Davide, prý je složité tě sehnat?
Spoustu času zaberou děti (4 roky a půl roku), stále nemáme doděláno vše na domě a okolo domu a času stráveného v práci také není málo. Občasná výpomoc kamarádům a čas letí jak splašený. Navíc ani s mobilem nejsem velký kamarád.
Stihnul jsi sledovat či ovlivnit hlasování?
Přiznám se, že jsem nevěděl ani o nominaci, natož abych sledoval hlasování.
Jaké bylo utkání v Nučicích? Kdo vám dělal největší starosti?
Zápas v Nučicích nám nevyšel především směrem dopředu. Měli jsme mnoho možností na vstřelení branky, ale zakončení v tomto zápase nebylo to, čím bychom se mohli chlubit. První gól nám daroval gólman Nučic, alespoň druhý se dá označit za pohledný. Neřekl bych, že nás někdo z hráčů vyloženě potrápil, Nučice především příkladně bojovaly jako tým a byly tentokrát šťastnější než lepší tým.
Máš bohatou kariéru. Které angažmá ti dalo nejvíce?
Nevím jestli bohatou, ale pár týmů jsem navštívil. Nejraději vzpomínám na působení v Mladé Boleslavi, i když to byla "pouze" dorostenecká soutěž, troufnu si říct, že mě nejvíce posunula, pokud jde o fotbalové myšlení. Navíc jsem měl možnost si zahrát proti hráčům, kteří to dotáhli až do reprezentace (Čech, Svěrkoš, Hubník, Sivok,...).
Který trenér měl hlavní vliv na tvůj fotbalový růst?
Neřekl bych, že nějaký trenér má v mé kariéře top postavení, ale každý trenér mou fotbalovou kariéru něčím obohatil, někdy hodně a někdy málo.
Vzpomínáš speciálně na nějaký zápas?
Nepatřím mezi hráče, kteří si pamatují konkrétní momenty ze své kariéry.
Jak jde dohromady obrana a góly?
V mládežnických kategoriích jsem hrával střední zálohu, postupně jsem se ale posunul do obrany, nejdříve na kraj a následně do středu obrany. Rozhodně bych se neoznačil za střelce a pokud bych snad začal počítat góly, tak mám velkou obavu, že jich bude víc vlastních než do soupeřovy branky. Nicméně do vlastní branky střílím opravdu fantasticky (smích).
Jak se ti nastupuje ve dvojici s Radkem Biškem?
Protože má Radek spoustu zkušeností z vyšších soutěží, tak je velice příjemné vedle něj hrát. Pomáhá mi řídit obranu, když já zrovna lapám po dechu, což je poslední dobou čím dál častější jev.
Říkají ti na hřišti dědku?
Občas to opravdu slýchávám a to i od protihráčů (smích). Je pravdou, že občas, když se kouknu na ročníky, co se mnou hrají, tak je to zvláštní pocit, protože ještě nedávno mi hráči v mém věku připadali strašně staří. Ale hrát chci tak dlouho, jak mi zdraví dovolí a bude mi fotbal přinášet radost.
Máš jiné koníčky?
Bohužel čas je můj hlavní nepřítel, takže na další koníčky mi aktuálně čas nezbývá. Na motorku, což je .....no vlastně byl můj další velký koníček, jsem se letos byl v garáži jen podívat.
Čekají vás Libodřice. Co očekáváš?
Abych byl upřímný nestíhám ani pořádně trénovat (za což se klukům a trenérům omlouvám), natož sledovat ostatní týmy. Libodřice pro mne samozřejmě jsou trošku speciální soupeř a nějaká motivace do kabiny půjde. A mimochodem, když jsem hrál v Libodřicích, tak zde měl trenérskou štaci současný trenér Ratboře, takže i od něj očekávám nějakou tekutou motivaci (smích).