Rederer: Jsem jako Maldini. Třebeš je více než fotbal

Těžká otázka na úvod, ale vlastně jednoduchá odpověď. Vedeme o sedm bodů a ve hře jich je ještě 21, takže asi tak (usměje se).

Za tuto odpověď by mě asi tvůrci projektu Bez frází nepochválili, ale já řeknu, že my jdeme zápas od zápasu, takže ještě nějaký ten bod na výhru v soutěži budeme muset přidat. To jsem tedy odpověděl spíš na to, co musíme udělat pro výhru v soutěži - já vím (směje se).

Dá se říct, že za odměnu byl, ale myslím, že hlavně díky našemu vstupu do utkání, kdy jsme z prvního útoku šli do vedení a pokračovali ve slušném tempu a kombinaci, z čehož vyplynulo vedení 3:0 do dvacáté minuty, a to se soupeřem, který cestuje na půdu vedoucího celku tabulky dvě hodiny, určitě zamává. Takže ve třicáté minutě za stavu 5:0 bylo prakticky po zápase.

Kdybych se měl vrátit k těm mým vstřeleným brankám, tak před první mě na lajně ideálně našel dlouhým pasem náš kapitán Nojdži, já si míč exkluzivně přebral (jak jsem se někde dočetl) a střelou z vápna prostřelil brankáře hostí. V závěru utkání se mi pak podařilo vstřelit branku přímo z rohu, kdy se před gólmana Meziměstí postavil Fary (takže ten nic neviděl) a na mně už bylo jen zakroutit míč přímo do kasy.

Myslím, že celou sezonu chodíme do zápasů s tím, abychom vyhráli a vzhledem k tomu, jak to funguje, to asi nebudeme měnit.

Jo, záloha je moje místo. Nepamatuji moc zápasů, kdy bych nastoupil v jiné řadě.

Velkou výhodou Třebše jako fotbalového klubu je určitě poloha, kde se nachází. Tím, že sídlí v blízkosti největšího hradeckého sídliště, tak se stává v mnoha případech prvním fotbalovým působištěm pro spoustu dětí z této oblasti a proto také mimo jiné máme tak velkou mládežnickou základnu. A z toho pramení další naše výhoda, zvláště tuto sezonu, kdy za oba mužské týmy pravidelně nastupují dorostenci, kteří nám v mnoha zápasech hodně pomohli k dobrým výsledkům a snad ještě pomůžou. Jediný problém, který u nich vidím je, že si s nimi člověk těžko zavzpomíná například na úspěšné EURO 2004 v Portugalsku či na poslední zlatou hokejovou medaili našich hokejistů z roku 2010.

Tady můžu plynule navázat na předchozí odpověď, jelikož výše uvedené je i můj případ, když jsem zde v necelých pěti letech začal kopat a jsem tedy produktem vyhlášené třebešské akademie. V podstatě se dá říci, že jsem zatím jako Paolo Maldini. No prostě: Sokol Třebeš víc než jen fotbal!

Řekl bych spíše, že ho mám v té letošní, vzhledem k našemu postavení v tabulce. A určitě dle toho, jak to dopadne, se budou odvíjet i cíle do sezon dalších.

No, vzhledem k tomu, že můj zatím poslední zápas za A byla prohra v Libčanech, kdy před tímto zápasem měli kluci celkem slušnou statistiku výher, tak pozice asi oslabila (směje se). Ne, já už to nějakej pátek mám nastavený tak, že jsem hráč benga a do A chodím vypomoct, když je potřeba, zájem trenéra, chuť a čas.

Jak říkal v zimní přípravě trenér áčka „Kína“, může vytáhnout kohokoliv z benga a postavit na hřiště v krajském přeboru. Myslím si, že se to na jaře celkem potvrdilo, kdy hráči od nás při velké marodce pomohli k bodům v přeboru a naopak. Takže je dobře, že rozdíly velké nejsou. Za mě je ale důležitější fakt, že ještě daleko menší rozdíly nastávají mezi A a B mimo hřiště, a to nejen na pozápasových tiskových konferencích obou týmů, což také nemusí být pravidlem ve všech organizacích.

Na jaře to fotbalově vypadalo na Slavii, kde se potkala dvě běhavá a fotbalová mužstva, čemuž pomohlo i hřiště v Orlické kotlině. No a do budoucna by se diváci dobrého fotbalu mohli dočkat 8. května, kdy hostíme druhé Stěžery.

Narozen: 25. září 1994 v Hradci Králové. Hráčská kariéra: TJ Sokol Třebeš. Úspěchy: Účast v české lize dorostu s Třebší, vítěz 4. třídy, 3. třídy, okresního přeboru, postup s Třebší do krajského přeboru.