7. lize.