Jak jste přijal zprávu, že se vedení rozhodlo kývnout na možnost postoupit do ČFL?
Byla to hlavně věc vedení, pro Zbuzany jde o historickou událost. Nijak jsem do toho nemluvil, za jsem řekl, že se pro mě nic nemění. Fotbal je pořád stejný, byť o další stupínek výš. Dá se říct, že je to pro mě i výzva. Uvidíme, až začne sezona.
Mluvíte o osobní výzvě. Bude Radek Šírl jedním ze zbuzanských tahounů i ve třetí lize?
To se samozřejmě ukáže. Sám se po fyzické stránce cítím dobře, takže pokud budu moct týmu něco dát a pomoct, tak do toho půjdu. Kdybych ale náhodou cítil, že už mi ten vlak ujel nebo pomalu ujíždí, tak řeknu, že už to není z mé strany ono. Budeme hrát proti mladým, rychlým klukům… Ale jak už jsem říkal, vše se bude odvíjet podle toho, jak to bude vypadat v samotných zápasech na hřišti a podle průběhu sezony. Vím dobře, že tréninku a přípravě budu muset dát zase o trochu víc než dřív. V mém věku je to už samozřejmě potřeba. Dokud mě ale bude fotbal bavit a budu z toho mít dobrý pocit, tak chci určitě hrát.
Vzhledem k vaší kariéře a zkušenostem jste společně s Mariem Ličkou největšími hvězdami týmu. Vy navíc působíte ve Zbuzanech až na kratičkou anabázi v Nespekách už přes tři roky. Cítíte zvýšenou odpovědnost za tým?
Je logické, že se od nás očekává, že mužstvo povedeme. Za sebe a možná i za Maria můžu říct, že nejsme ani jeden takový, abychom dělali něco přes sílu. Jdeme do zápasu s tím, že si chceme zahrát dobrý fotbal a soupeře přehrávat. Já osobně se snažím spoluhráče vždy nabudit, každý občas něco pokazí, ale moc nemusím, když si někdo přijde jen zahrát fotbal a je mu to tak nějak jedno. V tom případě si umím říct své. Jde o to, aby byla dobrá parta a kabina držela pospolu, což si myslím, že ve Zbuzanech funguje. Už je to i tom si po zápase zajít na pivo, posedět a všechno probrat. Kdyby se všichni hned rozutekli domů, tak by mě to popravdě už moc nebavilo.
Jestli bylo pro ČFL vždy něco příznačného, pak to byl soubojový fotbal. S návratem ligových B-týmů by se to mohlo změnit. Bude pro Zbuzany výhoda, když v zápasech ubude soubojů a naopak přibude fotbalovosti?
Jednoznačně. Ve Zbuzanech máme postavený tým z hráčů, kteří za sebou mají angažmá v první a druhé lize i v zahraničí. I v krajském přeboru a poté v divizi pro nás bylo vždy lepší si to se soupeřem rozdat a zahrát si opravdu fotbal. Bojovnější týmy nám nikdy úplně neseděly, já třeba dokážu souboje podstupovat, ale prostě nám to nevyhovuje. Nedostaneme se moc do hry. V zápasech proti „béčkům“ i týmům, jenž budou chtít hrát fotbal, se bude na co dívat.
Jak vy vůbec vnímáte návrat ligových B-týmů do třetích lig a s tím související rozšíření ČFL na dvě skupiny?
Za sebe to vítám, protože zrušená Juniorská liga byla jen prodlužování dorostu. Kluci nebyli pod tlakem co se týče sestupu a postupu, navíc hrát proti rovným není stejné, jako nastupovat proti chlapům. Když jsem byl jako mladý v Bohemce, šel jsem se do třetí ligy „omlátit“ do Semic a hrozně mi to pomohlo. Dorostenecký a dospělý fotbal, to je nebe a dudy. Je to velký rozdíl. Změnu proto vítám, mladým klukům to určitě pomůže a může je to posunout dál.
Objevují se i hlasy mluvící o neregulérnosti soutěže tím, že rezervní týmy mohou pokaždé nastoupit v jiném složení. Bude přeci jen rozdíl, když v sestavě nastoupí z A-týmu pět hráčů, nebo jen jeden…
Když tým nabijí hráči z „áčka“, tak to pro nás bude asi těžší, ale takhle to prostě je. My se budeme snažit každý zápas odehrát se ctí. Zase na druhou stranu, když přijedou ligoví kluci z „áčka“, tak ti budou chtít hrát fotbal. Nám by to mohlo víc vyhovovat, myslím si, že máme kádr, se kterým se nemusíme bát nikoho kolem sebe.
Pro spoustu hráčů bude obrovskou výzvou porovnat a poměřit síly s hráči z nejvyšší soutěže. Může jim to nastavit určité zrcadlo. To je také další velké plus spojené s návratem B-týmů…
Nejen pro mladé kluky je atraktivní zahrát si proti někomu známému z ligy. To platí i o lidech kolem a také o fanoušcích. Ty změny jsou určitě pozitivní. Mrzí mě jen jediná věc…
Co máte na mysli?
Že my, jako Zbuzany, jsme ve skupině B a budeme jezdit přes Prahu na sever a na východ. Na rovinu říkám, že radost z toho nemám, ale tak to je a nic moc s tím nenaděláme. „Áčková“ skupina je pro nás na cestování blíž a domnívám se, že je i atraktivnější. Je jasné, že kdyby do Zbuzan přijela Sparta se Slavií, tak je to také někde jinde než Hradec či Pardubice. Ale tím je nechci nějak shazovat. Zase si zahraju proti Bohemce, což mě bude bavit. Trochu cítím, že naše skupina bude i lehčí. To cestování není příjemné, ale musíme se s tím popasovat.
O nováčcích se většinou automaticky mluví před sezonou jako o hlavních aspirantech na sestup. Bude to i zbuzanských hlavní cíl, nebo se domníváte, že se můžete pohybovat v klidnějších patrech tabulky?
Já v to doufám a do toho s tím jdu. Nejsem rozhodně typ, abych někam jezdil a pak to odchodil. A věřím, že kluci v týmu to budou cítit a vnímat stejně. Myslím si, že se nemáme úplně čeho bát. Rozdíl mezi divizí a třetí ligou není zase tak velký, abychom se museli nějak strachovat. Pro nás by bylo dobré držet se kolem středu tabulky a zahrát si dobré zápasy. O postupu se nemá cenu bavit, pro Zbuzany je podle mě třetí liga strop, ale zároveň doufám, že nebudeme všechno prohrávat. Z toho by pak člověk neměl žádnou radost. Je to taková výzva pro nás všechny.
Bude to výzva i pro šestačtyřicetiletého Marka Kincla?
Myslím si, že bude na lavičce a je možné, že v případě potřeby i naskočí do zápasu. Chodí hrát za „béčko“, v tomhle věku už to chce mít asi opravdu klidnější a přepouští to ostatním. Párkrát naskočil i v minulé sezoně v divizi. Je to ale samozřejmě na něm, já mu do toho mluvit nebudu.