Martin Kelbler: Hrát s bráchou a bratrancem v jednom týmu nemůže říct jen tak někdo

Hodnotit svůj výkon je vždy velice těžké. Vstřelil jsem branku, přidal i nějakou tu asistenci, a hlavně se nezranil (smích). Takže určitě spokojenost. Hlavní bylo, že jsme dokázali zápas zvládnout a přidat další korálek do našeho podzimního pohádkového tažení.

Výsledek vypadá jednoznačně, ale zejména úvod utkání tomu nenasvědčoval. Hosté měli za nerozhodného stavu dvě tutovky, které naštěstí nevyužili. Poté jsme dokázali převzít otěže zápasu a začali dominovat. Myslím si, že i kdybychom prohrávali, tak v současném rozpoložení bychom zápas dokázali zvrátit na naši stranu.

Nejlépe se cítím na hrotu, ale jsem schopný odehrát utkání na kraji zálohy, popřípadě ve středu. Vše záleží na trenérovi a momentální potřebě týmu. Za své silné stránky považuji hru pro tým, klid na míči a hru hlavou.

Asi největší zásluhu na tom má náš nový trenér Marek Černoch, který vnesl do týmu svoji vizi a nový impulz ve všech směrech. Nikdo z nás určitě nečekal, že vyhrajeme 10x v řadě. Obecně za tímto podzimním úspěchem stojí ale všichni, kdo se o fotbal v Třeběticích starají. Poděkování patří především našemu skvělému realizačnímu týmu, manažerovi klubu, starostovi, dále všem, kdo se starají jakoukoliv formou o hřiště a areál, poté taky klukům z našeho béčka, kteří jsou také v laufu a pomáhají nám při zdravotních absencích, výborným fanouškům a v neposlední řadě naší skvělé obsluze v kiosku. Snad jsem na nikoho nezapomněl. Ještě musím vyzdvihnout práci trenérů naší mládeže, kde máme tři mládežnické týmy, což na takovou malou vesničku je unikátní, a vidět běhat tolik zapálených dětí do fotbalu po hřišti je prostě nádhera!

Počet vstřelených branek z mé strany mohl být o fous lepší, ale jsem i tak rád, že mi tam něco padlo, a doufám, že to bude nadále pokračovat.

Zajímavá otázka. V první řadě bych chtěl zůstat zdravý, jelikož v minulosti jsem se potýkal s řadou zranění, která mě dost limitovala. Jmenovitě jsem se potýkal s dlouhodobými problémy s Achillovou šlachou, jež mne přerušovaně trápila asi dva roky. Co se týče cílů, uvidíme, co osud přinese.

Je pravda, že hrát s bráchou a bratrancem v jednom týmu nemůže říct jen tak někdo (smích). Nemyslím si, že bychom hráli nějakým způsobem na sebe, ale upřímně je skvělé vidět například na listině střelců 3x Kelbler s odlišným křestním jménem.

V Horním Žďáru nás nečeká rozhodně nic jednoduchého, jelikož domácí dokázali naplno bodovat v posledních třech kolech. I přesto věřím, že se na zápas v netradičním čase dobře připravíme, přijedou nás podpořit naši nejvěrnější fanoušci a zvládneme ho za 3 body!

S fotbalem jsem začínal v nedaleké Jemnici, kde jsem se přes působení v Třebíči dostal až do mládežnických kategorií v Jihlavě. Vzhledem k tom, že jsem stále byl v mladém věku na základní škole, tak mě můj taťka vozil několikrát týdně z Dačic do Jihlavy na tréninky a zápasy, čímž bych mu chtěl moc poděkovat. Ve Vysočině Jihlava jsem se dostal až do juniorské kategorie U21. Poté jsem zvolil hostování ve 3. lize v Třebíči, což úplně nevyšlo a obecně poté začal úpadek celého třebíčského fotbalu. Dále jsem ještě působil několik sezon v divizní Staré Říši, odkud jsem bohužel díky zdravotním komplikacím přestoupil do Třebětic. Celou dosavadní kariéru jsem dokázal zdárně skloubit s úspěšným zakončením vysoké školy a zahraničními pobyty, což bych doporučil určitě každému, kdo má tu možnost.

Snažím se svůj volný čas trávit především aktivně. Mým největším koníčkem a zálibou je cestování, sport a poznávání nových míst a kultur, jak u nás, tak v zahraničí. Mám rád takové věci, na které má člověk vzpomínky, například dojetí na kole do Benátek nebo k Balatonu.