Jakube, nejprve gratulace k ocenění hráč kola. Jak to vnímáte?
Děkuji za gratulaci.Trochu jsem to čekal, že se tohle stane. Kumar (můj největší fanoušek) to sdílel snad všude, kde to šlo.
Pojďme se vrátit k nedělnímu zápasu. Jak jste se na toto klíčové utkání chystali?
Na tento zápas jsme se připravovali skoro jako na každý náš zápas, takže bez tréninku. Každý si trénoval individuálně. Akorát jsme si před zápasem řekli, o co nám jde, ale ať si ho jdeme užít, protože to je stejně jenom fotbal. Pro nás byl každý zápas v jarní části klíčový, takže jsme na tlak byli připraveni. Hlavně jsme měli šest výher v řadě, to nám taky trochu pomohlo.
Jak se v zápase hrálo vám osobně?
Do prvního gólu jsme s domácími hráli vyrovnaně. Pak jsme zalezli a jenom se bránili a to se nikomu nehraje dobře. Mám rád, když hru tvoříme my a ne soupeř.
Druhý poločas poznamenal déšť a musím říct, že mě se v dešti hraje dobře. Hlavně to pomohlo celému týmu, protože soupeř si nedokázal pořádně nahrát a nedostával nás pod takový tlak jako v prvním poločase.Důležité pro mě bylo, že jsem proměnil snad dvě šance ze tří, což je trochu překvapení, protože většinou potřebuji na dva góly tak šest šancí.
Po podzimní části vypadaly Žiželice o trochu lépe než Č, Pečky, přesto velký adept na sestup. Jarní jízda vás kolo před koncem vynesla ze sestupových vod. Co se oproti podzimu změnilo?
Podzimní část byla od nás velice špatná. Nedařilo se nic a prohry 10:0, 7:0 vás taky nedostanou do pohody. V nějakých zápasech to byla smůla, nějaké zápasy jsme si zase prohráli sami buďto obrovskými chybami v obraně nebo deset neproměněných šancí. Jarní část jsme začali soustředěním v horách a myslím si, že nám to pomohlo. Máme hodně naběháno a proto zvládáme tak dobře druhé poločasy. Doplnili jsme tým o 3-4 kvalitní hráče, kteří to umí s balónem a nebojí se hrát. Hlavně jsme našli střed zálohy, který běhá. V tom byla asi naše největší slabina v podzimní části.
Velkou část mládežnické kariéry jste strávil v Hradci Králové. Jak jste si toto období užíval?
Na období v Hradci vzpomínám velice pozitivně, našel jsem si tam spoustu kamarádů. S klukama jsme si, myslím, vybudovali super partu za tu dobu, co jsme spolu hráli. Vyhráli jsme taky dorostenecký ligový titul.
Co vás nakonec přivedlo do Žiželic?
Do Žiželic jsem se dostal přes Kumara, který v Žiželicích už hrál delší dobu. Tak jsem šel za ním. Pak jsem oslovil pár kluků ještě z Hradce, aby šli za mnou a udělali jsme tu příjemnou partu, si myslím. O fotbal v Žiželicích se pečuje dobře, hřiště je většinou ve výborném stavu. Akorát nám furt někdo dluží vířivku do kabin, co si tak vzpomínám... :-)
Vždycky jste hrál na postu útočníka?
V Hradci jsem hrál většinou kraj zálohy, ale tady v Žiže jsem chtěl hrát ofenzívního záložníka. Bohužel jsem skončil v útoku, protože se tam nemusí tolik běhat.
Dokážete se střelecky prosazovat. Co je vaší předností?
Myslím si, že kdybych se dokázal střelecky prosazovat, tak končím sezónu s třiceti brankami. V zakončení mám trochu problém. Moje největší přednost je asi střelba ze střední vzdálenosti.
Jaký nejkrásnější gól nebo třeba nejdůležitější jste dal?
Nejkrásnější gól, co si tak lehce vzpomínám, byl ještě v Hradci na 3:2, ale proti komu, tak to už si nepamatuji. Každý gól, co jsem dal teď v jarní části byl důležitý. Většinou to byly zápasy o gól.
Trefil jste se jako kanonýr i do vlastní brány?
Tak to si myslím, že jsem si nikdy „vlastňáka“ nedal...
Jako důrazný útočník máte jen tři žluté karty. Odpovídá to stylu vaší hry?
A to mám ještě za řeči nebo za odkopnutí balónu. Hraji důrazně, ale ne agresivně nebo surově. Na takovou hru máme u nás jiné hráče.