Nikdo z kabiny není s touto sezónou spokojen, hodnotí Pavel Kokeš z Lokomotivy ČB. Do závěru soutěže ale svému týmu věří

Pavel Kokeš zazářil proti Velešínu, kterému nasázel hattrick! A pro krajního záložníka to byl mezi muži hattrick premiérový - vždyť ještě donedávna neměl na kontě ani jednu trefu. S postupem sezóny se Kokešovy výkony zlepšují, kopíruje tak výkony celého týmu. Hráč kola věří, že Lokotka dokáže v posledních kolech překonat i Týn a Bavorovice...

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
V minulém kole jste pomohl hattrickem sestřelit Velešín. Už jste někdy tři góly za muže dal? Bude to drahé?
Vůbec ne, tohle byla premiéra. Ještě nedávno jsem neměl v mužích vstřelenou jedinou branku. Natožpak hattrick. A jestli to bude drahé? To je otázka na kapitána Kamiho, který vede týmovou kasu. Snad se mnou bude mít slitování.
Jak se to tedy vše seběhlo?
Hodně mi pomohlo, že se nám dařilo jako týmu a soupeře jsme tlačili hned od začátku. Podařilo se nám vstřelit dva rychlé góly a Velešín chyboval. A právě při jedné z velkých chyb v rozehrávce se mi podařilo vypíchnout bekovi balón a skórovat. Za stavu 0:3 se proti nám kopala penalta. Myslím si, že Velešínští chtěli natolik penaltu proměnit a vrátit se do zápasu, že nemysleli na zadek. Nastřelili břevno, kluci to dobře ubránili a po levé straně rychle vyvezli. Já už jsem jen ve vápně nastavil nohu na dokonalý centr od Navyho. Při třetím gólu jsem dostal přihrávku do běhu a šel v podstatě sám na brankáře. Ještě jsem se rozmýšlel, jestli to nenahraju, nakonec jsem se ale rozhodl zakončit a spadlo to tam.
Pět nula po půli – hráli jste vy tak výborně, nebo Velešín tak strašlivě?
Posledních pár zápasů na jaře máme silné začátky. A tak tomu bylo i ve Velešíně. Vlétli jsme na ně hned od první minuty a nenechali je vůbec hrát. Z toho pak pramenily jejich chyby a naše převaha, která vyústila v zaslouženě vstřelené góly. I když přiznávám, že 5:0 v poločase jsem zažil naposledy asi ještě v dorostu.
Zabydlel jste se na kraji zálohy, byl to vždy váš post?
Vždycky ne. Za celou dobu, co fotbal hraju, jsem si vyzkoušel asi všechny posty mimo gólmana. Je ale pravda, že jsem spíše zastával ofenzivní posty. V posledních letech je to téměř jen krajní záloha.
Co od vás trenér vyžaduje?
Myslím si, že to, co většina trenérů od záložníků. Snažit se o co největší pohyb na své straně, co největší podporu útoku, ale samozřejmě se taky vracet a pomáhat dozadu.
Jak hodnotíte letošní ročník, ať už z osobního pohledu, nebo pohledu týmu?
Pokud bych měl začít u týmu, tak tam musím říct, že určitě nikdo z kabiny není s touto sezónou spokojen. Stejně jako v té minulé se nám opravdu nepodařil podzim. A vstupovat do jarní části s tím, že vám hrozí sestup a každý ztracený bod je hodně znát, je opravdu nepříjemné. Je pravda, že ani první půlka jara nebyla bůhví jak slavná, ale myslím si, že teď se herně i výsledkově hodně zvedáme. A osobně jsem na tom dost podobně. Po celou sezónu jsem se svými výkony nebyl ani náhodou spokojený a zcela zaslouženě jsem se často nevešel do základní jedenáctky. Poslední dobou je to už lepší, tak doufám, že to vydrží.
Další kolo hrajete doma proti pronásledovatelům z Vacova. Jaký zápas čekáte, jaký výsledek byste poradil tipérům na fotbalunas?
Jak už jsem řekl, momentálně máme jako tým formu a určitě to budeme chtít potvrdit i proti Vacovu. Navíc hrajeme doma, takže můj tip není překvapující – jasná výhra domácích.
Čekají vás dvě poslední těžká kola – v Týně a doma s Bavorovicemi, i vy tak budete moci výrazně promluvit k tomu, kdo získá první místo. Jak se na tyto zápasy těšíte, dokážete se ještě vyhecovat na maximum?
Vím, že při pohledu na tabulku to bude znít hodně sebevědomě, ale já osobně si do obou zápasů jdu pro tři body. Opravdu se naše hra o dost zlepšila, důkazem je třeba nedávné utkání se Slávií, kde jsme na to, kdo je favorit a kdo ne, vůbec nekoukali a zaslouženě vyhráli. Stejně tak tomu bude proti Týnu a Bavorovicím.
Vy nepatříte k odchovancům Lokády. Co vás nakonec přivábilo do tohoto celku, jak se zrodil váš přesun?
Je to tak. S fotbalem jsem začal v rodném Dolním Bukovsku, poté jsem vystřídal pár klubů a nakonec skončil v Lokádě. Hodně to ovlivnil fakt, že jsem do Budějc šel na střední školu a konkrétně na Loko jsem měl hodně spolužáků a kamarádů. Odešel jsem tam ještě jako dorostenec a zůstal až doteď.
Jaké jsou vaše koníčky kromě fotbalu?
No popravdě jich moc není. Když jsem byl mladší, hodně mě bavilo běhání, a proto jsem jezdil na běžecké soutěže s hasiči. Teď už ale v podstatě všechen můj čas zabírá škola, fotbal a brigáda. Jo a ještě samozřejmě rád zajdu s klukama na jedno, na to se samozřejmě najde chvíle vždycky.
VÝBĚR PAVLA KOKEŠE:
Nejrychlejší hráč týmu:
Asi Standa Nechuta nebo Dominik Malý.
Největší kliďas týmu:
Kliďasů je tam víc. Možná ale vyčnívá Kuba Růžička, toho snad nerozhodí nic.
Největší bavič týmu:
Těžko říct. Samozřejmě, že víc slyšet jsou starší kluci. Napadá mě třeba Venca Roden. Ale srandu nezkazí nikdo.
Hráč s nejzajímavějším zaměstnáním v týmu:
Tady bych to viděl na Khalila. Kebab od něj vřele doporučuju!
Tip, který z týmů vyhraje I.A:
Blatná

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.