Tomáši, gratuluji ti k vítězství v anketě o hráče kola, co na to říkáš?
Mám z toho velkou radost, nikdy jsem takovou anketu nevyhrál. Děkuju všem, co mi poslali hlas. Moc si to vážím.
Třetí jarní hlasování, druhý strakonický vítěz. Co na tuhle statistiku říkáš?
Je to skvělé, že jsme už podruhé hlasovaní vyhráli. Největší radost bude mít samozřejmě náš pokladník, který nám to určitě vše krásně spočítá. Doufám, že na nás bude hodný. (úsměv)
Derby s Osekem jste zvládli poměrem 3:1. Jak bys hodnotil týmový výkon?
Myslím, že jsme jako celý tým do toho dali všechno.
Ve strakonické brance jsi své spoluhráče několikrát podržel. Jde si snad přát lepší premiéru v krajském přeboru?
Pro mě to byl můj první zápas a jsem moc rád, že jsem mohl svým výkonem pomoct klukům, doma urvat krásné tři body do tabulky a prodloužit neporazitelnost na deset zápasů.
Kdy si se dozvěděl, že dostaneš tuto možnost chytat nejvyšší krajskou soutěž?
Dozvěděl jsem se to po příjezdu na páteční trénink.
Čekal bys před rokem, že si někdy zachytáš takto vysoko?
Ani jsem o tom neuvažoval, že bude ještě někdy taková možnost si zachytat krajskou soutěž. Samozřejmě jsem poctivě odmakal zimní přípravu a věděl jsem, že ta možnost tu opravdu je. Jsem moc rád, že jsem takovou šanci dostal, moc si toho vážím..
Teď už ke tvojí kariéře. Kdo tě k fotbalu přivedl a jak vzpomínáš na své začátky?
K fotbalu mě přivedl můj otec, který celou mojí kariéru sleduje. Když mohl, jel se na mě podívat, fandit a v tom pokračuje i nadále. Jinak mé začátky byly zajímavé. Začínal jsem v poli, ale s odstupem času vznikl nápad chytat v brance.
V roce 2007 si zamířil na půlroční hostování, které si strávil ve Čkyni. Co k tomuto krátkému přesunu vedlo?
Přiznám se, že tohle období si nepamatuju. Takže těžko říct, co za tím bylo.
Teď se přesuneme do roku 2022, kdy si z Vimperku zamířil do Svaté Máří, která hraje okresní soutěž na Prachaticku. Proč došlo na takový přestup z A třídy do nejnižší fotbalové soutěže?
Ve Vimperku jsem už moc nedostával šanci chytat, tak jsem uvažoval, že skončím s fotbalem. Když už ale člověk hraje fotbal celý život, a než s tím seknout, tak jsem radši pro zábavu šel níž za svými bratry do Svaté Máří.
Před rokem ale došlo zatím na posledním přesun a to sem do Strakonic. Jak na tebe Junior za tuto dobu zapůsobil?
Na mě působí velmi kladně. Skvělá parta, tak i zázemí s realizačním týmem. Nikdy by mě nenapadlo, že bych tady mohl hrát. Pamatuju si, když hráli Strakonice 1. A třídu a já jsem hrál proti nim.
Teď už k víkendu, čeká vás Třeboň. Jaké utkání očekáváš?
Za mě je to velká neznámá. Nikdy jsem ve své kariéře proti Třeboni nehrál, ale určitě trenér zná recept. Věřím, že určitě navážeme na dobré výsledky a přivezeme domů nějaký ten bod. Samozřejmě bych si moc přál opět výhru.
Poslední otázka. Máš ještě nějaké jiné koníčky kromě toho fotbalového.
Svůj čas věnuji mé ženě a dvou dětem. Mám rád jízdu na kole, cvičení a jsem takový menší kutil. (úsměv)