Danieli, gratuluji ti k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Děkuji. Upřímně si myslím, že jsem si toto vítězství nezasloužil, protože jsem nepodal optimální výkon, se kterým bych byl spokojen a byli tam kluci, kteří by si to zasloužili mnohem více.
Kdo myslíš, že ti zaslal nejvíce hlasů?
Určitě na tom má velký podíl moje rodina a kluci z mančaftu.
Utkání proti Týnu jste zvládli poměrem 4:3. Co podle tebe v utkání rozhodovalo?
Určitě rozhodovalo více faktorů. Ať už gólová efektivita, tak i bojovnost a nasazení, které si myslím, že náš tým zdobí.
Ty sám jsi vstřelil dvě branky, celkově už máš deset přesných zásahů. Jak zatím vnímáš svou produktivitu?
Ano, jsem moc rád, že se mi střelecky daří. Velký vliv na tom má celý tým. Myslím si, že mi kluci věří, pomáhají mi a já se jim to snažím oplatit alespoň tímto způsobem.
Do Dražic si před letošní sezonou zamířil z Božetic. Co tě vedlo k tomuto přestupu?
Největší zásluhu na tom má pan Karmazín, který mě po loňském ročníku oslovil a současně na sebe vzal roli trenéra. Zároveň jsem myslel na to, že ještě nejsem tak starý a rád bych si zahrál vyšší soutěž.
Jak na tebe zatím působí prostředí v Dražicích?
Prostředí v Dražicích na mě působí velmi pozitivně. Je tam super zázemí, včetně kvalitního trávníku a volnočasových aktivit jak pro dospělé, tak i pro děti.
Jak si spokojen s dosavadními výsledky týmu?
S dosavadními výsledky jsem vcelku spokojen, ale samozřejmě by to mohlo být i lepší. Věřím tomu, že se výkony postupem času budou lepšit a v Dražicích se bude chtít hrát v horní polovině tabulky.
Teď se přesuneme k tvojí kariéře. Jak vzpomínáš na své začátky?
Na fotbalové začátky vzpomínám moc rád. Komu jsem za to nejvíce vděčný, je rodina, která mě v tom velice podporovala. Samozřejmě nemůžu zapomenout na všechny trenéry, pod kterými jsem měl tu možnost si zahrát.
Nastupoval jsi za Milevsko. Jak vzpomínáš na působení u vzduchotechniků?
V Milevsku jsem odehrál velkou část kariéry. Prošel jsem si tam bez mála celou mládeží, kde jsme měli neskutečně silný a kvalitní ročník, a poté jsem měl i možnost si zahrát divizi v dospělém fotbale.
Kromě toho jsi působil také v Písku a Měčíně? Proč došlo na přesuny do těchto týmů?
Do Písku si mě tenkrát vytáhl na hostování z Milevska pan Houdek. Na toto působení mám samozřejmě také dobré vzpomínky. V Písku je perfektní zázemí a kvalita. Co se týče působení v Měčíně, tak to bylo dané tím, že jsem v té době bydlel v Klatovech a nechtěl jsem si dávat pauzu od fotbalu.
Zahrál sis také v zahraničí, konkrétně v Rakousku. Našel bys nějaký markantní rozdíl ve vnímání fotbalu v těchto zemích?
Jsou to pro mě pro zatím nejlepší fotbalové vzpomínky. Rozdíl mezi působením v Rakousku a tady u nás je pro mě markantní. Lidé tam fotbalem žijí a je jedno jestli hrajete první, nebo poslední soutěž. V tomto je to trošku jiný svět. Nejvíce pro mě byl hned první ročník působení, kdy jsme soutěž vyhráli a postoupili.
Teď už se přesuneme k víkendu. Jaký zápas očekáváš v derby proti nováčkovi soutěže ze Sezimova Ústí?
Podle mě to bude nejdůležitější zápas podzimní části. Soupeř má kvalitní mladý tým plný technických a mladých hráčů. Rozhodně si myslím, že se bude na co koukat.
Poslední otázka. Máš ještě nějaký jiný koníček kromě fotbalu?
Největším koníčkem je pro mě samozřejmě moje malá dvouletá dcerka, která mi neskutečným způsobem roste před očima. Těch koníčků je samozřejmě více, ale nedá se vše stíhat. Má práce mi přes týden sežere hodně času.