Díky naší hospodě získává klub nemalé finanční prostředky k fungování a existenci, říká s úsměvem Matěj Sebránek

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 11. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Ve Volduchách to byl podle ohlasů z obou táborů tvůj zápas. Považuješ tento výkon za tvůj nejlepší v sezóně?
Jednoznačně ano. Možná to byl zatím můj nejlepší zápas za A tým. Tolik zákroků jsem snad ještě nikdy neměl. Jsem rád, že se mi tenhle zápas povedl, ale nešlo by to bez našeho výborného týmového výkonu. Kluci mi vždy moc pomáhají.
Kdo tě nezná, asi by tě vzhledem k menšímu vzrůstu na brankáře netipoval. Byl jsi vždycky přesvědčený, že budeš chytat?
Po narození mi lékaři zjistili srdeční vadu, a tak mi nedoporučovali velkou fyzickou námahu. Když jsem začínal v 7 letech s fotbalem, byl jsem lehce při těle. Můj otec, který mě k fotbalu přivedl a trénoval nás, mě tedy postavil do branky a já už tam zůstal.
O gólmanech se často říká, že jsou sví. Máš i ty nějaký speciální rituál, bez kterého by ses při utkání necítil dobře?
V den zápasu už se v hlavě snažím nastavit na zápas. Nedělám žádné velké fyzické aktivity. Také moc nejím. Potřebuju se hlavně vždy pořádně rozcvičit a dostat se tak do provozní teploty.
Ty jsi za celou fotbalovou kariéru dres nezměnil. Nenaskytla se nikdy možnost na změnu nebo jsi ji ani nehledal či odmítal?
V mládežnických kategoriích jsem obdržel několik nabídek na přestup z okolních týmů, ale vždy jsem je odmítl. V Mladoticích jsem s fotbalem začal a chci tam nadále pokračovat kvůli skvělé partě i kvalitnímu zázemí.
Věc co mi zaujala, jsou ve vaší sestavě často se opakovaná příjmení a s tím spojené rodinné vazby. Nemá někdy trenér s trochou nadsázky strach, že když se sebere více z rodin Sebránků, Šimlů, Buchtelíků nebo Kůsů na dovolenou, že bude mít problém složit sestavu?
Ano, jsme takový rodinný tým (směje se). My převážně jezdíme na dovolenou většina týmu společně, ale snažíme se jezdit v obdobích, kdy se fotbal nehraje. Jinak by opravdu trenér problém se sestavou měl (směje se).
Konkrétně hráčů se jménem Sebránek je v klubu rozeseto po všech kategoriích celkem osm, z toho ve třech případech jde o tvé mladší sourozence. Věříš, že se třeba jednou potkáte při zápase všichni společně na hřišti?
Naše rodina je skutečně veliká. Byl by to krásný okamžik, pokud by se nám to povedlo. Doufám, že budeme mít to štěstí a zahrajeme si společně všichni čtyři bratři.
Dostalo se ke mně, že máš v rodině celkem známého politika. Nepovedou tvé kroky stejným směrem nebo už jsi nastavený jinak?
Můj strýc je momentálně ministrem kultury. O politiku se zajímám, ale stejným směrem jako on nepůjdu. Miluju sport, a proto bych chtěl vystudovat pedagogickou fakultu a pracovat jako učitel tělesné výchovy.
Mladotice se pohybují a čeří vody na nejvyšších příčkách už delší dobu. Nepadnou občas mezi hráči či funkcionáři slova o potencionální postupu?
Postup do 1. A třídy je náš vysněný sen. Již před asi dvaceti lety se to podařilo našim předchůdcům. Věřím, že se nám to také podaří. Máme mladé, bojovné a kvalitní mužstvo. Nyní se ale musíme soustředit na každý jednotlivý zápas a vyhrávat. Na přemýšlení o postupu je zatím daleko.
Jelikož jsou Mladotice vzhledem k četnosti rozhovorů celkem neznámou. Přibliž tak, kdo má při oslavách největší výdrž, komu trvá nejvíce času odchod ze šatny nebo kdo nejvíce přispívá do týmové kasy?
Při oslavách máme všichni poměrně velkou výdrž, ale nejvíce asi vydrží náš univerzál Honza Krejčí. V šatně zůstanu jako poslední vždy já. Nikam nepospíchám a hodně se vykecávám (směje se). Do týmové kasy asi nejvíce přispívá náš kapitán Ondra Buchtelík, který sbírá nejvíce karet od rozhodčích a občas také přijede na sraz před zápasem později.
Po zápasech jste většinou na straně vítěze a je tak co slavit. Mám se zeptat, jak takové večery vypadají. Kam například společně vyrážíte? Přeci jenom v Mladoticích nejsou asi takové široké možnosti jako třeba v Plzni.
Nejčastěji chodíme po zápase do naší klubové hospody, kde se zároveň většina hráčů střídá za výčepem. Díky naší hospodě získává klub nemalé finanční prostředky k fungování a existenci. Tam tedy vítězství slavíme nejčastěji a nejvíc hlasitě (směje se). Jinak občas také společně zajdeme na nějaké hudební zábavy nebo koncerty v okolí. Skutečně jsme tady taková velká fotbalová rodina a neskutečně úžasná parta lidí.

Autor: Daniel Kořenek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.