V tu chvilku jsem neměl slov, jen slzy štěstí v očích, říká o momentu v blízkosti Cristiana Ronalda Michal Pfeifer

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 8. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Je jím Michal Pfeifer z Břas. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Zápas proti Slovanu byl plný zvratů. Věřil jsi po závěrečném kolapsu stále v bodový zisk?
Ano, věřil jsem ve tři body a myslím si, že za bojovnost bychom si to zasloužili, bohužel po nesmyslných individuálních chybách jsme byli rádi za ten bod.
Ty jsi se o něj nakonec postaral svou brankou, která byla v zápase třetí. Jak drahé to pro tebe ve spojení s vítězstvím v rozhovoru bylo?
Tak byl jsem moc rád za tři góly, ale raději bych bral tři body. Kluci mi po zápase v šatně zatleskali, tak mě to moc potěšilo a jak drahé to budu mít, to zatím ani nevím (směje se).
Blíží se konec sezóny a dokopná. Co vás na ní čeká a nemine a je něčím odlišná od těch v předchozích působištích?
Myslím si, že každá dokopná je více méně stejná, ale na Břasech je to více živé a i když nepiju, tak si to to tam moc užívám (směje se).
Zahrál sis i v Rokycanech nebo Divizi i Krajský přebor v Mýtě. Jaká to byla zkušenost?
Vzpomínám na to jen v dobrém, čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, co mi hraní za Rokycany a Mýto dalo. V Mýtě jsem měl možnost si zahrát jak Divizi, tak i Krajský přebor, za což jsem strašně moc rád a strávil jsem v Mýtě krásných 5 let. Na Rokycany také vzpomínám dobře a jsem rád za to, že jsem tam mohl projít jak od kohoutů, tak až po dorost.
Do Břas jsi přišel před minulou sezónou. Proč tvá cesta vedla zrovna sem a jsi za tento přesun zpětně rád?
Můj sen byl vždy si zahrát s bráchou a do toho mi ještě přišlo nepříjemné zranění kotníku, kdy jsem si přetrhl vaz. Za přestup jsem rád, konečně hraju po bráchovo boku a taky jsem byl i rád, že vůbec po zranění mohu hrát fotbal a pomalu se dostávat zpět, i v tak nízké soutěži. Momentálně se zdravotně cítím velmi dobře, tak uvidíme, jak to půjde dál.
V týmu tak nastupuješ i právě i se svým sourozencem. Jak si na hřišti rozumíte?
I když jsme spolu moc zápasů neodehráli kvůli bráchovo zdravotním problému, tak si na hřišti rozumíme velmi dobře, neboť s bráchou máme stejné myšlenky. Je to pro mě vždycky velká radost, když ho mám na hřišti po boku.
Břasy v soutěži schytávají nováčkovskou daň. Čekali jste takhle náročný start a výkonnostní rozdíl soutěží?
Já jsem to upřímně čekal…Nečekal jsem však, že to bude až taková daň, ale je to prostě rozdílná soutěž než okres a bohužel nás trápí úzký kádr, ale věřím, že se výkony zlepší a už konečně urveme první 3 body. Pro některé je to premiéra v B třídě a myslím si, že to zvládají velmi dobře.
Váš tým je složen spíše ze starších hráčů. Kdo z nich budí svým vystupováním respekt a kdo naopak umí odlehčit atmosféru nějakou srandou?
Respekt budí asi David Hendrych, to je u nás takový otec fotbalu a na odlehčení tam máme našeho kapitána Vlčáka (směje se).
V létě sis při výletu do Lisabonu podle svých slov splnil sen při sledování Cristiana Ronalda naživo při přátelském utkání reprezentace. Co se v tobě mísilo za pocity?
Bylo to něco neuvěřitelného, v tu chvilku jsem neměl slov, jen slzy štěstí v očích…Vidět Ronalda 5 metrů ode mě bylo něco neskutečného a byl to zážitek na celý život.
Celkově s přítelkyní hodně cestujete. Je to právě to, co tě mimo fotbalu svým způsobem naplňuje?
Určitě ano, je to strašně fajn poznávat nová místa a určitě je to momentálně to nejkrásnější, co mě nyní naplňuje.

Autor: Daniel Kořenek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.