Když nemůžu hrát, tak alespoň fandím svým bratrům, říká Martin Laš

Vítězem hlasovací soutěže hráč kola se stal Martin Laš z Rapotic B, který přispěl dvěma góly k výhře svého týmu nad Radoticemi. Nyní si s vítězným hráčem přečtěte celý rozhovor

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Martine, gratuluji ti k vítězství v naší anketě. Jaká byla reakce na tvoji výhru v naší anketě ?
Ahoj, díky za gratulaci. Dozvěděl jsem se to v autě, takže jsem měl s manželkou radost.
Jak si byl spokojený se svým výkonem?
Za poločas jsem dal dva góly a trenér mi říkal, že už neví kam mě dát abych gól nedal (smích). Takže spokojenost s poločasovým výkonem byla. Druhá půlka už mi tak nešla, ale převládá spokojenost.
Jaký byl zápas z tvého pohledu?
Šli jsme do zápasu jako favorit a posílení o hráče Áčka. To nám né vždy pomůže a více se spoléháme na kvalitnější hráče. Každopádně Radotice dojely hrát fotbal a i když neměli velké příležitosti, tak byli těžkým soupeřem.
Nyní vás čeká Studenec. S čím půjdete do zápasu a co od něj očekáváš?
Opět půjdeme do zápasu jako favorit a budeme si chtít poslední zápas užít a vyhrát i proti Studenci.
Čím vším je pro tebe fotbal?
Fotbal je pro mě opravdu vším. Když nemůžu hrát, tak aspoň fandím svým bratrům, kteří hrají Krajský přebor a nebo aspoň sledují fotbal v TV.
Máš ve vašem týmu nějakou přezdívku?
Přezdívku mám, říkají mi Kolda.
Vzpomeneš si na nějaký vtipný moment nebo jinou fotbalovou příhodu, na kterou nikdy nezapomeneš a o co šlo?
Vtipný moment si teď nevybavím, ale příběhů po vítězném zápase je hodně, ale některé lepší nekomentovat (smích).
Jak tě podporuje rodina?
Rodina mě podporuje neskutečně. Všichni chodí povzbuzovat a možná na mě i dávat pozor. Mám za sebou 6 operací kolene a nikdo si už nepřeje aby se mi zase něco stalo.
Jak jsi s fotbalem začínal a kde všude jsi působil?
S fotbalem jsem začínal tady v Rapoticích a od páté třídy jsem začal chodit do Třebíče na sportovku a hrál za BOPO Třebíč. Žádný Cantona jsem nebyl (úsměv ) a tak jsem se za čtyři roky vrátil zase do Rapotic, kde jsem dodneška. FC je v rodině naše srdcová záležitost.
Máš nějaké fotbalové cíle do budoucna?
Cíle si dávno nedávám. Musel bych vážit o dost méně a snad pokud budu ještě chvíli hrát, mohli by udělat větší dresy. Kolikrát jsem v nich opravdu jako pr.se (smích). Jeden sen snad ještě mám a to je zahrát si se svým synem, kterému je ale osm měsíců (údměv).

Autor: Radim Procházka

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.