Gratuluji k výhře o hráče kola. Kde jste sháněl podporu?
Ahoj a děkuji. Nějaké hlasy poslali kamarádi a spoluhráči, některé jsem si samozřejmě poslal sám.
První zápas za Píšť, hattrick, hráč kola, expert tip. To budete mít pěkně drahé. Už víte, co vás to bude stát?
Na první zápas je toho opravdu hodně, ale aspoň už to mám za sebou. Obligátně to vyřeším něčím, co kluky zevnitř pěkně zahřeje. I když bude těžké překonat Alpu, kterou si někteří spoluhráči před zápasem dobrovolně prolévají krkem.
V prvním zápase jste docela s přehledem porazily Litultovice. Zkuste se ještě k tomuto zápasu vrátit.
Věděli jsme, že přijede kombinační mužstvo, které nebude lehké porazit. Na druhou stranu jsme si byli vědomi našich kvalit a v zápase jsme rychle vedli o dvě branky díky gólům Kamila Palkoviče. Litultovicím se povedlo snížit krásnou brankou, do poločasu jsme ale stihli odpovědět a znovu odskočit. Vyšel nám i následný vstup do druhé půle, kdy jsme přidali čtvrtou branku a utkání tak rozhodli.
Vy sám jste vstřelil hattrick. Popište nám, jak padly vaše góly.
Při první brance mě vyslal Vove (Tomáš Voves – pozn. aut.) dlouhým míčem do souboje s brankářem, chtěl jsem brankáře přehodit, ale musím přiznat, že mi míč sjel a já spíše brankáře podhodil – míč jsem pak jen dovezl z velkého vápna do úplně prázdné brány. Při druhé brance mě opět vyslal Vove do samostatného úniku, ze strany jsem si naváděl míč směrem na střed brány a míč uklidil po zemi na přední tyč. Třetí branku jsem proměnil z pokutového kopu.
Pokud si vzpomínám, nebyl jste pravidelným exekutorem penalt. Jaktože jste nyní vzal penaltu na svá bedra? Mám tomu rozumět, že budete pravidelným exekutorem penalt?
Je to tak, v Dobroškách jsem penaltu občas nechal Vovemu, aby nebyl smutný, že má málo branek (smích). Teď byla situace trochu jiná. Na obou trénincích před zápasem jsem sám penalty trénoval a všem jsem říkal, že v zápase nějaká bude, a že jí dám. Když ta situace v zápase nastala a já mohl dokonat hattrick, tak jsem neváhal a míč jsem si vzal. Ani kluci nebyli proti.
Minulou sezónu jste vstřelil přes dvacet branek. Jaké cíle máte pro letošní sezónu?
Nedávám si žádné osobní cíle. Nepotřebuji být nejlepším střelcem soutěže, ani týmu. Cíl máme stanovený jako tým, a za tím si společně jdeme. Přišel jsem samozřejmě hlavně od toho, abych branky dával – a pokud se mi to bude dařit, budu samozřejmě rád.
Loni jste válel v dresu Dobroslavic, které na podzim byly v klidném středu tabulky. Co se na jaře zlomilo, že nakonec Dobroslavice spadly?
Hlavním důvodem byl především rozpad kostry týmu, kdy nám chyběli klíčoví hráči. Hráči se buď zranili nebo dostali zaměstnání mimo naše končiny. Dále jsem u kluků postrádal větší zájem o fotbal jako takový, na hřiště jsme šli prohrát, to je špatně.
Zaslechl jsem, že by Dobroslavice šly o soutěž níž, i kdyby se zachránily. Co je na tom pravdy? A jak byl důvod tohoto rozhodnutí?
To šlo ruku v ruce s tím, že nás na každý zápas bylo opravdu málo. Jedenáct lidí je i na okres prostě málo, pokud soupeř 4x během druhého poločasu vystřídá, má potom v závěru utkání obrovskou výhodu.
Před sezónou jste se rozhodoval kam dál. Proč jste nakonec spolu s kolegou Vovesem zvolili Píšť, když jste měl nabídky z vyšších soutěží?
První impuls přišel po vzájemném zápase, které jsme na jaře s Dobroškama odehráli v Píšti. Po utkání, ve kterém jsme s Vovem oba vstřelili domácím branku, nás oslovili lidi z klubu včetně trenéra Rozhona a projevili o nás zájem. Musím přiznat, že se nám areál, jeho zázemí a trávník hodně líbil. Po dvou týdnech jsme se rozhodli, že v Píšti chceme hrát. Je pravda, že nabídky přišly i z vyšších soutěží, ale rozhodující byl náš pocit, že si chceme vyšší soutěž vykopat s týmem z nižší soutěže – tuto podmínku Píšť splňovala. Kvalita kádru je zde na okresní tým také nadstandardní.
Můžete prozradit, kdo všechno, o vás v přestupovém okénku měl zájem?
Konkrétní jména týmů si nechám pro sebe. Byl tam jeden tým také z okresu, jeden tým z 1. B, jeden z 1. A a jeden z kraje.
Jaké ambice máte s Píšti?
Před sezónou jsme si své cíle jasně stanovili. Asi nikoho nepřekvapí, že chceme mířit na úplný vrchol. Ale půjdeme od zápasu k zápasu a myslím, že nejdříve po podzimu si můžeme říct, jestli jsou naše cíle reálné.
Jak byste porovnal týmy v Dobroslavicích a v Píšti?
Nechci určitě o jednom či onom týmu říkat, že je horší nebo lepší, protože jsem v Dobroškách prožil krásné tři sezóny, ale hráčská kvalita je jednoznačně na straně Píště. Na hřišti má člověk daleko více možností k přihrávce a má kolem sebe spoluhráče, kteří dokážou myslet fotbalově – to se mi hodně líbí a je to příjemná změna.
Jaká byla letní příprava pod trenérem Rozhonem? A byla nějaká změna v porovnání s Dobroslavicemi?
Změna byla hlavně v tom, že nějaká organizovaná příprava vůbec proběhla. Osobně mi to hodně pomohlo. Začali jsme měsíc před prvním mistrákem, trenér Rozhon kladl důraz na to, abychom i při menším běhání měli pořád míč na kopačkách. Jde vidět, že fotbal hrál, rozumí mu a ví, že s míčem to jde vždycky lépe!
S kým si v novém týmu, vyjma Tomáše Vovese, nejvíce fotbalově rozumíte?
Jelikož hraji na hrotu, musím zmínit útočící hráče, které mám kolem sebe a dostávám se s nimi tak nejčastěji do kombinací. Kapitán Patrik Moric má v noze skvělou přesnost přihrávky a fotbalové vidění, Kamil Palkovič umí brousit lajnu a je také výborným koncovým hráčem, to stejně platí pro Ondru Vlhu, který má strašně rychlé nohy. Odehrál jsem s některými kluky sotva 3 zápasy, takže si to ještě musí sednout.
V loňské sezóně měla problém Píšť na místě gólmana, kde se hodně často střídali různí brankáři. Už je tento problém vyřešen?
Náš brankář je výborný, což dokázal ostatně i v posledním zápase.
Co futsal, ještě se mu budete letos věnovat?
Po roce v nejvyšší futsalové lize jsme spadli a budeme tak hrát zase druhou ligu. Určitě budu chtít pokračovat.
Jak jste využil letní přestávku? Kde všude jste byl?
S přáteli jsem navštívil hudební festivaly doma i v zahraničí. K moři jezdím nerad, opálený jsem dost a polehávání celý den na pláži není nic pro mě. Vyřešil jsem to tak, že jsem přítelkyni vyslal samotnou s kamarádkou za sluníčkem. S přítelkyní se ale chystáme na začátku září do Říma, kde ji nepožádám o ruku, jak si pořád myslí. (smích)