Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
TOP FOTKY TÝDNE: Nerušit, spím!
NEJ VÍKENDU: Kanonýr nasázel osm branek za zápas
HVĚZDY V PRALESE: Radek Šírl vrazil do soupeře a byl vyloučen

Tmelení party je strašně důležité, bez toho se hrát a vyhrávat na takové úrovni nedá, říká Jiří Švamberg

22.10.2021 16:00 Jakub Volák

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 12. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Vítězem se stal brankář Kaznějova, Jiří Švamberg. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jirko, po dlouhé době vyhrál tuto anketu někdo z Kaznějova. Komu přičítáš zásluhy za hlasy?
Já osobně jsem strašně rád, že jsme konečně předvedli dobrý výkon, a to místo v sestavě kola si já i Kuba Vondráček zasloužíme, ale klidně by tam mohl být kdokoli, kdo se dostal na hřiště, všichni by si to zasloužili. Zápas to byl neskutečný, pořád nahoru dolů a jsem rád, že to takhle dopadlo.
Co se týče těch hlasů, tak kromě kluků z kabiny, kteří jsou rádi, že to konečně můžou někomu naúčtovat, mi hodně pomohla rodina s přítelkyní. Co tak slyším, tak do hlasování "nutili" skoro každého a všichni poctivě hlasovali v nejkratších možných intervalech. I když musím říct, že anketa skončila akorát včas, protože posledních 15 minut hlasování jsem se začínal smiřovat, že na poslední chvíli o to prvenství přijdu.
V utkání s Bělou, ač to přes skóre 6:0 nevypadá, jsi měl hodně práce. Věřil jsi tomu, že udržíš nulu? Přeci jen to byla teprve druhá v sezoně.
Vždycky se snažím jít do utkání s tím, že udělám pro tým všechno, co umím. Ale musím se přiznat, po mých posledních výkonech jsem tomu opravdu nevěřil. Věřil jsem, že vyhrajeme, ale nulu vzadu jsem opravdu nečekal. Ještě o to víc takový výsledek těší, když na tom člověk má svojí zásluhu a sám si zachytá, což se mi tentokrát povedlo. Bělá byla často nebezpečná, takže jsem si během zápasu ani na chvíli nemohl oddechnout. Naštěstí i kluci přede mnou podali skvělý výkon a hodně mi k té nule pomohli.
Vstup do soutěže se nepovedl a občasné výkyvy formy jsou s ohledem na předchozí sezóny překvapivé. Už si to sedlo?
Spíš bych řekl, že podzim 2019 byl extrémně povedený. Tehdy nám vycházelo všechno, na co jsme sáhli a dokázali jsme vyhrávat i zápasy, kdy se výkonostně nedařilo. Nemůžu říct, jak by dopadla jarní část, kdyby se dohrála, ale nebojím se tvrdit, že jsme tehdy měli minimálně na baráž o postup do Krajského přeboru.
Co se týče aktuální sezóny, myslím si, že se na týmu hodně podepsaly obě covidove pauzy. Během těch se vůbec netrénovalo a na některých z nás to bylo znát. Když se opatření uvolnila, tak na přípravu příliš času nebylo. Okamžitě začala přátelská utkání a na konci července hned mistráky. V průběhu času se nám podařilo dostat do formy, tak věřím, že už to bude jen lepší a nezabrzdí nás zimní přestávka.
Jak bys popsal vašeho trenéra?
Nechci urazit nebo zklamat žádného trenéra, pod kterým jsem kdy hrál, ale když vynechám svého tátu, protože členové rodiny se takhle těžko hodnotí a porovnávají s ostatními, tak si myslím, že Láďa Pitlík je nejlepší trenér, pod kterým jsem kdy hrál. Nikdy před tím jsem nezažil, že by trenér byl do fotbalu takový blázen v dobrém slova smyslu. Moc dobře ví, co chce hrát a jak to přenést na nás. Na rovinu ale musím říct, že se divím, že s námi má ještě nějakou trpělivost, protože mu to v žádném případě neusnadňujeme.
Na soupisce máte docela dost Vondráčků. To je nějaký místní klan?
Když jsem do Kaznějova před pár lety přišel, tak jsem měl pocit, že Vondráčkové jsou v klubu úplně všude. V takhle malých klubech to tak prostě je. Když jsem ještě hrával v Kožlanech, tak v jednu chvíli jsme tam byli 4 Švambergové. A tady je to něco podobného.
V Kaznějově a okolí, jsem zaslechl, že se dělají pravidelné a zajímavé chlastací akce. Tmelíte někdy společně partu mimo hospůdku na hřišti? A je někdo, kdo se pravidelně neúčastní?
Co tak slyším, tak chlastacích akcí je v okolí každý víkend hrozně moc a kluci utužují partu každý víkend v hospůdce na hřišti a následně i mimo ni. Přiznám se, že já jsem ten, který se pravidelně neúčastní. Tím, že dojíždím z relativně velké dálky, tak jsem rád, když se mi povede sehnat odvoz domů z dokopné, případně jedné nebo dvou akcí během sezóny. V tomhle směru mě celkem mrzí, že nemůžu zůstávat, ale kdo ví, třeba se to časem povede změnit a budu s nimi zůstávat každý víkend, protože moc dobře vím, že tmelení party je strašně důležité, bez toho se hrát a vyhrávat na takové úrovni nedá.
Proč jsi takový manekýn? Prý máš s sebou vždy celý šatník dresů a rukavic...
(smích) Já a manekýn? To bych neřekl, s těmi dresy se to má tak, že vůbec první jsem si pořídil, když jsme si celý tým dorostu tehdy kupovali dresy se jmény. No a abych ho měl s čím střídat, tak jsem tehdy dostal druhý. Jak šel čas a ten původní stárnul, tak rodiče napadlo, že by mi k vánocům mohli dát nový, třetí dres. A jelikož se mi jednou stalo, že soupeř přijel v červeno-černých dresech, my hráli ve světle zelených, tak já nemohl použít ani jeden ze svých tří dresů. Přítelkyni tedy napadlo, že mi pořídí dres v barvě, kterou téměř žádný tým nepoužívá, a tak se ke mě dostal dres čtvrtý. No a aby se mi nestalo, že bych nemohl nějaký použít, tak si vozím všechny 4 sady.
S rukavicemi už je to přeci jen snazší. Na zápasy mám jedny dražší, kvalitnější a na tréninky nosím jedny levnější a jedny starší zápasové na dodělání. Takže rukavice nosím dvoje, když jsem líný je vyndávat z tašky, tak troje. (smích)
V kabině kolují zprávy, že jsi prý přibral... Čím to je?
To by mě zajímalo, kdo ti tohle řekl... Samozřejmě je to bohužel pravda, ale zase takový nárůst na váze to není. Jak už jsem řekl, dvě covid pauzy fyzické kondici příliš nepomohly. V té první se mi ještě nějak dařilo se držet ve formě, denně jsem chodil běhat a bavilo mě to. V létě se pak začalo trénovat a všechno bylo v pořádku. Ale na podzim přišla operace kolene, pobyt v nemocnici, rekonvalescence a pak už se těžko hledala motivace začít se opět hýbat. No a pak ta váha jde trochu nahoru. Snažím se dělat všechno pro to, abych vše dostal do normálu, ale dolů to jde vždycky hůř, než nahoru. Ale myslím, že v té pocovidové době nejsem zdaleka jediný, koho tohle potkalo. Důležité je umět toho využít při zápase.
Třešnička na závěr... Ke komu v týmu by sedla oslovení - rejpal, stydlín, štístko a brumla? A proč?
Zajímavá otázka, doufám, že si teď nenadělám nepřátele. (smích)
Tak o rejpalovi mám naprosto jasno, za mě je to Kuba Vondráček a myslím, že se mnou bude většina souhlasit. Jakmile se na tréninku někomu něco nepovede nebo se naopak jemu něco nadmíru povede, nezůstane to z jeho strany bez odezvy, ale jako kapitán si to může dovolit.
Vyloženě stydlína podle mě v týmu nemáme. Ale pokud bych měl někoho říct, tak většinou jsou to nově příchozí hráči, především dorostenci, kteří se v novém týmu ještě úplně necítí. Mluvím z vlastní zkušenosti, mě to trvalo nějaký půlrok, než jsem se začal v kabině "cítit svůj".
Brumla by u nás v kabině žádný dlouho nevydržel, tam ani nejde být dlouhodobě negativní. A pokud ano, tak stačí jedno, dvě sezení po zápase na pivu a brumla je pryč.
Sice to bude vypadat, že se snažím bratrům Vondráčkům nějak podlejzat (nesnažím!), ale štístkem bych asi nazval Honzu Vondráčka. Přijde mi, že je jedno, na co ve fotbale sáhne nebo na jakém postu zrovna hraje, protože má takové štěstí, že mu stejně všechno vychází. Případně pak Michala Tichého, který má zase tolik štěstí, že letos zatím nemusel ani jednou předčasně do sprch... A že toho štěstí párkrát potřeboval víc než dost. (smích)
Autor: Jakub Volák

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.