Přál bych to každému fotbalistovi, který má syna, říká o zápasech se syny Michal Chvosta

Fanoušci vybrali hráčem osmého kola 1.B třídy skupiny B zkušeného matadora z Volyně Michala Chvostu, který odehrál proti Bavorovu výtečný zápas. V rozhovoru se nám rozpovídal o své bohaté kariéře, ale i o tom, jaké to je si zahrát se svými syny.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Michale, gratuluji k vítězství v anketě hráč kola. Co na to říkáš?
Utkání se mi z mého pohledu povedlo, ale myslím, že by anketu měli vyhrávat mladší hráči (smích). Už teď vím, že mě to bude stát nějakou korunu do kasy.
Jak bys hodnotil zápas v Bavorově z tvého pohledu?
První poločas jsme byli lepší, měli jsme nějaké střely z větší vzdálenosti, ale nic z toho nebylo. Po začátku druhého poločasu domácí měli dvě gólové šance, které neproměnili. Naštěstí pro nás se trefil Brabi a utkání jsme dovedli do vítězného konce.
Pro tebe to byl první zápas v základní sestavě po přestupu z Vimperka. Jak si se cítil?
Ještě před začátkem zápasu jsem byl s trenéry dohodnutý, že nastoupím až ve druhém poločase. Při rozcvičce se ale trenéři rozhodli, že udělají změnu a nastoupím od začátku ve středu obrany. Předtím jsem nastupoval v útoku, ale myslím, že v mých letech je lehčí pro mě zahrát v obraně, kde se cítím lépe.
Volyně je zatím v letošní sezóně na šesté pozici. Co říkáš na výkony týmu?
Zatím jsem odehrál čtyři utkání a měli jsme většinou těžší soupeře. Podle výkonů bychom mohli hrát v horní půlce tabulky.
Teď zpátky k tobě. S fotbalem si začínal ve Strakonicích. Jak vzpomínáš na své začátky?
Mé začátky byly ve Fezku Strakonice, kde jsem prošel celou mládež až do mužů. Díky svým trenérům J. Kylbergerovi a pak J. Chalušovi, kteří uznávali fyzický fotbal, jsem nabral fyzičku, ze které těžím dodnes. (smích)
V Česku si prošel celkem za svojí bohatou kariéru celkem šest klubů. Na jaký nejradši vzpomínáš?
Za svoji kariéru nejradši vzpomínám na šestiletou jízdu v krajském přeboru v Přešťovicích. Tam jsem zažil neskutečnou partu v čele s kamarádem Bohoušem Márů.
Zahrál sis také dva roky v Německu. Kde jsi přesně u našich sousedů hrál?
Hrál jsem za FC Leibersdorf. Byla to dálka, jezdili jsme cca 70 kilometrů před Mnichov. Vyhrál jsem nejlepšího střelce a strávil jsem v Německu pěkné dva roky.
Když shrneme celou tvoji dosavadní a velice bohatou kariéru, co považuješ za největší úspěch.
Za dva největší úspěchy mé kariéry považuji výhru střelce divize „GÓL NAD ZLATO“, kde mi byly předány kopačky o přestávce na zápase Plzeň-Slavie. Za druhý úspěch považuji výhru Jihočeského výběru v celostátním turnaji a následné reprezentování amatérské reprezentace na turnaji v Izraeli.
Zpátky do současnosti. Máš dva syny, kteří oba také hrají fotbal. Jaký to je pocit si minulý rok zahrát ve Vimperku se starším Václavem a teď ve Volyni s mladší Jaroslavem?
Přál bych to každému fotbalistovi, který má syna. Když jsem si zahrál ve Vimperku s Vášou, bylo to super a myslel jsem si, že si s mladším Járou už si zahrát nestihnu. Když ale Jára začal nastupovat v patnácti letech za muže ve Volyni, o nabídce přestoupit jsem neváhal a zahrát si s ním je taky super. Ještě, že nemám třetího syna, to už bych vážně nedal. (smích)
Chtěl bys, aby jste se ještě všichni potkali v jednom týmu?
To by pro mě bylo poslední přání, ale myslím, že starší Váša víc patří do Vimperka, kde má kamarády a mladší Jára je spokojený ve Volyni, kde má taky svoje kamarády, ale uvidíme, co přinese čas. Bylo by to skvělé zahrát si spolu.
Teď k víkendu. Volyni čekají Sousedovice, které ještě neprohrály. Co očekáváš za zápas?
Očekávám těžké utkání s mladým běhavým týmem, který je největším adeptem na postup.
Poslední otázka. Co máš ještě za koníčky kromě fotbalu.
S klukama chodíme rybařit a jezdíme fandit Motoru.

Autor: Václav Plachta

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.