TEAMSTORE sestava roku Plzeňský | Tachov | Okresní přebor , 2016-2017

BRANKÁŘ:

Jiří Hlaváček (Tatran Přimda): Jiří odváděl po celou sezónu velmi dobré a stabilní výkony. Právě od něj se odrážely úspěchy Přimdy, která několikrát porazila nečekaně i velké favority, a to hlavně díky tomu, že Jiří dokázal skvěle eliminovat jejich střelce. Chytal skvěle, několikrát se dostal do sestavy kola a pomohl svému týmu k parádní čtvrté příčce.

OBRÁNCI:

Ladislav Netrh (Sokol Kostelec): Obrana Kostelce nahání hrůzu snad každému soupeři v soutěži. Její pevnou a nutnou součástí je i Ladislav Netrh, jehož případná absence tvoří obrovské trhliny. To se potvrdilo i na začátku jara, když Ladislava brzdilo zranění. Když se ale vrátil do sestavy a rozehrál se, byl k nezastavení. Získá mnoho balónů a společně s kolegou Floriánem tvoří parádní defenzivní tandem. Především díky nim také Kotelec inasoval nejméně branek,což je parádní vizitka. Pro Kostelec je obrovskou oporou. V nejlepší jedenáctce nechyběl Ladislav ani na podzim a jak vidíte, na jaře jej nezbrzdilo ani zranění.

Karel Šaman (Baník Stříbro): Jméno, které zná asi každý zasvěcenější fanoušek naší soutěže. Kapitán Stříbra je velmi důležitým pilířem v sestavě Baníku. Hraje hodně zkušeně a je silný v hlavičkových soubojích. Prochází se přes něj jen velmi těžko a každý útočník se mu raději na hřišti snaží vyhnout. Karel získá za zápas obrovské množství balónů a je schopný je efektivně předat spoluhráčům kupředu. Hraje s chladnou hlavou a hra Stříbra se z velké části odvíjí právě od jeho myšlenky. Když je navíc potřeba, nebojí se zkušený mazák vzít vše na sebe a vydá se rozhodnout na půli soupeře. Několikrát letos dokázal rozhodnout jednou brankou dlouho nerozhodné zápasy.

Jan Sopko (Tatran Přimda): O Janových kvalitách důvěryhodně svědčí i jeho úspěchy v sestavách kola. Do těch se za celý rok dostal několikrát a dvakrát dokonce zvítězil. Byl neodmyslitelnou součástí sestavy Přimdy. Řídil defenzivu svého týmu a mnozí útočníci na něj nejspíš dlouho nezapomenou. Díky jeho práci Přimda mnohokrát ustála velmi kritické momenty a vydžela i velký nápor. Jan se navíc také nebojí podpořít útok. I díky svému klidu se často staví i k penaltám a z velké části i díky nim, je z našeho defenzivního tria nejproduktivnější. Vstřelil krásných osm branek.

ZÁLOŽNÍCI:

Ivan Šetlík (Sokol Kšice): Hlavní tváři kšické sestavy, na níž se snaží všichni hráči pořádně zaměřit. Drobný a hbitý záložník je schopný poradit si i s několikanásobnou přesilou. Nebojí se vzít hru na sebe a vystřelit. Když je ale vhodná příležitost, dokáže i výborně přihrát. Vyčnívá ale hlavně díky výbornému pohybu a rychlosti. Když je při chuti, je nezastavitelný a souepři mu těžko stíhají. Spoluhráči jej zase kdekoli snadno najdou. Ivan se navíc může pochlubit parádní statistikou. Během sezóny dal třináct branek.

Pavel Hrubý (TJ Staré Sedliště): Ani největší opora sedlišťského týmu není výjimkou a dokonale doplňuje naší střední záložníky naší sestavy. Také Pavla si mnozí pamatují jako velmi dobrého obránce, který soupeře k ničemu snadno nepustil. Letos bylo ale potřeba posílit zálohu a dostat do hry zachraňujícího se Sedliště myšlenku. A povedlo se. Především na jaře dodal Pavel hře Sedliště ladnost a lehkost. Sedliště ukázalo, že rozhodně nemá špatný tým a bylo schopné potrápit i mnoho velkých favoritů. Hrálo velmi dobře a stála za tím právě skvělá záloha, kterou vedl právě Pavel. I díky němu se nakonec Sedliště zachránilo a v soutěži zůstane. Během sezóny dal Pavel pět branek.

Oldřich Janovec (Dynamo Studánka): Ani Oldřich není typický obránce. Je v podstatě stejným případem, jako Jan Pich. Původně velmi kvalitní obránce Studánky se letso vypracoval na obrovského univerzála. Hrál tam, kde bylo potřeba. Na jaře byl ale využívaný nejvíce na pozici středního záložníka. Ve středové řadě vytvořil parádní tandem s kapitánem Kotvou. Výborně se spolu sehráli a řídili velmi kvalitní a především stabilní hru Studánky. Ta se nakoenc dokázala umístit na třetí příčce a příští rok bude jistě pomýšelt i na postup. Oldřich dal během sezóny třináct branek.

Lukáš Čada (Sokol Bezdružice): Bezdružický kanonýr musel na jaře změnit své působiště a přesunout se z útoku hlouběji do pole, aby výrazně oslabený tým zejména ve střední části neztrácel myšlenku a pohyb. I tam ale dokázal Lukáš skvěle vyčnívat a dál přidával mnoho gólů. Byl neodmyslitelnou součástí svého týmu a bez něj hra Jiskry za moc nestála. Ke konci ročníku se trápil se zraněním a nastupoval trochu méně. I tak ale stihl nasázet úctyhodných jednadvacet branek.

ÚTOČNÍCI:

Dominik Bláha (Sokol Černošín): Fantastický útočník, jemuž nesmíte nechat ani trochu místa. Dominik se dokáže s míčem otočit na pětníku mezi třemi hráči, uvolnit se a zakončit. Schopnost vyhledávat šance a dostávat se do nich, jakou má Dominik, se jen tak u někoho nevidí. Navíc se kanonýr Černošína nebojí zapojit ani sílu a udržet si míč tělem. Jeho krytí balónu je výborné a jeho zakončení přesné, tvrdé a nemilosrdné. O tom by Vám mohl vyprávět řada obránců. Dominik dal během sezóny devětadvacet branek i přes to, že Černošín prožil až tragické jaro, na které asi dlouho bude smutně vzpomínat. Obstaral tak více, než polovinu branek svého týmu.

Miloslav Jedlička (Sokol Stráž): Miloslav se soutěží a obranami soupeře prosmýká neuvěřitelně ladně. Má velký čich na góly a do šancí se dostává neuvěřitelně často. A většinu z nich také promění. Nad poměry naší soutěže dlouhodobě výrazně vyčnívá, ale teprve až letos dokázal svůj tým dovést až k titulu a postupu. Bylo to tak naposledy, co u nás zase určoval hranice možného a nemožného. Miloslav nasázel fantastických čtyřicet branek, což je ze třiaosmdesáti branek Stráže menší polovina. Tolik branek nedokázali dát všichni dohromady v Záchlumí i v Sedlišti. Lom dal za sezónu jen o pět branek více.

René Mrenka (Čechie Halže): Další postrach soutěže. Naše ofenzivní trio nahání dohromady takovou hrůzů, že by se mnoho obránců a brankářů sesypalo ještě před pomyslným zápasem. Také René Mrenka dokáže vzít situaci na sebe a rozhodnout zápas úplně sám. Nebojí se zapojit sílu a udělat si místo tělem. Skvěle kontroluje balón a vystřelí několikrát za zápas. Když se řekne Halže, každý si musí nutně představit René Mrenku, který je téměř vždy u všeho a jeho tým by bez něj měl problém se v soutěži vůbec udržet. Také on dal téměř polovinu branek svéhu týmu.

NEVEŠLI SE DO SESTAVY:

Samozřejmě je tady velké množství dalších hráčů, které nebyli od sestavy kola daleko, ale zkrátka už se nám mezi jedenáct nejlepších nevešli. Proto si pojďme nyní krátce připomenou i je, protože si to jistě zaslouží.

Na podzim hodně vyčníval Jindřich Jareš (Baník Stříbro), ale tentokrtá se nedostal ani do širšího výběru. Na podzim o něm téměř nebylo slyšet. Největšími oporami se tak stali jiní, a že jich bylo. Zmínit musíme vedle Jiřího Hlaváčka určitě i opory Studánky a Kostelce, tedy Tomáše Moravce (Dynamo Studánka) a Pavla Jamrišku (Sokol Kostelec), který dostal nejméně branek ze všech stálejších brankářů. Zmínit ale určitě musíme také velmi kvalitní oporu z mistrovského týmu, Jiřího Tajstru (Sokol Stráž).

Kvalitních obránců je v naší soutěži velké množství a vybrat z toho množství jen tři nejlepší, byl až nadlidský úkol. Když se ale podíváte na naší zálohu, i ta se skládá z velké části hlavně z kvalitních obránců. Proto se nyní pojďme podívat na ty, kterým nominace na hráče podzimu unikla jen o vlásek. Njelepšími obranami se určitě můžou chlubit hlavně Kostelec, Studánka a Přimda, ale vyčnívali určitě i hráči z jiných týmů. Do sestavy se nám jen těsně nevešel Ladislav Florián (Sokol Kostelec), dále pak Dalibor Lončík (Dynamo Studánka) a Miroslav Volf (Sokol Kšice). Chybí také nejlepší obránce podle počtu gólů, Vlastimil Svoboda (Sokol Stráž). Zmínit bychom ale mohli ještě mnoho dalších, zejména v týmu Lázní na nás čeká další fronta. Proto končíme u těch, o nichž jsme přemýšleli nejvážněji. Vvěřte ale, že bychom takhle mohli dál jmenovat kvalitní obránce z hlavy ještě velmi dlouho.

Záložníci letos celkově tolik nevyčnívali a prakticky by se mezi ně dali nominovat stejní hráči, jako do obrany, za což dostatečně hovoří i mnohokrát zmiňovaná záloho-obraná řada naší ideální sestavy roku. Kreativní hráči letos spíše chyběli a právě proto bylo potřeba je nahradit techničtějšími a šikovnějšími beky. Přesto si pár hvězd ještě označit můžeme. Daleko nebyli Jan Pich (Sokol Lom u Tachova), Václav Pešek (Staré Sedliště), Michal Steiner nebo Lukáš Honzík (oba Sokol Kostelec). Jmenovat určitě musíme i Bohdana Boryse (Sokol Stráž), Karla Praizlera (Sokol Konstantinovy Lázně), nebo Pavla Kotvu (Dynamo Studánka). Kapitán Studnky je velký tvořitel a jemu unikla nominace opravdu jen o milimetry. Mnoho zajímavých jmen by se ale našlo i v několika dalších týmech, jako Stříbro, Přimda, či Kšice. Těmto hráčům ale v jejich výkonech chyběla hlavně stabilita. Jejich výkonnost opravdu dosti kolísala.

Vybírání útočníků složité nebylo. V soutěži máme sice velké množství kvalitních a fantastických útočníků, ale jen tři jsou jako z jiné planety, a proto bylo o jejich pozici v sestavě roku předem jasno. Přesto si pojďme jmenovat i ony zbylé hvězdy. Jmenovat musíme určitě Josefa Vyšňovského (Dynamo Studánka), Jana Hečka a Tadeáše Malého (Tatran Přimda), nebo Davida Kolářského (Sokol Kostelec), který sice spálil mnoho šancí, ale i tak dal skvělých čtyřiadvacet branek. Dále pak musíme upozornit také na Martina Stece (Sokol Lom u Tachova), Miroslava Štrejna ml. (Motor Záchlumí) a Petra Fojtíčka (TJ Staré Sedliště). Všem jmenovaným děkujeme za zkvalinění soutěže a přejeme hodně štěstí v dalších ročnících.

Mohlo by vás zajímat:

Fotbalové prázdniny? Kdepak, fotbalunas.cz lenošit nebude! Už 1. července startuje hlasování v sestavách roku!

Z rukou Juraje Kucky byl vylosován vítěz ankety Hráč podzimu

Hráč roku Pavel Malý z TJ Koněšín už se těší na milánské derby!

Výhra je jako sen, Chelsea fandím od malička, říká stříbrný vítěz ankety hráč roku Pavel Candra

Mamka u toho seděla od rána do večera, říká třetí muž ankety Hráč roku Tomáš Reitmeier

Něco takového jsem určitě nečekal, protože v takových soutěžích většinou štěstí nemám, říká Tomáš Brabenec, čtvrtý v anketě Hráč roku