Dobrý den, gratuluji k výhře o hráče kola. Jak máte opětovné pocity?
Tohle vždy potěší. (úsměv)
Kdo pro vás nejvíc hlasoval, a co se chystáte přinést klukům do kabiny?
Zásluha putuje za Honzou Morischem, (úsměv) škoda, že odešel, byl to skvělý hráč, bojovník, dříč a taky i jako kamarád ušel (smích), ne je to správný kluk. Klukům přinesu litr zelené, kterou doufám po vyhraném zápase se Štítinou ztrestáme. (smích)
První zápas za tři body. Jaký byl zápas v Těškovicích?
Bojovný, upocený dost i kostrbatý s místy dobrými náznaky. Fotbal žádná sláva z obou stran, ale kupodivu na předvedenou hru dost šancí na obou stranách, kdy rozhodla kvalita gólmana na naší straně v podobě Michala Janecha. Byli jsme o něco lepším týmem, ale a jsme rádi za výhru, která nás snad povzbudí do dalších kol.
Vy sám jste opět střelecky řádil. Popište, jak padly vaše tři góly?
Řádil je trochu moc odvážný (úsměv). Těch gólů jsem mohl dát i více, ale tři nakonec stačily a i to je pěkné, a jsem rád, že pomohly k výhře, a o to jsou cennější. První po faulu na mě, jsem kopal standardku z rohu vápna, chtěl jsem to kroutit do brány na teč a vyšlo to, protože domácí hráč hlavou přizvedl míč. Druhý gól jsem dal trošku jako David Lafata, kdy jsem čekal na malém vápně při závaru a míč tam vyplaval, já ho stopl a z otočky napálil do brány. Třetí, asi zlomový moment, kdy jsme po mírném nádechu domácích, kdy snížili, je zpět uzemnili. Dominik, jako neúnavný dříč mi vybojoval míč, já ho převzal a běžel na bránu a nadvakrát se mi povedlo míč dostat do sítě.
Kolik branek byste rád vsítil v tomto ročníku?
Dvakrát jsem řekl 25, a jednou to bylo 39, a minulou sezónu 32, tak to zkusíme do třetice 25 a uvidíme, kolik to bude letos. (smích)
V Těškovicích se hraje na umělce. Jak se vám na ní hrálo a připravoval jste se na ní speciálně?
Příprava na ní nebyla žádná. Pro nás jediná výhoda, že máme hřiště podobných rozměrů jako oni, tak nám to nevadilo, jelikož jsme zvyklý hrát na krátkém a úzkém hřišti.
Přes léto došlo v Jakartovicích k odchodu pěti hráčů základní sestavy. Jak jste tento průvan v kádru vnímal?
Vnímal jsem ho hodně. Strašně citelné oslabení, které se za tak krátký čas nedalo ani nahradit a ani se to nepodařilo. Je to šance pro mladší kluky přímo z Jakartovic a kluky co dostávali méně prostoru v minulých časech ukázat, že fotbal hrát umí a mají do něj chuť a odhodlání bojovat za FK Jakartovice, aby se na hřišti i v tabulce na to dalo dívat.
Jak moc budou tito hráči chybět a jak vám budou speciálně chybět nahrávka Kamila Palkoviče, který nyní obléká dres Píště?
Kamil mi bude chybět hlavně i jako kamarád, protože jsme dlouho skvělými kamarády a možná i to se promítlo na hřišti, že si rozumíme, jak v osobním životě, tak i v tom fotbalovém. Za ty 4 roky co jsme spolu hráli, jsme to hráli skoro naslepo. Palky vždy věděl, kde mě hledat, a já vždy věděl, kam ten balon dostanu. Naše spolupráce byla vražedná, a bude mi hodně scházet.
Kolik nových tváří jste přivítali přes letní přestávku?
Vrátili se kluci, co u nás nehrávali. Posunuli se dva šikovní dorostenci k nám. Tomáš Matyáš a Petr Heinzke mají potenciál, se stát jednou lídry mužstva. Už nyní prokazují kvalitu. Další posila je Kuba Barát, zkušeny borec co má něco odkopané ve vyšších soutěžích, je to kvalitní fotbalista. Nemůžu zapomenout i na našeho jednoho ze dvou předsedů Pavla Němce, chudák nechtěl, ale musel obout kopačky, (smích) zkušený hráč, pořád má týmu co dát, je fotbalový. Pak ještě Radek Mička, taky starší hráč defenzivní pilíř, zatím vypadá dobře.
Zaslechl jsem, že i vy jste uvažoval o změně dresu. Co vás přimělo nakonec zůstat v Jakartovicích?
Odchod byl na spadnutí, ale naštěstí jsem se nakonec rozhodl jinak, na poslední chvíli. Bylo to za pět minut dvanáct, a teď jsem za to nesmírně rád, že jsem zůstal pod vedením, které je férové, rovné a hlavně slušné! Dal jsem nakonec na srdce, které v Jakartovicích mám, jak vůči lidem ve vedení, tak kamarádům v týmu, anebo i fanouškům. (úsměv)
Přes prázdniny došlo i ke změně na trenérském postu. Je nějaký rozdíl v trénincích?
Trenér Rubý je super chlap a trenér, bohužel po tréninkové morálce mu angažmá nevyšlo. Moc jsme mu v tom i my nepomohli. Měl to s námi těžké. Co se týká Trenéra Martinky, tak někteří jsme věděli co od něj čekat. Má takový profesionální přístup z SFC Opava, a jde to na něm vidět, že tam dlouho pracuje. Uznávám ho jako trenéra i jako člověka. Nabídl mi, že by si přál, abych byl jeho asistentem a já to rád přijal. Tréninky vede vesměs on, já sem tam něco přidám, jelikož trénujeme společně s dorostem, aby nás bylo více, a taky protože jsem se stal hlavním trenérem dorostu. Tréninky jsou dobré, a bude to i lepší až si to vše sedne. Musím tady pochválit kluky z dorostu za jejich tréninkovou morálku .
Trenér Martinka mi říkal, že chcete na podzim jít zápas od zápasu, a snažit se postupně sbírat body. Jaké mají Jakartovice pro tuto sezónu ambice?
Letos se nedá mluvit o ambicích jako minulý rok, kdy byl cíl postup, který nevyšel bohužel. Tento rok sami nevíme, co očekávat kolik bude uhraných bodů po podzimu. Je to takové za pochodu sehrávání a plné očekávání, kolik je schopný tenhle tým urvat bodů. Já bych apeloval na to, že bychom letos měli hrát hlavně srdcem, fotbalově to nebude úplně ideální, ale když do toho dáme bojovnost zarputilost a touhu po vítězství budeme konkurence schopní a uvidíme, na kolik bodů to po podzimu bude stačit. V Těškovicích to byl slušný začátek a ukázalo to trochu směr, kterým se tento rok bude odebírat. Přáním by bylo 4-6 místo. Uvidíme, jaká bude realita.
Soutěž doznala opět změn. Koho považujete za favorita soutěže?
Uvidíme, jsou tu nové týmy, s jedním už jsme hráli, a myslím, že to nebude adept na sestup, protože doma budou silní. Za největšího favorita považuji Vřesinu. Škoda, že nemáme tým jako loni, to bychom letos proletěli jako Budišov loni. (smích) Těším se na zápas s Píšti na jejich stadionu, areál mají parádní, hrál jsem tam proti nim ještě s Rýmařovem v 1. A, když jsme spadli z krajského přeboru. Taky se těším, že si i poprvé s Palkym zahrajeme proti sobě, a o týden později to probereme na jeho svatbě. (smích) Adepta na sestup vyloženě letos nevidím, bude to hodně vyrovnané.
Jaká byla letní příprava?
Letní příprava je krátká, moc se toho nestihne a podle toho to i vypadalo. Odehráli jsme pět zápasů, z toho čtyři na našem vynikajícím memoriálu Františka Matyáše, který je každý rok skvělý a moc se na něj těším. Má své kouzlo. Výsledkově se nám na něm dařilo, i když ten tým, který na něm hrál, byl jiný než teď. Zápas v Žimrovicích ukázal slabiny, ale i věci, na kterých se dá stavět. Trénujeme dvakrát týdně, pan Martinka se to snaží držet a to je dobře, protože i v okrese se musí běhat a trénovat.
Byl jste na nějaké dovolené a popřípadě kde?
Teď píši rozhovor přímo ze Slovenska, kde jsme s přítelkyní na termálech v Bešenové. Je to tu pěkné a užíváme si to tady. Snad jsem načerpal dost sil na Štítinu. (smích)