Hned jak jsem se naučil chodit, tak jsem si začal kopat, říká Pavel Špaček

Děkuji moc. Myslím, že nedělní zápas pro diváka byl velice zajímavý, ale z mého pohledu to bylo zklamání. Hráli jsme proti týmu, který se nachází v tabulce kousek pod námi, a proto jsem šel do zápasu s tím, že si z trávníku odneseme tři body. Ale opak byl pravdou, hned v prvních minutách jsme udělali několik školáckých chyb a na hřišti jsme se tak nějak hledali a soupeř nás po každé chybě potrestal. Do kabin jsme šli za stavu 2:6 a to není nic příjemného. Těší mě, že jsme v druhém poločase začali hrát o něco lépe a bojovali do poslední minuty, ale ze hřiště jsem odcházel s prohrou 5:6. A jak jsem říkal, chtěl jsem tři body a ty nemám, takže pro mě je tento zápas zklamáním.

Se svým výkonem spokojený nejsem. Vím, že v zápase bylo hodně momentů, které jsem mohl řešit jinak, jak v ofenzivní tak i v defenzivní činnosti.

Tak to opravdu nevím, která byla nejvydařenější. Jsem rád za každý gól co dám a je mi tak nějak jedno jestli dám gól z třiceti metrů a nebo se o ode mě jen míč odrazí do sítě. Je sice hezké, že se mi povedly vsítit tři branky, ale hned bych je vyměnil za ty tři body co jsme v zápase ztratily. Fotbal je týmová hra a je mi vcelku jedno pokud rozhodnu zápas já nebo někdo jiný z našeho mužstva.

Od zápasu očekávám z naší strany lepší přístup a kvalitnější odehraný zápas než minule. Věřím tomu, že když od začátku předvedeme takovou hru, kterou umíme, tak to přinese svoje ovoce. Nebude to jednoduchý zápas, ale věřím, že budeme odjíždět jako neporaženi. Jaký výsledek mě uspokojí? Tak to je jasná odpověď, jelikož už od malička neumím moc prohrávat a ve všem nesu prohru velice těžce, tak beru pouze výhru!!

To je docela těžká otázka. Hned jak jsem se naučil chodit, tak jsem si začal kopat na zahradě s taťkou, ale musím zmínit, že když neměl čas on, tak ho vždy nahradila moje mamka nebo dvě sestry, takže asi prvotní myšlenku abych byl fotbalista měl taťka, ale za to že jsem se opravdu stal fotbalistou a vydržel jsem u toho může celá moje rodina. Jako první jsem od 4 let působil v klubu FŠ Třebíč, poté jsem přestoupil do HFK Třebíč. Z Třebíče jsem pak přestoupil do klubu FC Vysočina Jihlava, kde jsem nabral spoustu bohatých zkušeností, za které jsem nesmírně rád. Z Jihlavy jsem poté přestoupil do FK Pelhřimov a z Pelhřimova do SK Slavia Chlístov, kde momentálně působím.

Mám spoustu oblíbených fotbalistů, takže tady asi nebudu nikoho jmenovat, ale vždy se mi líbil typ hráče, který pracuje pro svůj tým a nechá na hřišti všechno.

Už od malička je můj favorit Manchester United, ale také se mi líbí PSG a Real Madrid, který je oblíbený u spousty mladých fotbalistů.

Mezi můj největší koníček patří samozřejmě fotbal, ale nebráním se žádnému sportu. Také mě baví rybaření a kreslení.

Filmový žánr si vždy vybírám podle nálady, takže nic konkrétního nevyhledávám. Na co mám chuť to si pustím.

Mám rád jakékoliv maso, ale taky si určitě rád dám pizzu, špagety nebo třeba i palačinky. Po vyhraném zápase si s chutí dám dobře vychlazené pivko.