Matěj Falta, Dolnobousovský SK: Zázrak, že jsem přesprintoval obránce.

Do zápasu jsme měli skvělý vstup, kdy jsme po 20minutách vedli 3:0. Do poločasu jsme bohužel zbytečnými chybami nechali vrátit soupeře do hry a do šatny se šlo za stavu 3:2 pro nás. Během druhého poločasu jsme neproměnili několik příležitostí a pojistku jsme přidali až v poslední minutě zápasu. Bylo to zasloužené vítězství. Můj první gól padl po dlouhé přihrávce za obranu od Zdeňka Bělíka, kde se stal menší zázrak a povedlo se mi “přesprintovat“ stopera domácích a šel jsem sám na branku, kde jsem zakončil podél brankáře na zadní tyč. Druhý gól padl po pěkné akci z pravé strany, od Aleše Pavliše šla přihrávka na vápno, Zdeněk Bělík mi balon přiťuknul a já z první uklidil míč k tyči. Poslední branka padla po chybě obrany, kdy jsem z vápna zakončoval v podstatě do odkryté branky.

První sport, který jsem okusil, byl tenis, ten mě ale tolik nenadchnul. Po tenise jsem zkusil fotbal, rodiče mě přivedli v 6 letech na trénink do FK Mladá Boleslav a to už dopadlo lépe. Zde jsem působil až do konce dorosteneckého věku. V chlapech jsem strávil půl roku v Mnichově Hradiště, pak následovalo 12 let v Rejšicích a nyní jsem již měsíc v Dolnobousovském SK.

Do Rejšic přišel nový trenér a ten se rozhodl pracovat s jinými hráči. Nebral jsem to tak, že přestupuji k okresnímu rivalovi. Ze všech nabídek mi dával přestup právě do Dolního Bousova největší smysl. Za ty roky jsem Dolnobousovský SK navnímal jako tým, kde je to postavené na lidských vztazích, partě a lásce k fotbalu. Po měsíci můžu s klidem říct, že jsem se nepletl. Fotbal zde dělají lidé, kteří mají k městu a klubu vztah. Tyto hodnoty pro mě byly vždy nejdůležitější. Dalším plusem je moc hezký areál s kvalitním hřištěm.

Přivítání bylo vřelé, pár kluků jsem znal osobně, některé ze vzájemných zápasů. Po jednom domácím zápase jsme měli vítání nováčků, kde jsme museli zazpívat. Se Zdeňkem Bělíkem jsme vystřihli duet, Pár přátel od Michala Davida. Myslím si, že i toto nám pomohlo k dobrému zapadnutí do kabiny.

Ano, nyní působím jako asistent trenéra u kategorie U-11, kde trénujeme společně se Zdeňkem Bělíkem. Práce s ním a s dětmi mě velmi baví. Ambice? Budu upřímný, být asistentem není taková zodpovědnost a to mi vyhovuje. V minulosti jsem měl možnost vést Rejšice v pár zápasech jako trenér a byla to zajímavá zkušenost. Práce u dětí mě však naplňuje, vidět jejich upřímnou radost je k nezaplacení.

Jsem velkým fanouškem Arsenalu a nebudu lhát, poslední roky je celkem náročné být jejich fanouškem. Bude to ještě boj, ale věřím v jejich umístění v TOP 4 a v návrat do Ligy Mistrů.

Rozumím, jde o úhel pohledu, mně to zbytečné nepřijde (smích). Vyhovuje mi mít hlavu úplně dohola a to mi Mirek v Le Barber splní a ještě mi k tomu skvěle upraví vousy. Ty mi totiž na rozdíl od vlasů ještě celkem rostou (smích). Rád bych svého dobrého kamaráda Marka za tuto informaci pozdravil a rád bych mu popřál ať se mu “kouty“ zvětšují pomalu.

Setkají se dva útočně laděné týmy, myslím si, že k vidění bude pěkný fotbal se spoustu šancí. Slovan je kvalitní soupeř, hraje ve velké formě. V zápase bude favoritem, já ale věřím v naše schopnosti a věřím, že si 3 body do tabulky připíšeme my. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, co pro mě hlasovali a díky za rozhovor.