Na Včelné se sešla dobrá parta, takže je zde vyloženě radost hrát, říká hráč kola Tomáš Jordán

Samozřejmě děkuji všem příznivcům Včelné za hlasy, je vidět, že náš atraktivní styl fotbalu přináší pomyslné ovoce. Jak je zvykem, pokud někdo z týmu vyhraje hráče kola, musí naplnit lednici pivem. Nicméně poslední dva výherci se poměrně ostýchali.

Jak je naším zvykem, hned ze začátku utkání jsme si vytvořili dobré šance, bohužel nám stále chybí klid v zakončení. Střelecký účet zápasu započal až ve 35. minutě špílmachr Petr Kladenský, který se zhostil pokutového kopu na jedničku. Aby ne, když si ji ještě před zápasem vysnil. Poté jsme zápas kontrolovali a přidali další branky. Zápas to nicméně nebyl jednoduchý, jelikož nebyl ideální terén, ale tím se tým našich kvalit nesmí nechat rozhodit.

Ve Vrábči jsem ještě nikdy v životě nehrál, tudíž nevím, jaké prostředí mám očekávat a doufám, že se naše zaváhání ve Chrášťanech nebude opakovat a zahrajeme na hranici našich možností.

Začínal jsem v šesti letech u Malého jezu na hřišti Slavie ČB a přivedl mě k němu táta po vzoru mého bratra Michala.

Nyní jednoznačně na stoperu, jelikož se snažíme rozehrávat odzadu a užiju si i dost balonu na noze.

Hlavně koníček a relax po týdnu na poměrně náročné vysoké škole. Před touto sezonou jsem po třech letech obnovil kariéru na Včelné, kde se sešla dobrá parta, takže je zde vyloženě radost hrát.

Jak jsem již zmínil, po třech letech bez fotbalu je pro mě každý zápas svátek a jelikož se nyní nedá čekat, že se epidemiologická opatření budou nějakým výraznějším způsobem uvolňovat, jsem rád, že si se spoluhráči budu moci kopnout, i když bohužel bez diváků před coronapřestávkou.

Již od mala fandíme celá rodina Manchesteru United, teď bohužel není příliš důvodů k radosti, snad to přijde. Děkuji za rozhovor a doufám, že si svým výkonem ve Vrábči řekne některý z mých spoluhráčů svým výkonem o stejnou poctu.