Petr Pelc - Leotos pevně věřím, že už se soutěže dohrají

Jako vždycky jsem to nečekal. Takže děkuji všem, co mi poslali hlasy. Určitě nejvíce hlasů poslala Liduš, naše vedoucí a o pár lidech vím, že mi něco poslali. Poprvé po dlouhé době (i když mi to asi nikdo nebude věřit) jsem hlasování nijak nesledoval. Samozřejmě mě to těší být hráčem kola.

Koláčky jsem trochu nezvládl a přecenil své síly. Za to sekaná se asi povedla, když ani na mě nezbylo.

Letos jim dopřeji trochu porušení životosprávy a nějakou láhev donesu. Oni vědí, že jsem starý skrblík a každý dárek co ode mě dostanou, rádi ocení a jsou mile překvapení. (úsměv) Ještě jim donesu ochutnat domácí klobásky, které jsem udil právě před zápasem v Březové. Ale z čeho jsou, si nechám pro sebe, aby mě někdo nenaprášil ochráncům zvířat. (smích)

Věděli jsme, že jedeme na horkou půdu, kde jsme snad pět let nevyhráli a vždycky jsme odjížděli s pěti banány v tašce do Komárova. Měli jsme i dost štěstíčka, kdy se mi docela dařilo. Že jsme uhrály bod, je perfektní vzhledem tomu, že se během týdne u nás vyskytla střevní viróza. (Už dávno jsem klukům říkal, že nemají po tréninku pít toho Březňáka, že to mají z toho a mají si dát pořádné pivko. (smích)). Mohli jsme jít ke konci poločasu do vedení, když ve 45. minutě běžel sám na brankáře Danek Solný, bohužel nedal. On má teď nějaký problém, s tou 45 minutou asi se pohádali. (smích) V poháru s Píští dokonce neproměnil pokutový kop ve 45 minutě.

Klasicky na nás vletěli, jako uragán byli lepší. Akorát letos se nám podařilo ten tlak vzadu ustát a nedostat gól. Kdybychom inkasovali, věřím tomu, že těch banánů z Březové vezeme zase plnou tašku. Ustáli jsme prvních 10-15 minut, což bylo hodně důležité. Navíc se mi podařilo hned v první minutě chytit samostatný únik domácího hráče. Věděl jsem, že to bude dobré a snad zase konečně něco chytnu navíc a nebudu, tam za dřeváka a popelnici jako vždycky. (smích)

Těch zákroků bylo víc zase, ale nejvíc jsem asi pomohl tím, že jsem vychytal domácího hráče hned v první minutě, když šel na mě sám. Od té doby to zase šlo a chytalo se dobře. Nejvíc jsem se, ale zapotil při dělání a uzení klobásek dopoledne. Díky toho jsem málem nestihl ani sraz na zápas. Pak by se pro změnu potila moje peněženka, protože i na tohle náš pokladník myslí a uděluje pokuty za pozdní příchody na zápas. (úsměv)

Jednou za čas se mi podaří udržet čisté konto, ale to bylo především díky tomu, že byl slabší soupeř. Teď to byla 0 doslova vydřená. A jestli si pamatuji, že by náš zápas skončil 0:0? Brouzdal jsem v Komárovských análech a bohužel za mého 12 letého působení si opravdu nepamatuji zápas 0:0. Když si všechno sedne, tak i v Komárově dokážeme zázraky. (úsměv)

Budeme chtít určitě vyhrát, jako vždycky. Pokud předvedeme hru, jako proti Píšti ve středu nemám obavy, že bychom to nezvládli. Ale někdy stačí málo a můžete prohrát s každým. Taktiku neprozrazujeme, samozřejmě musíme dát více gólů než soupeř a hrát svou hru.

Určitě nesmíme soupeře podcenit. Mají mladé rychle kluky, takže se s tím budeme muset poprat. I když mají kluci z Kylešovic na svém kontě pořád 0, tak si myslím, že se do toho postupně dostanou a body získají. V poháru u nás zanechali dobrý dojem.

Vstup do soutěže se nám vcelku povedl. Měli jsme těžký los. Navíc jsme hráli dva týdny po sobě ve stylu anglického týdne (neděle, středa, neděle) díky poháru. Ale myslím si, že jsme to zvládli. Máme sice čtyři body, ale nesmíme usnout na vavřínech. Co se týče ambicí. Chceme se samozřejmě pohybovat co nejvýše a vyhnout se záchranářským starostem. Bavit sebe a naše skvělé fanoušky atraktivní kopanou. (smích)

Favorit je daný, jsou to kluci z Píště. Uhráli jsme s nimi sice dobrý výsledek v poháru, ale v soutěži to bude zase něco jiného. Navíc budou doma extrémně silní, což zatím dokazují. Stěbořice budou další favorit a jsem zvědavý na jejich souboj o první flek. Nesmíme zapomenout ani na Litultovice a posílené Jakartovice. Sestupy si netroufám tipovat a hlavně to nikomu nepřeji. Doufám, že se to nebude tykat nás.

Zpočátku jsem na to kašlal, protože nedalo se nic dělat a byl jsem celkově znechucený z toho všeho, ale o to víc jsem si užíval dcery, jak roste. Někdy okolo vánoc jsme se domluvili s Denisem Bořuckým z Oldřišova, že bychom si mohli zajít občas zahrát fotbálek, což nám několikrát klaplo. Na vánoce jsem od přítelkyně navíc nafasoval kolo, tak jsem začal dost šlapat na kole. A když už se to začalo pomalu rozvolňovat, tak mě oslovil kamarád Denis z Oldřišova, jestli nechci s nimi trénovat. Takže děkuji Moravanu za příležitost si zatrénovat s týmem z krajského přeboru. Trenér Péťa Hlaváček mě přemluvil a dokonce mě poslal do zápasu, kdy jsem si mohl čichnout k jiné úrovni soutěží. (prý jsem to měl za odměnu a tréninkovou docházku. (smích) Chytal jsem poločas v Kravařích a doma s Chlebičovem. Patrik Žídek to okomentoval, že ve 36 všichni končí kariéru a já ji teprve objevuji. (smích). Tímto zdravím celou skvělou oldřišovskou kabinu a držím jim moc palce v soutěži, aby letos neměli záchranářské starosti, což zatím splňuji a výsledkově se jim daří.

V to každopádně doufám, že se vše dohraje. Sport chyběl naprosto všem nám sportovcům amatérům, fanouškům, dětem prostě všem. Nebudu se vyjadřovat, co si o tom všem myslím, protože by mě zavřeli. Samozřejmě zdraví je na prvním místě, ale někdy to bylo vše, až přehnané. Politici si chodili po večírcích a my jsme doma seděli jako krysy. (smích)

Náš tým šel do nečekaného vedení 2:0 díky brankám Danka Solného po samostatném úniku a díky hlavičce Michala Šuberta, která skončila v levé šibenici hostující branky. Hosté pak díky Hudeczkovi v rozmezí sedmi minut vyrovnali. Před poločasem jsme mohli jít do vedení, jenomže Danek Solný neproměnil pokutový kop. Druhý poločas kopíroval ten první. Spousta šancí na obou stranách, hra nahoru dolů. Hosté se trefili z pokutového kopu a za nás vyrovnal Richard Blaga. Utkání dospělo do remízového konce 3:3. O osudu utkání rozhodly pokutové kopy, ve kterých byly úspěšnější hosté, a zvítězili 4:3 a postoupili do finále. Myslím si, že jsme odehráli perfektní utkání, všichni podali skvělý výkon, za což jsme dostali uznání i od soupeře, že před námi smekají. Když to, ale celé zhodnotím byla to skvělá jízda pohárem, kdy už opravdu chybělo málo, a zahráli jsme si finále na opavském stadiónu. U nás fandíme všichni Slezskému FC, takže by to byla taková třešnička na dortu si zahrát právě na skvělém hřišti, které je nejlepší v republice. Kdyby nám někdo řekl, že budeme v semifinále, že to s Píšťí dotáhneme, až do penalt, nevěřil bych mu. Přesto se nám to podařilo. Kdybychom prohráli 5:0 asi by to nikoho, tak neštvalo. Prohrát 4:3 po penaltách bolí o to víc. Musíme to hodit za hlavu a makat zase naplno v soutěži.

Těžko říct, jak by se utkání vyvíjelo, kdybychom proměnili pokutový kop těsně před koncem poločasu. Každopádně rozhodla pak větší zkušenost v pokutových kopech. Popravdě nikdo asi z nás nečekal, že to dotáhneme, až do penalt. Ve čtvrté sérii jsem chytil penaltu a mohli jsme jit do trháku, protože jsme penalty končili. Jenomže jsme se této výzvy zalekli a obě poslední neproměnili, a to rozhodlo.