Sedm branek v jednom zápase, to už je pěkný příděl…
Je to hezký, ale lví podíl na tom má celý tým, kluci mi to nahrávali, dá se říct před prázdnou bránu.
Dal už jste někdy tolik branek v jednom zápase?
Nevzpomínám si, nejvíc čtyři.
V nižších soutěžích se asi víc branek střílí líp, ne?
To asi určitě. Na Pohledu navíc bylo znát, že měli ještě páteční zápas v nohách.
Už vám to spoluhráči spočítali? Sedm branek, hráč kola…
Góly jsem měl za dvě stovky a hráče kola taky.
Tak vám hráče kola nezdvojnásobili, když už jste se jím stal podruhé v sezóně?
Ne, ne. Byli na mě hodný, já už v kase mám asi tisícovku, tak mě šetřili.
Nedostal jste třeba po té kanonádě laso z vyšší soutěže?
Ne, nevnímám to a neřeším. Jsem rád, že můžu být v Keřkově. Je tam opravdu dobrá parta a šlape to tam. A jsem rád, že můžu fotbal hrát pro radost.
Na začátku sezóny jste říkal, že chcete jít konečně za postupem. Tak jak to vypadá teď?
No, tak mrzí nás dost remízy, ve kterých jsme ztratili dost bodů. Třeba utkání s Věžnicema a s Dolním Městem jsme měli vyhrát. Navíc Chotěboř je rozjetá a jen tak body ztrácet nebude. Teď se zaměřujeme alespoň na druhé místo.
Takže jste všichni nohama na zemi…
Přesně tak. Nejmladší ročník je tam snad 89 a to jsem já, takže je to zkušené mužstvo.