V osobním životě jsem srdcem cestovatel a pokud je jen malá příležitost k tomu někam vyrazit, tak neváhám, říká Martin Vričan

Na zápas s Roudnou jsme si věřili, jelikož s jejich béčkem jsme se potkávali i v loňské sezóně a někteří jejich hráči hrají za oba mančafty. Zápas, ač to výsledkově neodpovídalo, jsme měli pod kontrolou. Kdyby došlo od rozhodčího, v dnešní době k modernímu nastavení v první půli, tak by se do kabin odcházelo za vyherního stavu, s tímto tvrzením by ale nesouhlasili naši krajní beci Komín a Ládík, kteří se na zápas nedokázali dobře fyzicky připravit a naopak se těšili na poločasový odpočinek. Soupeř byl prakticky nebezpečný jen ze standardních situací, které si dokázal vytvářet nakopávanými balony a vpředu dobře hrajícími třemi hráči. Ani na chvíli mě ale nenapadlo, že bychom měli prohrát nebo dokonce ztratit body. Vytvářeli jsme si spousty šancí a výsledek 5:3 je v konečném důsledku pro bývalý Prazdroj ještě dobrým.

Popravdě od toho na hřišti jsem. Vždy se ode mne očekává nějaký ten kanadský bod a já jsem jen rád, že jsem bodově navázal na loňskou úspěšnou sezónu, což byl téměř můj zápasový průměr. Doufejme jen, že to takto podobně bude vypadat i v dalších zápasech a teď o víkendu v Chotíkově to byla jen výjimka.

Cíle jsou samozřejmě ambiciózní, jinak nemá jakýkoliv sport smysl hrát. Trenér Fajfka tvrdí postup, někteří hráči jako je Jarouš, Hrany, Kolís nebo Fíla se tomu smějí, já bych tohle tvrzení bral i trochu vážně, ale reálně má náš tým na to, aby se pohyboval mezi 3.-6. místem

U nás to v letní přípravě, co do počtu lidí, vypadalo na založení C týmu. Začátek mistrovských zápasů ale ukázal, že to byla jen prvotní euforie a vinou několika zranění u Bouřky, Petra Nožičky, Cigyho, Králíka a aktuálně z víkendu Petra Žíly a výletníka Pepíka Reischiga a menších přesunů jsme schopni dát dohromady již jen dvě samostatné jednotky, takže máme jak tréninkové jednotky, tak i zápasy zvlášť. Samozřejmě se ale počítá, že v průběhu sezóny jsme schopni doplnit řady A týmu a naopak. Zejména v brankovišti jsme v soutěžích od okresu po A třídu raritou, kde máme 3 vynikající gólmany, Fajfku jr., Rudíse a Kubu. V soutěži jako je okres je mít na zápas připravený vždy 2 brankáře přepych.

Já se osobně moc na tréninky nedostavuji, jelikož už mi to rodinný život moc neumožňuje. O to víc si to ale užívám při pozápasových tiskovkách, kdy do ranních hodin rozebíráme herní situace ze zápasu při partičce pršíčka, vočíčka nebo nějakých vědomostních her spolu s předsedou, prezidentem a hrající legendou našeho klubu, Marym, a začínajícím cestovatelem Džanygou. Občas se k nám připojí ještě kolegové ze staré osy týmu, která Slovan pozvedla z okresu právě až do A třídy, Knír, Ozak s bratrem Azakem, popřípadě ještě chlapec od Spalovny, Kocáb. Celkově jsme na Slovanu skvělá parta a vždycky to pro mě byl a bude druhý domov.

Co Vám tady budu dlouze vyprávět. Předsedovi se povedl majstrštyk a tak hrajeme domácí zápasy v tandemu ihned po A týmu, a tak se na této akci stihlo vypít přes 300 piv, snědlo se 12kg masa. Takže se vkopná vydařila, je super, že se zapojila i mladší generace nováčků v týmu. A tak si námi tento každoroční svátek užil i malej Kňour, Max, Kuba Čarda, Denis, Mára Vojta a odchovanci Lukáš Boula, Péťa Leitl a Popi. Nezbývá než tyto akce každých čtrnáct dní zopakovat.

Je pravda, že v žácích a dorostu jsem byl Slovanu pár sezón nevěrný, ale od dorosteneckého věku 15 let jsem 20 let nepřetržitě připraven hájit naše modrobílé barvy. V osobním životě jsem srdcem cestovatel a pokud je jen malá příležitost k tomu někam vyrazit, tak neváhám. Nejdále jsem zatím asi byl v Japonsku, ale jinak volím spíše kratší vzdálenosti. Evropa je krom severských zemí pomálu celá projetá. Škoda jen losu konferenční ligy FCVP, kde jsem byl připraven právě tohle tvrzení zlomit a těšil se na prostředí Islandu (Breidablik) anebo Faerských ostrovů (Klaksvik). Dalšími záliby jsou všelijaké hry, kde se dá něco vyhrát. Jsem soutěživý typ, takže se rád nechám strhnout pro jakoukoliv hru. Mimo tyto činnosti trávím ale zdaleka nejvíce volného času se svou rodinou.