Petr Valach: Každý jeden hráč má velký podíl na fungování klubu

Předposlední kolo ovládl v očích fanoušků semický Petr Valach, který vstřelil vítěznou branku v Jankově. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Petře, gratuluji ti k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Mockrát děkuji, moc mě to potěšilo, ale byl bych radši, kdybychom získali jistotu záchrany. Zároveň bych tímto chtěl poděkovat všem, kteří si našli čas a hlasovali pro mě.
Kdo myslíš, že ti zaslal nejvíce hlasů?
To vím naprosto přesně a tímto děkuji svému kamarádovi Adamovi Klimešovi, že si místo plnění pracovních povinností našel čas, a každou hodinu hlasoval. Další hlasy poslala rodina a kluci z týmu. Tímto ještě jednou všem moc děkuji.
Zápas v Jankově jste zvládli poměrem 2:1. Jak hodnotíš utkání?
Myslím, že jsme byli po většinu zápasu lepší. Kdybychom byli lepší v koncovce, nemuseli jsme se strachovat až do konce utkání. Jankovu již o nic nešlo a bohužel jsme se přizpůsobili jejich tempu a hře. Možná se na nás podepsalo středeční pohárové utkání, které jsme odehráli skoro celé o deseti.
Ty sám jsi vstřelil vítěznou branku, navíc jako střídající hráč. Jaký to je pocit?
Jelikož jsem sváteční střelec a moc gólů nedávám, tak jsem rád za každý gól, který vstřelím.
V tabulce se aktuálně nacházíte na čtrnáctém místě. Na definitivní jistotu záchrany ztrácíte bod. Jak tento fakt hodnotíš i vzhledem k tomu, jaké bylo vaše postavení po podzimu?
Na tabulku se nám kouká daleko lépe, než po konci podzimu, kdy jsme měli pouhé čtyři body a byli jsme beznadějně poslední. Plno lidí nás odepisovalo. Snad to dotáhneme do zdárného konce. Bylo by skvělé si zahrát na novém hřišti krajský přebor.
Teď přejdeme ke tvojí kariéře. Kdo tě přivedl k fotbalu?
Už od dětství jsem byl veden ke sportu. Fotbal byl jasná volba, a to díky rodičům a dědovi.
Jak vzpomínáš na své začátky v Kestřanech?
Na fotbalové začátky v Kestřanech vzpomínám pozitivně.
Následně jsi zamířil na několik hostování do Písku a Hradiště, kde jsi nakonec i do předminulé sezony hrál. Jak na toto období vzpomínáš?
Po vleklém zranění kolene, které se mi stalo na štaci v Písku, jsem si dal od fotbalu pauzu. Následně jsem se objevil na tréninku na Hradišti a strávil tam skoro deset let, takže na to vzpomínám jen v dobrém. Zažil jsem tam toho opravdu hodně. Kluky pořád sleduji a držím jim palce, aby postoupili do vyšší soutěže.
Na začátku minulého jara jsi přestoupil do Semic. Kdo za tímto přestupem stál?
Za tímto přestupem stál můj brácha, který v Semicích kroutí již několikátou sezonu a věděl, že uvažujeme s Martinem Pohnánem a Matoušem Kačírkem o přestupu. Na základě toho nás Semice oslovily. Přispěl k tomu také kamarád z vesnice Petr Listopad, se kterým jsem si vždy chtěl zahrát. Jsem rád, že se vše vydařilo.
Jak vnímáš semické prostředí?
V Semicích jsme jedna rodina. Všichni táhneme za jeden provaz a každý jeden hráč má velký podíl na fungování klubu.
Teď už k víkendu. Jaký souboj očekáváš proti Roudnému?
Určitě to bude nejtěžší utkání sezóny, jelikož Roudné hraje nejlepší fotbal v soutěži. Zároveň jsme pořád namočeni v sestupovém pásmu a rádi bychom potvrdili body, které jsme na jaře získali a ukázali, že do krajského přeboru patříme.
Poslední otázka. Máš ještě nějaké jiné koníčky, kromě toho fotbalového?
Baví mě hodně sportů. Rád se projedu na kole, zajdu na badminton a v zimě si rád zahraji hokej.

Autor: Václav Plachta

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.