Jiří Macoun: Když už člověk jede takhle daleko, tak se nechce vracet zklamaný a bez bodů
Mirovice si připsaly první tříbodové vítězství v sezoně. V Třeběticích zvítězili svěřenci Michala Čadka 2:1 a lví podíl měl na tomto vítězství hráč kola a brankář Jiří Macoun.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jirko, gratuluji ti k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Je to úžasné, vůbec jsem to nečekal. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych na to mohl dosáhnout.
Kdo myslíš, že ti zaslal nejvíce hlasů?
Zmínil jsem se pár kamarádům, takže si myslím, že oni. Nedivil bych se ale, kdyby v tom měl prsty náš pokladník, jelikož mě to teď určitě bude něco stát.
Utkání proti Třeběticím jste zvládli poměrem 2:1. Jak bys utkání zpětně zhodnotil?
Bylo to velice těžké utkání. První poločas jsme se, vzhledem k počasí a té dlouhé cestě, trochu hledali, nicméně druhý poločas už byl v naší režii a jsem rád, že jsme dokázali využít šance a zápas dotáhnout do vítězného konce.
Pro tebe šlo navíc o první minuty v mirovické brance. Jaký to byl pocit?
Byl to skvělý pocit. Kluci mi v tréninku i zápase strašně pomáhají a cítím v nich velkou oporu, což je pro mě strašně důležité. Doufám, že jim dokážu pomoct, jak jen to bude možné.
Trenér Michal Čadek tě v pozápasovém ohlase pochválil za předvedený výkon a to zejména v prvním poločase. Jak se takováto slova poslouchají?
Poslouchá se to moc hezky. Nicméně je potřeba neusnout na vavřínech a dále pokračovat v té tvrdé práci, abych mohl pomoct klukům ještě více.
Pro Mirovice šlo o první tříbodové vítězství. Jak moc je cenné, přihlédneme i k tomu, že je z venkovního utkání?
Je to velice cenné. Když už člověk jede takhle daleko, tak se nechce vracet zklamaný a bez bodů. Takže jsme byli spokojeni, že se nám povedlo vyhrát.
Teď se přesuneme ke tvojí kariéře. Kdo tě k fotbalu přivedl?
Byl to táta. Chodili jsme si jako malí s bratrem a právě tátou kopat na hřiště u nás ve vesnici. Strašně se nám to s bratrem líbilo, tak nás táta odvezl vedle do vesnice, kde jsme začali hrát za SK Pečice.
Na stránkách FAČR se píše, že v roce 2018 došlo ke zrušení tvé registrace. Co přesně za tímto koncem stálo?
To bylo nejspíše z důvodu neaktivity. Hrál jsem fotbal do nějakých sedmnácti let a poté jsme se v Pečicích, jako dorost, rozpadli. Cestování do nějakého dalšího klubu bylo časově náročné, jelikož táta neměl tolik času a nikdo jiný nás vozit nemohl.
O čtyři roky později ovšem došlo k obnovení a začal jsi nastupovat za tým Sedlice. Kdo tě přivedl k návratu?
Byl to spolužák ze střední. Vždycky mě fotbal bavil a chtěl jsem hrát. Když už jsem měl řidičák a mohl jsem jezdit sám, tak jsme se domluvili, že se ukážu na tréninku a nějak se domluvíme. Oni zrovna gólmana neměli, takže jsem to měl relativně jednoduché a opět začal hrát fotbal.
Následně jsi ovšem přestoupil do Královy Lhoty. Proč došlo na tento přestup?
Kvůli práci, brigádě a dalším koníčkům jsem hledal nějaké bližší angažmá. Bavil jsem se o tom s nynějším kustodem Tomášem Pecharem a on říkal, ať zkusím trénink v Mirovicích. Králova Lhota je vlastně B-tým Mirovic, takže jsem přestoupil a od té doby trénuji s klukama z Mirovic.
Před letošní sezonou došlo na přímý přesun do Mirovic. Kdo hrál v tomto posunu největší roli?
Já vlastně ani nevím. Jednou jsem se takhle bavil s Michalem Hulešem, který říkal, že mě přepíšou do Mirovic, abych v případě potřeby mohl chytat i za áčko. V tu chvíli mě vůbec nenapadlo, že se to stane takhle rychle.
Jak se ti zatím v Mirovicích líbí?
Líbí se mi tu strašně moc. Je tu skvělá parta lidí, která spolu drží na hřišti i mimo něj, což mě baví. Užívám si každou chvíli, co můžu být na tréninku, či na zápase.
Jak vnímáš rozdíl mezi píseckým okresním přeborem a krajským přeborem?
Ten rozdíl je znatelný. V kraji je to mnohem rychlejší. Člověk nemá tolika času na rozhodování a musí být přesnější. Prostor na chyby víceméně žádný není.
Teď už se přesuneme k víkendu. Jaký zápas očekáváš v duelu s Dražicemi?
Bude to další těžké utkání. Pokud se nepletu, tak můj soupeř v anketě o hráče kola byl právě z Dražic a nastřílel hattrick. To ukazuje na jejich útočnou sílu. Nicméně věřím tomu, že se dokážeme výborně připravit a dokážeme vyhrát i před domácími fanoušky.
Poslední otázka. Máš ještě nějaký jiný koníček, kromě fotbalu?
Těch koníčků je spousta. Pracuji jako hasič v Praze, takže mým životním koníčkem je hasičina. Dále to jsou snad skoro všechny sporty. Chodíme s kamarády hrát florbal, hokej, volejbal, a když dojde na relaxaci, tak mám rád vycházky po přírodě a občas nějaký ten bar.
Autor: Václav Plachta
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.
Rozhovory
- Filip Hadáček: Přezimovat s devítibodovým polštářem je krásné, ale jsme teprve v půlce
- Jakub Škarda: V kraji je každá naše chyba potrestána gólem a sami se na gól nadřeme
- Jan Satrapa: Letos už jsem si ani nevěřil, že bych se mohl objevit v sestavě kola
| Tabulka | Z | Skóre | B | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | FC ZVVZ Milevsko | 15 | 48:12 | 36 |
| 2 | TJ Malše Roudné | 15 | 39:21 | 27 |
| 3 | TJ Jiskra Třeboň | 15 | 28:19 | 27 |
| 4 | FK Protivín | 15 | 39:30 | 25 |
| 5 | FK Junior Strakonice | 15 | 28:21 | 25 |
| Nejlepší střelci | Góly | |
|---|---|---|
| 1 | Viktor Kadlec | 19 |
| 2 | Jaroslav Hadáček | 14 |
| 3 | Michal Požárek | 13 |
| 4 | Pavel Keclík | 11 |
| 5 | Daniel Januš | 11 |
| Jméno | ZB | Ú | BE | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Ladislav Frčka | 64 | 53,3% | 0 |
| 2 | Roman Žurek st. | 61 | 50,8% | 0 |
| 3 | Martin Hlaváč | 60 | 50,0% | 0 |
| 4 | Roman Žurek | 59 | 49,2% | 0 |
| 5 | Petr Ptáček | 59 | 49,2% | 0 |