Poslední rok jste strávil v Americe. Co vás přilákalo za oceán a jak jste si tam užil dobu, co jste tam strávil?
V USA jsem strávil rok a půl, kdy mě zlákala možnost spojit vzdělání s hraním fotbalu. Byla to skvělá životní zkušenost a jsem za ni moc rád, poznal jsem novou kulturu, zdokonalil svoji angličtinu, získal přátele na celý život a našel partnerku, s kterou plánujeme společnou budoucnost. Myslím si, že poznání nové kultury je něco, co každého velmi obohatí a inspiruje. Na svůj čas tam tedy vzpomínám s úsměvem.
Jak vám šlo studium? Je to hodně odlišné oproti vysokým školám, které jsou u nás?
Se studiem jsem neměl problém. Z mé zkušenosti bylo studium jednodušší a časově méně náročné, ale to bylo také mým oborem, který nevyžaduje tolik času. Pokud se tam člověk vydá studovat bakaláře, nebo pokud si vybere náročnější akademický obor v nějakém vědním oboru, je studium určitě náročnější než jsem měl já, ale myslím si, že český vzdělávací systém dokáže člověka dostatečně připravit. Největší rozdíl je v tom, že na amerických vysokých školách nejsou státnice, ale student ukončuje studium prostým zakončením každého předmětu - stejně jako každé jiný semestr. Předměty mohou být zakončeny různě - např. skrze závěrečné zkoušky, test, seminární práce, nebo také jen domácí úkol.
Hrál jste tam zároveň fotbal. Na jaké to bylo úrovni?
Ano, fotbal byl jedním z hlavních důvodů, proč jsem tam odcestoval. Fotbal jsem hrál za svoji univerzitu, která soupeří s dalšími univerzitami ať už z bližšího nebo vzdálenějšího okolí v rámci své konference. Úroveň určitě není špatná, hraje se rychle, intenzivně a soubojově, což je také dané věkem, protože studentům je nanejvýš kolem 24 let. Úroveň se dále liší konference od konference a škola od školy, kdy některé týmy především z větších a bohatějších škol hrají opravdu dobrý kombinační technický fotbal, s kterým pak ty nejlepší školy hrají výsledkově vyrovnaný fotbal při přátelských utkáních s nejlepšími akademiemi v Evropě. Není to tedy dospělý fotbal (a to je důležitý rozdíl), ale intenzitou a nároky na rychlost řešení herních situací je to z mého pohledu podobné jako 3. česká liga.
Co vás nejvíce překvapilo na tamějším životě a prostředí?
Asi to byla výstavba a podoba měst. Každé město má své obrovské obchodní centrum mimo své centrum se stejnými obchody, a při cestování tedy města vypadají dost podobně a trochu nudně. Malé obchody s potravinami moc nejsou, všechno je situované do těch velkých center. I výstavba měst neodráží historický rozvoj po staletí jako v Evropě, ale vše je tak trochu umělé a rovnoběžné. Hodně časté jsou také americké vlajky na veřejných místech i soukromých pozemcích. V neposlední řadě je to dopravní infrastruktura. Silnice jsou široké, s vysokým množstvím stopek, často také bez chodníku pro pěší, což odpovídá tomu, že v Americe se častěji cestuje autem než pěšky (nebo i veřejnou dopravou, která mimo větší města vlastně neexistuje).
Po roce jste se vrátil zpět do Čech. Už jste tam nechtěl zůstat delší dobu?
Skončilo mi studentské vízum a s mým povoláním by nebylo lehké tam v dohledné době získat práci. Získat pracovní vízum není pro cizince úplně snadné, ale není to nemožné. Vrátil jsem se do Čech, kde mám rodinu, kamarády a zázemí. Uvidím, co přinese budoucnost.
Proč jste se rozhodl po návratu z Ameriky zrovna pro Komárov?
To je dobrá otázka. Dostal jsem nabídku, věděl jsem, že fotbal hrát stále chci, a do 3. ligy mě to nelákalo, protože jsem si chtěl fotbal více užít. Radost z fotbalu mi poslední čtvrt rok v Americe trochu chyběla. Dal jsem na svoji intuici, nyní jsem spokojen.
Hrát výše by vás tedy už nelákalo?
Někdy o tom přemýšlím, ale momentálně jsem spokojen, v Komárově se mi líbí a myslím si, že s klukama jsem si také sedl. Uvidíme, jak se nám bude s Komárovem dařit příští sezonu.