Tak na úvod mě zajímá, co říkáš na získání tohoto ocenění?
Tak samozřejmě jsem rád, že jsem toto ocenění vyhrál a chci poděkovat všem, co mi poslali hlasy. Více mě ale těší, že jsem trochu pomohl klukům a vyhráli jsme.
Jaký byl tvůj návrat po zranění?
Tak poslední dobou, se mě ty zranění pořád držely. Když jsem se dal dohromady, tak přišlo další. Teď zatím vše drží, tak doufám že to tak vydrží. Návrat nebyl vůbec lehký, pořád jsem začínal od nuly, ale postupně se chci zlepšovat a pomoc tak Zavidovu k lepším výsledkům.
Jaké byly tvé první pocity, když ses dozvěděl, že nastoupíš za áčko?
Tak v první řadě jsem byl trochu nervózní a měl i trochu strach, protože to byl můj první start za áčko v téhle sezóně. Všechno tohle ze mě spadlo, když jsem šel na hřiště. Nutno říci, že mě hodně podržel trenér i samotní hráči, protože mě povzbuzovali a hodili do klidu.
O brankářích se říká, že jsou taková samostatná jednotka, co si o tom myslíš?
Tak tuhle větu říkám sám velmi rád (smích). U nás v kabině panuje taková věta, že kluci nikdy nedostali gól, že jsem ho dostal já. Ale co takhle poslouchám, od ostatních brankářských kolegů, tak je to všude to samé (smích).
Kdy a jak jsi zjistil, že tvoje místo je v bráně? A lákalo by tě hrát na jiné pozici?
No, zjistil jsem to už v žácích v Čisté, když mě trenér nutil běhat (smích). Flákání o zem mě bavilo více, než se honit po hřišti za míčem (smích). Jednou mě trenér postavil na jeden zápas mladších žáků do brány a od té doby jsem se z ní nehnul.
Víme o tobě, že máš nějaké tetování? Řekneš nám o nich něco?
Tak já jsem velký milovník tetování. Na svém těle jich mám několik a každé z nich má pro mě nějaký smysl a význam. Nechci tady psát jaký, protože to by bylo na celý den (smích). Ale určitě jsem ještě neskončil.
Jak se vypořádáváš s prohrou a jak slavíš výhry?
Já jsem vítězný tip a nesnáším prohry. Když se vyhraje, tak to samozřejmě na mě působí velice dobře. Naopak když se hloupě prohraje, je lepší mě po zápase nechat dvě hodiny na pokoji, protože se ve mně vaří krev.
Máš i jiné koníčky kromě fotbalu?
Tak můj asi druhý největší koníček je, že rád hraji jako DJ. Pak mám i další záliby, ale ty nestojí ani za řeč. Fotbal je u mě vždy na prvním místě.
Máš nějaké předzápasové rituály?
Rituály asi ani ne. Když jsem byl mladší, tak mě kluci z týmu tlačili, abych před zápasem chodil někam za zábavou, že pak jsem byl uvolněný a ve většině případů se mi zápas povedl. Teď už to tolik neplatí, takže před každým zápasem jsem hodný a odpočívám doma.
Co bys vzkázal dětem, které právě s fotbalem začínají?
Tak to je pro mě těžká otázka. Nevím co jim poradit, ale přál bych si, aby jich začalo s fotbalem co nejvíce, protože všichni víme, jak to zde u nás s fotbalem vypadá.