Čau Libore, zvítězil si v anketě o nejlepšího hráče 11. kola III. třídy, co na to říkáš?
Ahoj. Především děkuji za hlasy, je to skvělý pocit.
V zápase jste vedli od 39. minuty, věřil jsi, že vedení udržíte až do konce?
Ano, to jsme vedli, ale jinak je naším zvykem ještě do poločasu dostat gol. Já ale věřil, že minimálně bod urveme, což se podařilo.
Sledoval si osobně průběžný stav hlasování? Kdo ti podle tebe poslal nejvíc hlasů?
Ano sledoval, musím smeknout před spoluhráči a partnerkou, díky kterým jsem to nakonec vyhrál. Byly to nervy, až do konce. Zvlášť chci poděkovat Trčimu, který oběhl všechny kanceláře firmy kde pracuje, kvůli hlasům. (smích)
Co na to říká kabina a především pokladník? Nejsi první z Dívčic, kdo letos tuto anketu vyhrál...
Kluci z kabiny mají radost, ví, že nějakou tu korunu za to pustím v klubovně. Jinak, pokladník mi psal, že to bude drahý.
Prosím, ohodnoť váš zápas s Dubem. Jak se hrálo tobě osobně a co říkáš na výkon celého týmu?
Proti Černému Dubu jsme hráli všichni dobře. Byl těžký terén a míč hodně odskakoval, ale to bylo na obou stranách. Kluci se rvali o každý míč. Mě osobně se hrálo nejlépe asi tuto sezonu. Ale všechno začíná u celého mužstva, škoda, že se nevyhrálo.
V domácích zápasech se vám daří, ale venku je to bída. Čím si to vysvětluješ?
Ani nevím, domácí prostředí nám prostě sedí. Když jedeme na venkovní zápas, i když ve stejné sestavě, jako by se hrálo doma, stejně dostaneme nějaký smolný gol. Nutno ale říci, že jen v Lipí jsme byly v kompletní sestavě ze všech venkovních zápasů.
S kým si nejvíce rozumíš na hřišti a s kým mimo hřiště?
Na hřišti je mi jedno kdo hraje přede mnou. Kluci vědí jak hrát a už se nějaký pátek známe. Mimo hřiště naší FERARKOVOU partičku, tak s tou.
Co považuješ za tvůj největší osobní a týmový úspěch?
Na týmový úspěch v Dívčicích stále čekám, rád bych tu zažil postup. Parta lidí na to je tady skvělá. Jen to přenést do zápasu. Můj osobní fotbalový? Těžko říct, kopal jsem “A” třídu, ale nemám žádné ambice, teď je pro mě největší úspěch dostavit dům.