Na hřišti jste se proti Vršovicím skvěle prezentovali a udrželi jste je bez jediné střely mezi tyče. Co podle tebe bylo klíčovým prvkem vaší hry, který soupeři nedal šanci?
Klíčovým prvkem bylo, že jsme je dokázali přehrávat ve středu hřiště, měli jsme většinu odražených balonů a když už něco prošlo k nám dozadu, tak jsme to zodpovědně odbránili.
Trenér Kovacsik vyjádřil určité zklamání z remízy s Vršovicemi, i když byl spokojený s výkonem. Jaký je tvůj pohled na tento zápas? Vnímáš ten bod jako krok vpřed, nebo spíš jako promarněnou šanci?
Jednoznačně jsme přišli o 2 body. V zápase jsme měli 4 šance, kdy Krausík z prvního rohu poslal kladivo hlavou vedle tyče, Štefi šel sám a přestřelil, Éra trefil břevno a já sám jsem měl gólovku v 90. minutě, kdy propadl balon po rohu na zadní tyči a golman střelu vyrazil. Bohužel se nehraje na šance, ale góly a ty jsme nedali.
Podle statistik jste jasně dominovali, ale branky se tentokrát nedočkali. Jakým způsobem teď pracujete na efektivitě v zakončení, abyste příště své šance přetavili ve vítězství?
Míváme hodně her na malém prostoru se střelbou, takže si na tréninku zastřílíme dost. Teď jsme začali ještě pracovat na centrech od wingbeků, abychom byli efektivní i z centrů, to se nám zatím moc nedaří.
Příští zápas proti Vinoři bude mít pro trenéra Kovacsika zvláštní význam. Vnímáš, že tým do přípravy vkládá ještě o něco víc, když ví, jak moc to pro něj znamená?
Určitě budeme chtít zápas zvládnout a navázat na výkon ze zápasu s Vršovicemi. Přípravu nijak zvláštní nemáme, na každý zápas se připravujeme konkrétně, protože náš trenérský tým Pajsky, Čenda a Pavel má přehled o soupeřích a dokáže nám připravit plán, jak na ně. Určitě budeme rádi, když se nám podaří bodovat i kvůli trenérovi Kovacsikovi a splatit mu to, co on pro tým dělá. Já sám mám osobní motivaci v tom, že tam mám bývalého spoluhráče z Poděbrad.
Praga letos působí kompaktně a ve velké herní pohodě, zvlášť v obraně. Cítíš, že váš styl přináší v soutěži zasloužený respekt soupeřů?
Tým se zatím pořád sehrává, přece jen bylo v létě dost příchodů, ale s postupem času se začala krystalizovat sestava, udělalo se pár změn a zápas s Vršovicemi nám ukázal, jakým směrem jít. Zápasy jsme odehráli vždy ve velké intenzitě, ale dopláceli jsme na individuální chyby, neproměňování šancí a špatné začátky druhých poločasů, když na tomhle zapracujeme ještě víc, tak bude možné se bavit o respektu.
Do konce podzimní části sezóny už vám zbývají jen dva zápasy, a navíc proti silným týmům. Jaké jsou vaše ambice a na co si teď v tréninku dáváte největší důraz?
Zbývají 3, máme přeložené kolo s Královicemi. Ambice jsou jednoznačně posbírat co nejvíc možných bodů a dohrát bez zranění. Důraz se klade na zakončení, bez gólů se nevyhrává.
Proti Vršovicím jste nasadili fyzicky náročný styl, který soupeře zjevně překvapil. Vidíš v tomhle stylu ideální cestu, jak se vypořádat s favority i v dalších zápasech?
V nižších soutěžích většinou vyhrávají týmy, které jsou v dobré fyzické kondici a vydrží makat celý zápas, takže to máme na kondici hodně postavené. Fyzicky jsme zatím v žádném zápase nepropadli, ale hodně týmů proti nám zalezlo do bloku a kontrovali z protiútoků, které častokrát proměnili, to nás sráželo.
Co bys dělal, kdybys nehrál fotbal? Máš nějaký jiný koníček nebo vášeň, kterou bys možná rozvíjel naplno?
Jako malí jsme dělali všechny druhy sportů, takže bych u něčeho asi zůstal, ale fotbal byl jasná volba, do něj jsem se zamiloval hned. Věnoval jsem se i bojovým sportům, tam jsem taky přemýšlel, že bych šel i do zápasu, ale manželce se to moc nelíbilo. Jinak se naplno věnuji svým dětem a starší už také začal hrát, takže u fotbalu zůstanu ještě dlouho.
Vzhledem k tomu, že jsi hrál i v Německu, co ti fotbal přinesl z hlediska poznávání jiných kultur nebo lidí?
Že se dá na fotbal přijít i jako na kulturní událost. Na menších městech nebo i vesnicích v Německu to lidi berou tak, že si můžou se známými přijít popovídat, dát si pivo a společně zafandit, na nikoho si nejdou vylévat svou frustraci nebo naštvanost. To je jedna z velkých přidaných hodnot, že tam mají lidé pozitivní přístup k fotbalu.