Martin Staško: "Nejvíce si vážím toho, že jsem si mohl zahrát na Ťehelnom poli proti Slovanu Bratislava."

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 8. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Je jím dalovický kanonýr Martin Staško! Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Ty jsi v zápase proti Perninku nasázel parádních pět gólů. Pamatuješ si vůbec jak padly, když jich bylo tolik? Pokud ano, popsal bys je?
První gól jsem dal hlavičkou po pěkném centru od Pekiho. Druhý a třetí gól byl podobný, byly do prázdné brány. Na čtvrtý gól mi pěkně nahrál Vesi. Po kličce na levou nohu jsem obstřelil gólmana, a tak padl pátý gól.
Co tě vůbec jakožto Slováka přivedlo do Čech?
Před 10 lety jsem potkal v Bratislavě svou manželku, která pochází z Karlových Varů a mám s ní dvě krásné děti, takže mne přivedla do Čech má nynější rodina.
Na Slovensku jsi hrál 1. ligu a jsi možná jediný hráč karlovarského Okresního přeboru, který má svůj profil na Transfermarktu. Víš takhle z hlavy, jaké nejvyšší hodnoty na hráčském trhu jsi podle tohoto webu, specializujícího se na ceny fotbalistů dosáhl?
To vůbec netuším, nikdy jsem to nesledoval (nejvyšší hodnota, které Martin Staško na Transfermarktu dosáhl je 50 tisíc euro, pozn. red.).
Jak dlouho ses naplno živil fotbalem?
První smlouvu jsem podepsal v 16 letech ve Stropkově a kariéru jsem zakončil ve 32 letech v Šamoríně.
Jaké kluby jsi na Slovensku vystřídal, ve kterém se ti nejvíce dařilo a ze kterého máš nejlepší zážitky?
1. Stropkov 2. Ličartovce 3. Dubnica 4. Lučenec 5. Inter Bratislava 6. Petržalka 7. Šamorín 8. Svätý Jur 9. Vranov 10. Bystré 11. Breznica. Nejlepší zážitky mám spojené asi s Interem Bratislava a Petržalkou.
S jakými fotbalovými osobnostmi ses na Slovensku setkal? Případně proti nim nebo s nimi hrál?
Na Slovensku v 1. lize jsem hrál proti spoustě velmi kvalitních hráčů, kteří hráli za reprezentaci - např. Guede, Dobrotka, Jan Kozák atd. V Interu Bratislava jsem například hrál s bývalým trenérem Plzně Adrianem Gulou. A s Martinem Ševelom, který je nyní úspěšným trenérem.
Čeho si ve svém fotbalovém životě nejvíce vážíš, na co jsi hrdý?
Nejvíce si vážím, že jsem si mohl zahrát na Ťehelnom poli proti Slovanu Bratislava. Tyto kluby mají nejkrásnější stadiony na Slovensku a zároveň mají velmi vysokou návštěvnost, kdy na zápas dorazilo vždy okolo 12 tisíc návštěvníků. Dále jsem velmi rád, že jsem mohl hrát pod bývalým československým reprezentantem Michalem Hippem, jenž je nejen výborný trenér, ale i člověk.
Dle Transfermarktu jsi hrál v obraně. Je to pravda?
Ano, je to pravda, většinu svojí kariéry jsem hrál na postě stopera.
Proč jsi procestoval tolik klubů? To už je pomalu kariéra jako u Zlatana.
Nikdy jsem neměl v plánu tak často měnit kuby, ale nabízelo se to, vždy přišla nějaká lepší nabídka.
Jaké to je finančně ve druhé slovenské lize? Dokáže se tam člověk uživit? Předpokládám, že v první jsou profíci úplně všichni.
V druhé slovenské lize jsou velmi malé platy, cca. okolo 20 tisíc korun. Já mám štěstí, že máme rodinnou firmu, tak jsem hrál fotbal spíše pro radost, a ne kvůli výdělku. Ano, v 1. lize jsou všichni profesionálové, ale i tak ve všem zaostáváme za českou 1. ligou.
Proč jsi skončil s profesionální kariérou?
Mám za sebou 5 operací (koleno a třísla) a koleno mě více už nepustilo věnovat se fotbalu profesionálně.
Podle Transfermarktu jsi za svou kariéru nedal ani jeden gól, teď jsi s 15 góly nejlepší střelec soutěže. Jsem si dobře vědom obrovského rozdílu mezi 1. nebo 2. slovenskou ligou a Okresním přeborem u nás, ale přeci jen bych čekal, že budeš nastupovat spíše na pozici stopera nebo ve středu zálohy, a ne střílet tolik branek. Měl jsi ten hlad po gólech i dřív, nebo zkrátka kvalita a zkušenosti stačí na to, aby se z nególového obránce stal takový kanonýr?
Není pravda, že bych předtím nedával góly. Je pravda, že jsem byl obránce, ale když jsme prohrávali, tak ke konci zápasu mě trenér posílal do útoku a občas jsem nějaký zápas rozhodl. Na konci kariéry jsem se přesunul do útoku.
Jak bys popsal svůj herní styl? Jaké máš přednosti a slabiny?
Herní styl je asi takový, že se odehrává v soupeřově 16tce, o přednostech nebudu mluvit, to ať posoudí jiní, a mé slabiny jsou - rychlost, kondice a jsem strašný nervák :-).
Už jsi kvůli své horkokrevné povaze dostal nějakou červenou kartu?
(smích) Dostal jsem jich opravdu hodně, za jednu sezónu jsem v Lučenci měl 13 žlutých a 2 červené karty, a dokonce si mě zavolali do Bratislavy před disciplinární komisi, že jak je možné, že mám tolik žlutých a červených karet. V jednom zápase bylo šest vyloučení a dohrávali to nakonec 8 na 8, samozřejmě já jsem dostal hned jako první červenou :-).
Jak dlouho působíš v Dalovicích a proč sis jako svůj klub vybral zrovna místní Čechii?
V Dalovicích jsem od této sezóny, stáhl mě tam můj kamarád Marcel Havránek a jsem tam zatím velmi spokojený.
Hrál jsi i v jiných klubech v Česku?
Ano, když mi bylo 20 let, hrál jsem za Vítkovice.
Máš nějaký cíl, co se týče počtu vstřelených gólů?
Nikdy si žádné cíle nedávám, hlavně abychom jako tým vyhrávali.
Máš nějakou historku/zážitek spojený s fotbalem, který by mohl čtenáře zajímat?
Nahoře jsem už zmínil plné ochozy v Trnavě a na Slovaně. Nějaké zážitky jsou nepublikovatelné, tak si je raději nechám pro sebe (smích).
Co máš radši, borovičku nebo pivo?
Teď už alkohol piji velmi zřídka. Po zápasech jsme chodili stále do baru a místo borovičky jsem pil raději vodku. Pivo nepiji vůbec, za celý život jsem vypil asi 10 malých piv.
Kdo umí líp pít? Češi nebo Slováci?
Určitě Slováci, pocházím z východního Slovenska, kde je pití národní sport (smích). Ale i v Čechách se najde pár výjimek, které znám.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.