Dobrý den, gratuluji k výhře. Bude odměna v pevném nebo spíše kapalném stavu jak je většinou zvykem?
Řekl bych že v kapalném, jako skoro v každé kabině.
Sobotní zápas s Litultovicemi jsme těsně vyhráli. Zkuste se ještě k němu vrátit a popsat nám jej.
Začali jsme hodně špatně. Hosté nás zaskočili, my jsme si neuměli nahrát. Sice jsme dali první gól, ale bylo to hodně špatné. Ve dvacáté minutě jsme dostali navíc červenou kartu a hosté z penalty vyrovnali. My jsme si ale řekli, že kdybychom uhráli remízu, tak by to bylo fajn, semkli jsme se, a nakonec náš výkon v deseti byl lepší a my dokázali vyhrát.
Sedmdesát minut jste hráli o deseti, což je docela dlouhý čas. Čím si vysvětlit fakt, že paradoxně jste soupeře v deseti přehrávali?
Člověk v deseti spíše přemýšlí, aby gól nedostal, než ho vstřelil. Nám ale vycházeli dlouhé balóny, z čehož pak pramenily naše šance a rozhodující branka.
Vy sám jste asistoval u obou branek. Jak jste obě situace viděl?
První branka padla z mého rohu, když tam vlétl Aleš Kubalák a míč dopravil hlavou do brány. Druhý byl dlouhý balón na Aleše Kubaláka, který sklepl ke mně, a já jsme na pravé straně viděl Vojtu Gracu a doufal jsme, že ho má přihrávka najde, což se nakonec stalo a Vojta zavěsil.
V neděli jedete do Vřesiny, což je velmi těžký soupeř. S čím na něj chcete vyrukovat?
Vřesina je vždycky houževnatý soupeř, a budeme být důrazní v osobních soubojích, aby nás nepřehrála. Pak by to mohlo vyjít za tři body.
Vstup do jarní sezóny vám vyšel. Kam sahají vaše ambice na konci jara?
Jako každý rok postup do 1. B třídy. Je ale ve hvězdách, jak k tomu přistoupíme. Musíme se hlavně vyvarovat toho, abychom zápasy, které máme dobře rozehrané, zbytečně prohrávali.
Opět bojujete o šanci na postup do vyšší soutěže. Koho považujete za své největší rivaly?
Hlavně Hlavnici, které máme co vracet z podzimu, kdy jsme s ní prohráli 1:0. Pak samozřejmě i Minervu.
Kdo je největší hecíř a kdo je největší šprýmař kabiny?
Tak nejvíc nás vždy dovede nabudit Petr Čavera. Nejvíce šprýmu dělají bratři Fiedlerové (Jakub a Martin).
Který zápas považujete za nejvíc povedený, a na který byste letos nejraději zapomněl?
Zapomněl bych nejradši na zápas s Hlavnicí, který jsme prohráli a já navíc dostal i červenou kartu. Nejpovedenější jsou ty, kde jsem dal gól a dařilo se mi.
V kolika letech jste začal kariéru a jak se dále vyvíjela?
Kolem pěti až šesti let, asi jako každý kluk, který chce hrát fotbal. Začínal jsem v Hlavnici. Pak jsem přestoupil do Stěbořic, kde jsem odehrál celou žákovskou kariéru. V dorostu jsem hrál první dorosteneckou ligu za Hlučín. Pak jsme se znovu vrátil do Stěbořic, a tady hraji doteď.
Většinu jste strávil ve Stěbořicích. Jaká nabídka by vás přiměla změnit dres?
Tyhle myšlenky jsou už dávno za mnou, protože by mě to stálo mnoho času. Mám rodinu, takže fotbal už hraji jen pro zábavu a pro radost.
Chtě byste si zahrát vyšší soutěž a popřípadě, která by vám vyhovovala?
Lákala by mě ta 1. B třída. Na vyšší by asi můj fotbalový talent nestačil.
Jaký máte fotbalový sen?
Hraji fotbal, takže můj malinký sen je splněn. Jinak bych se chtěl podívat na nějaký velký stadion (např. Barcelona), a na zápas Premier League.
Jak si představujete ideální trávení volného času?
Nějaký výlet s rodinou a dětmi. Popřípadě posezení s přáteli. To jsem pak spokojený člověk.
Poslední otázku položili spoluhráči, které zajímá, kdy konečně začnete proměňovat své sólové nájezdy.
Až do zapojím více svou hlavu než svou rychlost.