Strýc hrál dorosteneckou ligu v Baníku, prozradil Lukáš Klucska

Byli bratři tři, byli však ve při, kdo je lepší fotbalista, není vůbec věc tak jistá.... A jak to je doopravdy? To se dozvíte z následujícího rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Lukáši, gratuluji k ocenění. Získal jste téměř 400 hlasů. Jak se to povedlo?
Jsem sám udiven, že je jich tolik, nečekal jsem to. Určitý počet hlasů je od lidí okolo fotbalu a zbytek od fanynek. Ale za všechny hlasy moc děkuji.
Sledoval jste, jak se hlasování vyvíjí? Hecovali jste se v kabině?
Tak určitě. Sledoval jsem to po celou dobu a doufal ve vítězství. Vzhledem k tomu, že jsme bojovali o hlasy tři spoluhráči, tak bych to přál i jim. Co se týče hecování, nějaké pokusy tam byly.
Jste z fotbalové rodiny, kdo všechno hraje či hrál? Jak a kde jste začínal?
Z fotbalové rodiny ano, ale jen z části, po tátovi to určitě nemáme. Domnívám se, že talent, mohu-li to talentem nazvat, jsem zdědil po strýci, který hrál za dorostenecký Baník Ostrava. Myslím si, že to tak mají i mladší bratři, kteří hrají fotbal dodnes. Jako šestiletý kluk jsem díky kamarádovi začínal za přípravku v Kounicích, tím byla odstartována má fotbalová kariéra.
Kudy potom vedla vaše fotbalová dráha? Potkávali jste se s bratry na hřišti jako spoluhráči či dokonce jako protihráči? Kdo byl úspěšnější…
Z Kounic jsem přestoupil do žáků do Tuchorazi, proti které budeme hrát i v Okresním přeboru. Na tento zápas se velmi těším. V dorosteneckém a dospělém fotbalu jsem působil v Cerhenicích, kde hrají nyní oba bratři. Odtud jsem přestoupil do Plaňan, za které v tu dobu hrál nejmladší bratr Josef. Samozřejmě to bylo lákadlo i pro bratra Petra, zahrát si společně, tak přestoupil se mnou. Bratři vždy patřili mezi tahouny týmu, já byl spíše průměrný hráč.
Jaký je váš oblíbený post, co byste si chtěl někdy zahrát? Co a proč hrajete teď, jak se vám daří?
Za dobu, co hraji fotbal, jsem vyzkoušel všechny posty, vč. brankáře. Oblíbený post nemám, ale nejlépe se mi hrálo ve střední záloze spíše v dorostu. V dospělém fotbalu na pravé záloze. Nyní hraji pravého obránce, který mi začíná svědčit. Uvidíme v dalších zápasech. Myslím si, že máme natolik silné mužstvo, a jsem tedy rád, že od trenéra dostávám důvěru. Řekl bych, že otázka, jestli se mi daří, není pro mě. Ale cítím se zápas od zápasu na postu pravého obránce lépe.
Pojďme k zápasu s D. Polem. Měl jste hlídat Potůčka? Jak se vám na něj dařilo, v čem je silný…
Hlídání Marcela vyplynulo ze hry. Po dobu zápasu jsem na něj hrál menší osobku. Hrát na Marcela je velmi složité, má perfektní krytí míče. Stačí mu malý prostor ke vstřelení branky. Během zápasu jsem na něj hrál velmi nepříjemně. Jeden gól dal po mém nedůrazu na velkém vápně. Ze hry se k ničemu vážnějšímu nedostal. Druhý gól dal po faulu ve vápně z penalty. Během zápasu se mi svěřil, že už není nejmladší (smích). Myslím si, že mu to stále kope na výbornou.
Čeká vás zápas o první místo. Jak se na něj připravujete?
Zápas o první místo je jako každý jiný zápas. Jdeme do něj na sto procent, chceme každý zápas vyhrát. Máme v týmu spoustu nových hráčů a dohromady nám to začíná velice dobře klapat. Kluky z Nučic známe, mají oporu v obraně v podobě Marka Šulce a samozřejmě kanonýra v útoku Filipa Kubalíka. Víme, co nás čeká, ale víme, kdo jsou Plaňany. Ten, kdo hraje fotbal, chce vždy vyhrát. Takže jaký výsledek bereme, je jasné.
Kde budou Plaňany na konci podzimu, případně po 26 kolech?
Kde budou Plaňany na konci podzimu? Doufejme tam, kde jsou teď. Ale náš cíl je hrát klidný střed tabulky. A co bude po 26. kole se dozvíme po 26 kolech (smích)
Máte nějaký vzkaz pro soupeře, nebo pro fanoušky, nebo pro spoluhráče?
Soupeřům bych vzkázal, že nás fotbal velmi baví, na hřišti jsme velmi hraví, góly rádi dáváme a tři body sbíráme. Fanoušky bych tímto chtěl poprosit, ať nás chodí dále podporovat. Jsme rádi, že chodíte fandit. pro mé spoluhráče bych měl také jeden vzkaz – MY TO DÁME.
Co je vaším největším koníčkem mimo fotbalu?
Největším koníčkem je můj dvouletý syn. Jako druhý koníček mám jídlo (smích), dát si po fotbale klobásku je zážitek a odměna. A to mě velmi baví.

Autor: Jirka Stoupa

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.