Zápisník Lukáše Váchy: Šestka ke mně už patří

V zápasu s Hostouní jsme naplnili papírové předpoklady. To, že jsme byli v roli favorita, jsme dokázali přetavit ve vítězství 6:1. Hodně nám pomohlo, že jsme hráli v domácím prostředí a že jsme dokázali během prvních deseti minut dvakrát skórovat. Myslím si, že jsme měli zápas pevně v rukou po celou dobu. Dokázali jsme i vstřelit hodně branek. Soupeř nás moc neohrozil a ani neprověřil naše zadní řady. Bylo to svým způsobem hladké vítězství. V druhé půli tempo zápasu opadlo, my jsme udělali několik změn, a tak skončil druhý poločas 1:1. I tak to od nás bylo slušné utkání a naplnili jsme roli favorita.

Byli námi i kluci z áčka, Lukáš Juliš a David Lischka s námi hrají skoro pravidelně a vždy nám pomohou. Tentokrát byli i Tal Ben Chaim a Andeas Vindheim, kteří hráli soutěžní utkání po dlouhé době. Oba odehráli první poločas. Tal dal dva góly a na dva přihrál, takže se mu utkání hodně povedlo. Andreas nastoupil na pravém beku, kde utkání také zvládnul slušně. Posily pro nás byly samozřejmě přínosem. Pro kluky to byl určitě také přínos, protože si mohli zahrát soutěžní zápas. 

Report ze zápasu Sparta : Hostouň

Hrát s cizinci je vždy zajímavé. Na škole jsem se samozřejmě učil anglicky. Člověk se nejvíce zdokonalí, když komunikuje s cizinci. V komunikaci na hřišti nemám problém, ale moje angličtina není na takové úrovni, abych se domluvil třeba v bance nebo na úřadech. Ohledně taktických pokynů a základů angličtiny to zvládám v pohodě. Tal už mě zná delší dobu, takže si v angličtině vyhovíme, Andreas také neměl sebemenší problém. Myslím, že komunikace s klukama je v pohodě. Jsem ten, který to klukům vysvětlí. Když se na něco potřebují zeptat, jdou se zeptat mě. Pan trenér Kotal disponuje angličtinou podobně jako já. Všechno, co chtěl vysvětlit, klukům vysvětlil nebo jsme to dali dohromady společně. Toto jsou ty důležité momenty, kdy si pomůžeme navzájem. Mladí kluci disponují angličtinou díky škole všichni. Rozdíl je v tom, že moc nekomunikují. Hráči z áčka, když přijdou k nám, tak nejdou hned za mladými, ale spíš za mnou. Myslím ale, že by se mladí také domluvili.

Táborsko i v tomto kole potvrdilo roli jednoho z favoritů a vyhrálo. Svoje zápasy zatím zvládají. Plzeň prohrála po bezbrankové remíze na penalty, což je pro nás jenom dobře. My zatím dokážeme bodovat a to je dobře. Ztratila i Slavia, která nedokázala dát gól Královu Dvoru. V Mol cupu vyřadil Benešov lídra druhé ligy Pardubice. V minulém týdnu jsem psal, že se v Benešově moc vyhrávat nebude a poznaly to i Pardubice. Je to určitě překvapivý výsledek. Benešov má sympatický herní styl a jsou určitě rádi, že postoupili. Velkým překvapením je vyřazení Příbrami v Chlumci nad Cidlinou. To jsem nečekal. Dalším překvapením je postup Vltavínu přes Vlašim. Proti Vltavínu jsem měl možnost hrát asi třikrát za poslední rok. Nějakou kvalitu ten tým má, prezentují se zajímavou hrou. S béčkem jsme hráli v letní přípravě proti Vlašimi, která se mi velmi líbila. Měli dobré herní návyky a oproti Vltavínu byli fotbalové dál. Domažlice vyřadily doma Ústí nad Labem po penaltách. I o Domažlicích jsem psal, že se odtud body moc vozit nebudou. My jsme je tam vybojovali. Domácí má slova proti Ústí potvrdili a postoupili. Pro kluby z nižší soutěže jsou tyto zápasy vždy speciální a hráči jsou více nahecovaní a pomůže jim to k dobrému výkonu. Je otázkou, jak by uspěli v dlouhodobé soutěži.

Předchozí díl Zápisníku Lukáše Váchy najdete zde

Na dresu nosím číslo šest, ke kterému mám svůj vztah. Poprvé, když jsem začínal hrát fotbal, jsem vyběhl na hřiště s třináctkou, potom jsem nosil na zádech devítku, ale vždy jsem měl raději šestku. Když se devět otočí, tak je to šest, mám tak rád obě čísla, jak devítku, tak šestku. Můj otec je narozený v roce 1969, proto tato čísla. Když by nebyla volné ani jedno z čísel, tak bych si vzal číslo 69. Číslo šest, které nosím, mám rád a už je se mnou spojené a zvykl jsem si na něj. Nerad bych si bral jiné číslo. Někomu je jedno jaké číslo má, ale já jsem už tak šestku opravdu zvyklý a mám ji rád. Kromě čísla nosím nyní i kapitánskou pásku, což je pro mě čest. Nikdy jsem moc kapitánem nebyl. Je pro mě opravdu čest, nosit jí ve Spartě. Zároveň jsem tak více odpovědný za výkony týmu na hřišti. Jsem hrdý a pyšný, ale také to nese odpovědnost. Vážím si toho, že mohu tuto funkci zastávat.

Mám na těle poměrně dost tetování. Všechna mají svůj význam. Spojují se s mými životními epizodami a cíli. Nemám ta tetování spočítaná, takže nevím kolik jich přesně mám. Nejnovějším tetováním je datum narození, jméno a znamení zvěrokruhu dcerky Kristýny. Mám vytetovanou samozřejmě i svou přítelkyni a oba dva rodiče. Mám vytetovanou i Spartu. Jsou to prostě věci, které jsou se mnou spojené.

V dalším kole jedeme do Karlových Varů. Nastoupí proti nám místní Slavia. Určitě mi na hřišti jejich dresy připomenou zápasy s pražskou Slavií. Ve Varech jsem hrál naposledy, když to ještě byli Buldoci Karlovy Vary a myslím, že jsme tam vyhráli nebo remizovali. My tam jedeme potvrdit bodový zisk z domácího zápasu. Každý bod z venkovního hřiště pro nás bude důležitý. Hraje se v neděli dopoledne, proto my jedeme už po sobotním tréninku a ve Varech přespíme. Uděláme tak maximum pro úspěch. Budou nám chybět hráči, kteří jsou na reprezentaci Václav Dudl a brankář Fanda Kotek. Máme dost široký kádr a měli bychom se s tím poprat. Dostanou šanci zase jiní. Uvidíme, jestli s námi pojede někdo z áčka. V áčku mají samozřejmě svých starostí dost. Je tam mnoho zraněných hráčů a někteří odjeli reprezentovat.