Gratuluji k výhře. Co vás to bude stát ve štáblovické kabině?
No aktuálně do kabiny dlužím 2 flašky, tak si myslím, že jedna navíc už mě nezruinuje. (smích)
Jak vy sám jste byl spokojen se svým výkonem? Našel byste na něm nějakou mouchu?
Myslím, že vykon byl slušný, něco jsem vytvořil a pomohl týmu k úspěchu. (úsměv) Much tam ale bylo celé hejno, (smích) Třeba hned první dotek ve hře letěl balon do autu. (smích) Pak taková moje klasika, každý kdo se mnou hraje nějakou dobu už ví, nebo čeká pár balonů do šprajcu/do špeku. Nejvíc to asi odnáší Pavel Kuzník "promiň kamo". (smích)
Byl po zápase spokojen trenér s výkonem týmu? A vytkl vám něco?
Nooo řekl bych, že trenér neni poslední dobou spokojen vůbec. Máme ve hře hodně chyb, na kterých se snažíme pracovat, ať už to jsou laciné ztráty balonu, darované branky a klasické neproměněné šance. Hlavně asi nejvíc nechápe, že v každém poločase máme nějakou tu desetiminutovku, kdy všichni jakoby "přestaneme hrát".
Zaskočil vás něčím soupeř z Březové? A dělal vám něčím problémy?
Tak my jsme předpokládali, že když nás naposledy soupeř porazil, tak budou chtít i tentokrát ukázat pěkný fotbal, a ne jen bránit. Bránili vážně ale hodně koncentrovaně a zodpovedně, takže jsme museli trošku upravit strategii hry. Nejvíc nás asi mohli ohrozit rychlým brejkem, který jim naštěstí pro nás žádný nevyšel.
Co považujete za klíčový okamžik, který zápas zlomil ve váš prospěch?
Tak samozřejmě můj příchod do hry. (smích) Nee teď vážně, samozřejmě první gól na konci poločasu, kdy jsem vypichl míč soupeři a Pavel s Honzou si dovolili odvážnou narážečku kterou Honza Radek uklidil k tyči a vytvořil tím v týmu klid. O poločase v kabině jsme změnili taktiku hry, (detaily nechám v kabině) ale ta zafungovala a přispěla k dalším třem gólům.
Jaký byl průběh tohoto zápasu?
Ze začatku z lavičky to na mě pusobilo takové nemastné, neslané, zápasu chyběla nějaká jiskra a nápad. Navíc v první dvacetiminutovce měl pan rozhodčí strach pro nás odpískat hned dvě penalty, což kluky frustrovalo ještě víc, ale nevzdali se a bojovali. Podle trenéra a fanoušků se Štablovská mašina rozjela naplno až v poslední pětiminutovce první půle. Ve druhém jsme se rozjeli, přidali góly a pohlidali si brejky soupeře. Věřil jsem Alešovi, že udrží nulu. (úsměv)
Vy sám jste byl u dvou branek do sítě soupeře. Zkuste se k těmto situacím vrátit a popsat nám je.
Tak první akce začala rychlým otočením hry díky našim stoperům až ke mě, já si dobře přebral balon, tim pádem jsem se zbavil soupeřovic útočníka, pak jsem vyhrál souboj s jejich střeďákem a obránce mi krasně vyblokoval náš kapo Michal Sedlaček. Pak přišel povedeny centr do vapna a Honza Radek si na nej skvěle naběhl a dal na 2:0.
Druhá akce byla podobná, kdy při tlaku na soupeře jsme napadali jejich začínající brejk. Tím pádem jsem byl u balonu dřívv než jejich útočník, potáhl jsem balon po lajně a centrem do vápna jsem hledal naše hlavickaře. Tady ale zaúřadovalo štěstí, protože balon sice letěl na hlavu Sedla, ale jejich obránce balon tečoval dřív, k jejich smůle, do vlastniho víka na 3:0.
Nastoupil jste do utkání až v průběhu prvního poločasu. Jaký byl důvod střídání? Jak těžké bylo nastoupit do zápasu tak brzy po jeho začátku? A s jakými pokyny vás trenér vyslal na hřiště?
Tak já do poslední chvíle ani nevěděl, jestli na zápas pujdu, nebo pojedeme do porodnice, tudíž jsem ani nepotvrdíl svou účast. Před zápasem za mnou přišel trenér, a řekl mi, že střídám, ale že náš stoper Patrik Kotelek má problém s nohou, už přesně nevím co, ale že mám být nachystaný, že půjdu místo něj kdykoliv do hry.
Já osobně nerad střídám do hry po 60 min, ale to asi každý, kdo má trošku naběháno a na zápas nechodí jen na pivo a párek, takže mi 25 min vyhovovala. Jen jsem si říkal, že bych snad mohl fungovat jako takový nový "energický" element pro kluky na hřišti, a s těmihle slovy mě trenér na hřiště posílal.... "uhrej si svoje vzadu na jistotu, ale chci vidět i nějaký tlak a útočné výpady."
Na jakém postu se vám nejlépe hraje a proč?
Tak já jsem od přípravky obránce, rád bráním naše vápno a vidim hru před sebou a podporuju kluky vepředu. Samozřejmě že i rád útočím, což mi náš "moderní" styl hry umožňuje, ale na postu útočníka jsem marný. (smích) Takže si do útočného vápna raději doběhnu z vlastní půlky nebo přesněji řečeno před něj a vystřelím. Takže spíše posty od obrany po zálohu, ale nejlepší post asi vyloženě oblibený nemám.
Popište sebe jako fotbalistu. Jaké jsou vaše přednosti a nedostatky?
Já celou dobu těžím ze své fyzické stránky, taky bojovnost, proptože fotbal je kontaktní sport, a proto mě baví. Nedostatky mám v technice, něko je technický typ, já musím dotek s mičem pořád přemlouvat (smích)
Vy jste se před pár dny stál otcem. Jak se na novou roli těšíte? Budete se chtít, aby šel syn ve vašich fotbalových šlépějích?
Ano v pondělí 21.10 mi na narozeniny manželka dala nejkrásnější dárek, jaky jen mohla a to syna Vojtu, za což jí MOC DĚKUJI. Obdivuji, respektuji, miluji, je to nádherný pocit "tohle je pravé štěstí". Bylo mi jedno jestli to bude syn nebo holka, protoze ve Štáblovicích se rodí i skvělé fotbalistky "Ahoj Lili". Syna určitě povedu stejně jako mě mí rodiče s láskou ke sportu a hudbě. Pokud si Vojta v pozdějším věku zvolí fotbal nebo jinej sport, nebo hraní na housle jako táta, bude mít mou 100% podporu. Jinak v Štablovské fotbalové školičce ho určitě rádi přivítají.
Jaké jsou vaše koníčky? Jak trávíte svůj volný čas?
Rád jezdím na bruslích. Výlety na kole jsou pro mě regeneraci, loni jsme s Adélkou stihli ještě před těhotenstvím projet stezsu Dunaje. Taky turistika na vrcholky, rozhledny nebo jen kolem baráku do Benkovic vyšlápnout kopeček. Volný čas trávím práci na dome, který stále pomalu dostavuji. Příští rok mě čekají zpevněné plochy a chodníčky. Jinak se snažím věnovat své ženě, a teď přidám i Vojtu, až na deštivé needle, to zapínám kompa a hraji hry, ale tuším, že i ty brzo skončí. (smích)
Děkuji a pozdravuji všechny.