Radoslav Dyk: Slíbil jsem každému pivo, aby pro mě nehlasovali. Mělo to opačný efekt

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 7. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Tím se stal Radoslav Dyk, zkušená posila Lhoty. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala, otázky mu položil v předchozím rozhovoru i Kuba Horník. Výsledný rozhovor naleznete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola, které ti kabina v čele s trenérem vyklikala, abys dal do kasy o trochu více peněz.
Děkuji. I když jsem slíbil pivo pro každého, aby mi ten hlas nedávali, tak to mělo opačný efekt.
Rovnou bych využil dotazů od Kuby Horníka. Pamatuješ si něco ze zápisného?
Zápisné se vydařilo, ještě po vítězném zápase, co víc si přát. Domů jsem se vrátil s prázdnou peněženkou a se zážitky, které k tomu patří (směje se). Hned jsem poznal, kdo za to umí v mančaftu vzít - jak se říká, dal do toho 100%.
Slýchává se, že jsi vzhledem ke svému vzrůstu hlavičkový typ. Dal jsi někdy gól hlavou? Případně plánuješ to někdy?
Je pravda, že hra hlavou je moje oblíbená disciplína a děkuju trenérům, že se tomu při tréninku věnujeme (usmívá se). Ale doopravdy hru hlavou nesnáším, poslední gól jsem dal ve Stříbře na umělce proti Zruči. Dobře se to pamatuje, všehovšudy jsem dal asi 3 za kariéru.
Mám na tebe jednu stížnost z kabiny... Na konci srpna jsi měl velký den, který s tebou kabina zhruba 14 dní prožívala. Všichni šetřili játra, 24/7 na telefonu a pak to přišlo. 28.8. ráno jsi se stal potřetí otcem, kluci se všichni oblékli, ženám řekli, že je 3 dny neuvidí, zavolali taxíky a byla z toho zapíječka, jakou nikdo nezažil a doslova jí ani svět neviděl... Jak se to mohlo stát?
Moc dobře vím odkud vítr vane. Omlouvám se pojišťovacímu guru a metodikovi Kohymu. Je pravda, že mé třetí dítě jsem s klukama moc neoslavil, ale polepším se.
Jinak je parta v čele s trenérem Nyklesem ve Lhotě dobrá?
Musím říct, že jsem nešel do neznámá, měl jsem informace od Kohyho a Švehlíse. Parta je v kabině super, docházka na tréninky taky, nemůžu si stěžovat. Kluci mě doufám přijali.
Vraťme se o kousek zpět. Do Sokola jsi přišel z Baníku. Jak se ti ze Stříbra odcházelo, jestli se nepletu, z tvého mateřského klubu? A co tě sem vedlo?
Ano, v Baníku jsem začínal s fotbalem a s trénováním dětí. Znám tam každého, dokonce už jsem hrál v týmu i s dětmi hráčů, se kterýma jsem začínal já, jako kluk. Takže Baník budu mít vždy v srdci. Přestěhoval jsem se do Dobřan, moje tréninková docházka upadala z časových důvodů a v tu dobu mě kontaktoval Metodik, alias Kuba Kohout. Byl jsem už téměř rozhodnutý ukončit kariéru, ale nakonec jsem si ji ještě prodloužil - žena říká, že končím už 5 let, ať už jí to neříkám. Důvod pro Lhotu byl i kvůli tomu, že s některýma klukama jsem hrával v mládí a Lhota byla v loňské sezóně na špici. Říkal jsem si, že bych mohl dostat novou jiskru.
Nebyl ve hře i jiný tým? Bližší tvému bydlišti? Nebo nad tím jsi vůbec neuvažoval?
V Dobřanech šel fotbal hodně nahoru, ale ve Lhotě jsem věděl, do čeho jdu. Sedl jsem si s tréňou a bylo vše hned domluvené. Nad jiným týmem jsem neuvažoval... To jsem ještě nevěděl, že budou tréninky tak běhavé. (směje se)
Už jsi se toho naběhal dost? Nebo jsi byl vždy ten co rozdával balóny, namísto nonstop běžce?
Jsem spíš ten běžec s balónem.
V minulosti jsi ještě třeba hostoval ve Vejprnicích nebo jsi i dlouhá léta hrál za hranicemi. Jak bys tyto štace popsal?
Ve Vejprnicích jsem byl v 19 letech, hrála se divize, spousty skvělých hráčů, skvělá zkušenost, ale divizi už bych hrát nechtěl. V Německu to bylo super, hrál jsem Landesligu, skvělá péče i zázemí. V Německu k tomu fotbalu mají pořád jiný přístup než u nás. Když se hrálo, tak nebyl problém dostat na stadion třeba 2000 fanoušků. Zahrál jsem si i proti Mnichovu 1860, rád na to vzpomínám.
Na úplný závěr... V Německu věřím, že jsi se naučil řeč, ale zároveň jsi pochytil jistě plno různých zvyků, které mají hráči před zahájením zápasu. Setkal jsi se s nějakým bizarním? A jaký zvyk máš ty?
Zvyky tak úplně ne, ale co bylo zajímavé, tak sraz před zápasem byl vždy dvě a půl hodiny před zápasem - kafe, buchta a šlo se na to. Jinak já mám asi jen jediný zvyk a to 3x poklepáním na zuby a popřát, ať dohraju zdravý a vyhrajeme. Jinak nejsem pověrčivý.

Autor: Jakub Volák

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.