Tátovi vděčím za strašně moc, říká Michal Hejduk z Červených Peček

V mládeži prošel zajímavými kluby. Zahrál si za FK Jablonec, Bohemians Praha, či FK Meteor Praha. Slibně rozjetou kariéru přerušilo vážné zranění kolene. Po pěti letech znovu nazul kopačky v soutěžním zápase. V Červených Pečkách, kde kope se svým otcem, patří k oporám mužstva a užívá si každý moment, kdy může hrát nejkrásnější hru světa. Hráč kola Michal Hejduk odpovídá v online rozhovoru pro fotbalunas.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, gratuluji k prvenství. Jaké jsou bezprostřední pocity, čekal jste to?
Chtěl bych poděkovat celému týmu, od začátku sezóny se tu v podstatě střídáme. Každopádně mám velikou radost a moc si toho vážím, a vrací se mi to, jak k fotbalu přistupuji.
Týmu se daří, Vám osobně také. Po fotbalové stránce zažíváte restart kariéry. Jak si užíváte fakt, že již znovu můžete běhat po fotbalových trávnících?
Za můj návrat vděčím hodně lidem, ale zmínku si zaslouží můj táta, který v podstatě nikdy nevzdal to, že bych se ještě někdy vrátil na hřiště. Díky Táto! A druhým, koho bych chtěl zmínit je můj spoluhráč a kamarád Jarda Svoboda, ujal se mě hned na prvním tréninku, hodně mi pomohl zapadnout do týmu, sedli jsme si jak lidsky, tak fotbalově. Beru každý trénink i zápas jako by byl poslední, ten pocit, že mohu zase hrát.. ten pochopí jen lidi, co fotbal milujou jako já.
Čím si vysvětlujete, že se Červeným Pečkám teď tolik daří?
Parta, ta dělá nejvíc, měli jsme skvělou přípravu a vrací se nám to. Máme tu skvělé zázemí a myslím, že naší momentální pozici si zasloužíme.
V týmu působí jako vedoucí i Váš otec, jak se Vám s ním spolupracuje?
Vedoucí je jedna, druhá, a ta důležitější je, že tu působí jako hráč, skoro v 60 letech aktivně hraje, chodí na tréninky spousta lidí by si z něj mohla vzít příklad, stejně jako to dělám já. Má velkou zásluhu na tom jaký fotbalista a člověk dnes jsem, a já se mu to tímto mohu alespoň trochu pokusit vrátit tím, že spolu hrajeme a trávíme čas.
K fotbalovému životu patří i zranění, Vás potkalo velmi těžké zranění kolene. Takřka 5 let jste si nezahrál soutěžní zápas. Prozradíte nám, o co šlo? Případně jak probíhala rekonvalescence?
K tomuto tématu se nechci moc vracet, bylo to jednoznačně jedno z nejhorších období v mém dosavadním životě. Ti, co mě znají, ví. Po každém zápase i tréninku koleno cítím, ale dokud to půjde, hrát chci, jen tak se fotbalu nevzdám.
Primárně hrajete ve stoperské dvojici, láká Vás ještě nějaký jiný post, kde byste rád hrál?
Vždy jsme hrál stopera nebo střed zálohy, jsem defenzivní hráč, raději než góly dávat se snažím, abychom pokud možno žádné nedostávali, trenéři to ví a proto hraju na postu, kde se cítím momentálně nejlépe.
Dočetl jsem se, že jste hrál s Tomášem Čvančarou (útočník AC Sparta Praha pozn. aut.), jaký byl spoluhráč? Jste stále v kontaktu?
Hráli jsme spolu za Meteor Praha, jsme kamarádi. Teď už je Tomáš jinde a já taky, moc mu to přeju a myslím, že tohle je jen začátek. Má kvality na to, aby nám všem ukázal ještě víc.
V kariéře jste prošel několika kluby, na který nejraději vzpomínáte?
V podstatě na každý klub, kde jsem působil, ať už Meteor Praha, Jablonec, či Bohemians. Už ve 13 letech jsem odcházel na internát do Jablonce, což mi dalo hodně nejen fotbalově ale i do života. Pak následoval přestup do Bohemians, kde si troufnu říct, že se mi dařilo než přišlo zranění… zase se budu opakovat, všichni, co mě znají, ví.
Máte nějaký fotbalový sen, který byste si rád splnil?
Soustředím se už jen na přítomnost, momentálně jsme první v tabulce, tuto sezónu jsme navíc zatím inkasovali jen 4 branky, musíme pokračovat. Působím tu od jara, kdy jsme tu odvraceli sestup. Myslím, že všichni vidí, že jsme úplně jiný tým a že se s námi už musí počítat na opačném konci tabulky. Plním si momentálně sen každý víkend, když nastupuju do zápasu.
Jaké jsou vaše koníčky mimo fotbal? Studujete, nebo již pracujete?
Pracuji jako zámečník a svářeč. Před dvěma měsíci jsem navíc nastoupil do nové firmy. Práce mě baví, mám dobrého šéfa, který se mi snaží vyjít vstříc, abych se mohl fotbalu věnovat za což mu chci taky moc poděkovat.
To je vše. Děkuji za rozhovor. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Snad jen to, že nás v sobotu čeká další, ve kterém si opět půjdeme pro vítězství.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.