Fotbal je pro mne hobby a relax, kterým vyplňuji volný čas, říká hráč kola Vitalii Zhukov

Děkuji. Věděli jsme, že s největší pravděpodobností půjde o poslední zápas v tomto roce, navíc proti suverénovi z Lipí, který do zápasu s námi neztratil ani bod. Upřímně jsem se trošku bál, aby zápas neskončil fiaskem, ale první poločas jsme s domácími dokázali držet krok. Lipí šlo sice do vedení, my jsme ale do poločasu z penalty vyrovnali a vše bylo otevřené. Druhá půle už patřila domácím, nám se podařil využít jeden brejk zásluhou Štumbyho. Domácí poté ještě přidali, vypracovali si několik velkých šancí, kluci ale bojovali o každý balón a nakonec to pro nás dobře dopadlo, z čehož jsme měli všichni obrovskou radost!

Měl jsem velkou radost, že jsem klukům pomohl k vítězství. Poslední zápas proti Vrábče mi úplně nevyšel a trošku jsem se bál, aby se něco podobného neopakovalo. Kluci mne ale podrželi a já jim to snad vrátil ve šlágru kola proti Lipí. Nejdůležitější jsou tři body!

Popravdě už v pátek jsem věděl, že pokud bude Lipí zahrávat penaltu, zvolím stranu po mé pravici. Upozornil mne na to Petr (Kaše, kolega z práce), který viděl penaltu stejného hráče předchozí kolo v Kameňáku. Petrovi jsem uvěřil a udělal jsem dobře. Zajímavostí je, že s náma v práci dělá ještě gólman Hodějovic Josef Rozycki, proti kterému Mizera penaltu zahrával také, opět na stejné místo. V jeho případě ale vůbec netrefil branku, tak to měl malinko snažší. Víc než chycená penalta mne ale těší několik těžkých zákroků, u kterých už domácí hráči zvedali ruce.

Přijel jsem do Čech za prací a tam potkal Petra. Tak dlouho jsem do něj „hustil“, ať mi sežene na volný čas alespoň nějaký fotbalový trénink, že mi domluvil angažmá v Mokrém. Zároveň ho domluvil vlastně i sobě, protože tou dobou nikde nehrál. Nejprve jsem si zkusil přátelák a poté se již zapojil na plno. Na Ukrajině jsem chytal od mala a ve volném čase jsem si chtěl zahrát i tady.

Samozřejmě bych si na podzim ještě rád zahrál, když se ale podívám na aktuální COVID stav tak si myslím, že podzimní část definitivně skončila. Bůh ví, jestli vůbec začneme na jaře.

Věřím, že se sezóna podruhé nezruší a tentokrát se najde nějaké řešení, jak sezónu dohrát. Bude však záležet jak se aktuální stav bude vyvíjet a samozřejmě na vládních opatřeních.

Za Mokré hraji teprve chvíli, pár zápasů, myslím ale, že vyloženě tahouna nemáme. Sázíme na týmové pojetí, kdy jeden zápas vyjde tomu, další zase tomu. Navzájem si pomáháme a myslím, že jsme dobrá parta, což je nejdůležitější.

Já jsem vždy připravený naskočit do zápasu. Upřímně moje tréninková morálka není úplně nejlepší. Vzhledem k tomu, že většinu času trávím v práci, na trénink tolik času nezbývá. Fotbal je pro mne hobby, relax, kterým vyplňuju volný čas, když zrovna nejsem v práci. Toho volného času moc není.

Zatím nevím. Ihned po mém vítězství jsem zjišťoval u pokladníka Štumbyho, kolik mne toto ocení bude stát. Jeho odpověď zněla, že ještě neví, že se od nich ještě nikdy nikdo hráčem kola nestal. Štumby ale určitě něco vymyslí. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří mi dali hlas, především kolegům z Gastro Production, kteří se o hlasování pečlivě starali každý den! (smích)