Prvně bych Vám rád pogratuloval k vítězství. Rudo, před soupeřem z Velešína jste v anketě vyhrál o pouhé procento. Podílel jste se nějak aktivně na sběru hlasů?
Já Vám děkuji. Abych byl upřímný, tak mi oznámil až trenér, že jsem anketu vyhrál a vůbec jsem šajn o tom, že jsem nominován, takže jsem si nezařídil ani procento a sám si neposlal ani jediný hlas. Překvapilo mě to.
Váš tým zvítězil již podruhé v řadě a na základě toho by se dalo uvažovat, že v poslední době začínáte vévodit právě vy. Věříte k získání zlatého hattricku?
Určitě pro to já i ostatní uděláme maximum. Samozřejmě se vše odrazí od naší hry a zda-li zápas vyhrajeme. To je důležité a to rozhoduje. Ať už hráče kola vyhraji já nebo kdokoli jiný, to je úplně jedno, důležitý je týmový úspěch.
Když se vrátíme k poslednímu zápasu, tak předseda Malont o něm řekl, že to bylo derby, jak má být, s čímž naopak nesouhlasil trenér Hošek. Jaký na to utkání máte názor vy?
Určitě šlo o šlágr toho kola, ale můj názor je takový, že to rozhodně nebylo derby, jaké by mělo být. Hodně se na tom podílel rozhodčí, který, když to řeknu tak, jak to bylo, nás zařízl a s ním i pomezní ze soupeřovy strany. Ten utkání také hodně ovlivnil. Zápas by se spíš dal přirovnat ke slovu holomajzna, než k derby.
Z vaší strany byl lepší až druhý poločas, co proběhlo o přestávce v kabině? Co jste si před dalším průběhem řekli?
Prohrávali jsme o dvě branky a neměli jsme co ztratit. S tím jsme do druhého poločasu vstoupili. Řekli jsme si, že prostě musíme hrábnout. Začali jsme více běhat a i tak to stačilo pouze na snížení a vstřelení kontaktního gólu.
V příštím kole přivítáte na svém hřišti nováčka z Větřní. Bude zápas pojednávat o vaší povinné výhře?
Pokud chceme uspět, musíme vyhrávat všechny zápasy, zejména ty na domácí půdě. Každopádně je to nováček, na kterého nejsme zvyklí, nevíme, co od něho můžeme čekat a tak ho nesmíme podcenit. Uvidíme, co ukáže až situace na hřišti, ale měli bychom vyhrát. Alespoň do od nás očekávají i naši fanoušci. Zkrátka se musíme vyvarovat zbytečných chyb, nesmíme usnout na vavřínech a je třeba jít zápas od zápasu.
Po okrese se traduje, že Loučovice jsou jedním z aspirantů na vrchol tabulky, jaké jsou vaše předurčené cíle do této sezóny?
Bylo by moc hezké, kdybychom okresní přebor vyhráli, ale jak říkám. Musíme jít jeden zápas po druhém. A pokud to půjde, jako to jde doposud, tak by se úspěch dostavit měl. Věřím tomu, že pozice do třetího místa by nám přikována být mohla, ale na postup bychom pomýšlet ještě neměli. Nemáme na to dostatečně kvalitní kádr a neradi bychom tam postoupili s tím, že následující rok opět spadneme.
Jakého soupeře byste brali jako největšího soupeře?
Určitě nepříjemnými soupeři jsou Chvalšiny, Kájov a nyní Malonty. Pokud budu brát ty protivníky, kteří nás čekají, tak velký boj to budě v Dolním Dvořišti.
Co Vaše kariéra? Kdy jste začal kopat a kdo Vás k tomuto sportu přivedl?
K fotbalu mě tehdy přivedl můj děda, jako bývalý fotbalista, jenž po zranění musel přestat. Začal jsem, když mi bylo šest let a jedním z mých prvních trenérů zde v Loučovicích byl náš správce Miloš Hüttnerů. Ten měl naučil veškeré základy a trénink společně s věnováním se tomuto sportu přinesl své.
Kde jste za svou kariéru působil?
Asi půl roku jsem hrál za hranicemi v Rakousku. Jinak jsem mimo Loučovice za mých školních let něco zkoušel v Dynamu, ale jelikož pro mě bylo přednější studium a ten trénink tam byl hodně náročný také na čas, tak jsem dal přednost mým mateřským Loučovicím.
Jak byste porovnal český fotbal s tím rakouským?
To se nedá objektivně hodnotit, jelikož v Rakousku mají asi o čtyři nebo o pět tříd méně, než tady u nás, tak je to sporné. Nejnižší soutěž u nich by se dala srovnat asi s naší 1. B třídou, co se týče kvality týmů v horní části tabulky.
Vzpomínáte si na svůj první gól?
Na první branku si budu vzpomínat jen těžko. Bylo jich opravdu hodně a na tu první si přesně nepamatuji. Mám pocit, že to bylo v zápase proti Frymburku, ale s určitostí Vám to neřeknu.
Když jsme u Vašich dětských let, jakou jste měl jakou kluk fotbalovou modlu?
Dřív se mi hodně líbil Zinédine Zidane a v dnešní době je můj vzor Cristiano Ronaldo.
Mohl-li byste si vybrat jeden elitní klub, za který byste mohl nastoupit byť jen v jednom utkání, jaký by to byl?
Rozhdně tým mého oblíbence, takže Real Madrid. Tomu fandím už od malička.
Jak se soustředíte před nějakým zvláště důležitým zápasem?
Na každý zápas se soustředím stejně, všechny jsou pro mě důležité. Stoprocentní koncentrovanost je číslo jedna a samozřejmostí je i dobrá životospráva. Je to pravidlem zápas od zápasu.
Jakou událost v kariéře byste označil jako největší úspěch?
Těžká otázka. Největším úspěchem pro mě byl asi titul okresního krále střelců ještě v žákovské kategorii.
A naopak zklamání?
Obrovským zklamáním pro celý náš tým byl zápas s Chvalšinami. Měli jsme postup prakticky ve svých rukou nakonec jsme v tom zápase prohráli.
Patříte mezi nějak aktivní čtenáře portálu fotbalunas.cz?
Že bych byl přímo aktivním čtenářem, to o sobě tvrdit nemůžu, ale čas od času si rád něco přečtu. Že bych četl každý vydaný článek, se říci opravdu nedá, ale pokud mám možnost, počtu si vážně rád.
Shledal jste čtením něco, co by se Vám u nás jevilo jako opravdovou předností?
Velkou předností je už jen vaše existence. To že něco děláte a děláte to pro nás. Že se věnujete takto nízko třídovému fotbalu a poskytujete to, co poskytujete. Pro nás hráče je to velká motivace k lepším výkonům.
Našel byste naopak něco, co by portál postrádal?
Z mého pohledu asi ne. Já jsem spokojen s tím, s čím doposud disponujete.
Děkuji Vám za Váš čas, přeji Vám, ať se daří a ať týmové plány vyjdou. Nějaký vzkaz pro fanoušky?
Rád bych všem fanouškům a našim příznivcům poděkoval za to, že na nás chodí a přál bych si, aby chodili i nadále. Námi odvedené výkony jsou odrazem právě jejich důvěry k nám. Jsme lepší, když stojí při nás a my jim tu jejich velkou podporu velice rádi oplatíme dobrým výkonem na hřišti.