Do takových stravovacích zařízení nechodím a ta částka za ty 4 nesmyslně obří burgery taky nesouhlasí, tvrdí s úsměvem Kamil Kuncl

Zažil jsem i divočejší zápasy. Oba týmy chtěly vyhrát, hrálo se nahoru dolů. Naštěstí jsme si to v poločase vyříkali, uklidnili hru a zápas dotáhli do vítězného konce.

Je jich hned několik. Jednak širší kádr, díky kterému si dokážeme při zápase pomoct i střídáním. Potom dorostenci, kteří jsou zase o rok starší a zkušenější. A po té minulé sezoně jsme si i s pár staršími hráči sedli a řekli si, že buď se na fotbal vykašleme úplně nebo proto, abychom něco hráli, budeme muset něco udělat. Začali jsme chodit v rámci možností na tréninky a v zápasech se to projevilo. Já osobně jsem asi po 10 letech přišel na trénink a pravidelně 3 měsíce trénoval a je to znát. Cca od půlky září už je moje tréninková morálka zase špatná, ale podzim už nějak doklepu a zimní přípravu bych chtěl absolvovat a trenérovi „Áčka“ zase drobet zamotat hlavu (směje se).

V 15, když jsem se na SK ZČE Plzeň přesunul do mladšího dorostu, mi trenér řekl, že bych byl tak 18. hráč, což se mi nechtělo být a v tu dobu mi navíc začali víc bavit holky a pivo. Tak jsme s kamarádem, co to měl podobně v jiném klubu, přišli do Černic a tam jsem našel to, co jsem chtěl, aby mi fotbal přinášel. Měl jsem štěstí na starší spoluhráče, kteří si mě a pár dalších vzali pod křídla nejenom na hřišti, ale i v hospodě a celkově nám ukázali, jak to v životě chodí. Jaký k Černicím mám vztah, snad svědčí to, že kromě nesmyslné půlroční anabáze ve Starém Plzenci, jsem tady už 20 let a pořád mi tam doufám mají rádi.

Jediné co opravdu na zápas musím mít, jsou elastické trenky pod trenky...jinak o svých zvycích před zápasem nechci mluvit, to je moje know-how.

Myslím si, že mlaďochům dáváme všichni dost najevo, že je bereme jako pevnou součást týmu a máme je rádi. Nechci je moc chválit, aby neměli nosánky nahoru, ale potenciál určitě mají a někteří by podle mě měli za „áčko“ hrát už teď. Mají všechno před sebou a je jen na nich, jak k tomu přistoupí. Jestli se nechají zlákat jiným rozptýlením života nebo u fotbalu zůstanou. Budu rád, když si od nás starších něco vezmou... Minimálně už aspoň ví, co je a jak chutná mimóza.

Při vzpomínce na školní léta se snad skoro až dojmu (směje se). Našel jsem tam, troufnu si tvrdit životní kamarády a celou dobu na škole prožil bezstarostně jako obláček dýmu. Je dobře, že kluci stavařinu studují, je to podle mě dobrá práce, při které je za vámi něco vidět.

Tak ať ty, které to zajímá, se mnou vydrží na dokopné do doby, než bude čas se občerstvit a já je na to milerád pozvu. Jinak nevím, kde se tohle bere, já žiju zdravě a do takových stravovacích zařízení nechodím a ta částka za ty 4 nesmyslně obří burgery taky nesouhlasí.

Ideálně na Šumavě. Doufám v tuhou a dlouhou zimu, takže co nejvíc snowboard a běžky. A taky se svojí dcerou.

Nic konkrétního, co by mi utkvělo v paměti, mi nenapadá. Když už, tak jsou to asi hlášky při zápasech typu „pane rozhodčí, vy půjdete vejš“, „líbí se mi jak tečeš“, „voni běhaj no“ nebo „Koubáku, pojď se pod to taky podepsat“... Zasvěcení ví.