Mohl jsem si zatrénovat pod Frantou Strakou, prozradil Tomáš Křivský

Předem bych chtěl všem poděkovat za hlasy, které mi dali. O tom, že jsem se dostal do sestavy, jsem dozvěděl v úterý kolem poledne. Docela mě to potěšilo, tak jsem to poslal pár známým. Tak určitě pro mě hlasovala rodina (hlavně táta, který jakmile se to dozvěděl, tak okamžitě rozesílal kamarádům a známým, aby mi dali hlasy), také vím, že pro mě hlasovala a sháněla hlasy má kamarádka, za což jí tímto moc děkuji :-), ale určitě pro mě hlasovali i kluci z Peček a další moji kamarádi. Ocenění pro mě znamená docela dost...konečně se mi podařilo vyhrát :-D Všem ještě jednou děkuji.

Za dospělé jsem nastoupil po týdenní pauze, takže jsem i očekával, že se na hřiště dostanu až jako střídající hráč. Což se také potvrdilo. Do utkání jsem nastoupil ve 24. minutě po zranění Machyho (Michala Macháčka) a tímto mu přeji brzký návrat. Nastoupil jsem prakticky nerozcvičený, ale hnedka jsem se chytil, za šest minut po mé přihrávce už jsme vedli 1:0... Krásný vstup do zápasu. Ani ne za dvě minuty jsem mohl zvyšovat na 2:0, bohužel jsem se trefil těsně nad břevno. Do druhého poločasu jsme nastupovali s tím, že musíme přidat ještě nějaké branky. Bohužel v 58. minutě Cihly (Tomáš Cihlář) neudržel nervy a řekl něco rozhodčímu a kopalo se proti nám. Hosté vyrovnali, ale myslím si, že nás to ještě víc nakoplo a do konce utkání jsme po dvou gólech Štěpána Růžičky dali na konečných 1:3 a získali jsme další tři důležité body. Myslím, že důležitý moment zápasu bylo, když hosté vyrovnali, že jsme se semknuli a dali jsme dva góly.

V dospělém fotbale si myslím, že se mi daří i nedaří. Myslím si, že jsem do kolektivu zapadl celkem dobře, za což jsem velmi rád. Za svoji přednost považuji hlavně držení míče a přehled, za poslední rok se mi tyto dvě vlastnosti určitě hodně zlepšily, za což určitě může i to, že jsem dostal příležitost za dospělé. Za malinké mínus beru určitě to, že se v dospělých ještě moc neprosazuji, což bych chtěl určitě zlepšit. Hlavní nedostatek je asi, že Pečky (dospělí) nehrají žádnou krajskou soutěž, což si myslím a také doufám, že se příští rok určitě změní.

K fotbalu jsem se dostal díky tátovi, který mě odmalička vychoval. Začínal jsem doma v Chrástě, kde to mám moc rád a rád si s klukama chodím zatrénovat. Fotbal pro mě postupem času začínal znamenat víc a víc. O jiném sportu jsem nikdy nepřemýšlel, pro mě byl vždy hlavní fotbal. Za mě nejlepší trenér určitě táta, který mě vychoval a měl jsem ho i za trenéra. Prvního trenéra, který nebyl můj táta, byl až tady v Pečkách pan Vrba, s kterým mám taky velmi výborné vztahy. Takže na trenéry si nemohu stěžovat.

Z dorostu jsem zvyklý hrát střední zálohu a tvořit hru, takže určitě je pro mě ideální záloha, poradím si i s krajním záložníkem. Je mi prakticky jedno, jestli hraji ve středu nebo na kraji zálohy. Vždy jdu do zápasu s tím, že tam musím nechat, jak říká trenér dorostu pan Vrba, srdíčko :-D Jsem rád za každou minutu, kterou můžu strávit na hřišti, snažím se plnit úkoly na 100%, i když ne vždy se to povede.

Na hřišti jsem hlavně v dorostu velmi emotivní, ale zároveň pracovitý. V dospělých jsem zatím "hodnej" :-), ale v dorostu se velmi často hádám z rozhodčími a občas za to dostanu i nějakou tu kartu (to mám po tátovi, ten se taky hádá s rozhodčími :-DD).... za což vždycky dostanu vynadáno od kouče. Na spoluhráče nekřičím, jen někdy občas v dorostu, ale pak si to vždycky vyříkáme a vše je v pohodě :-)

Naštěstí maturuji až příští rok, ale už teď jsem z toho malinko vystresovaný, ale věřím že to zvládnu. Fotbal zatím stíhám .... uvidíme příště rok

Studuji střední školu na Libni. Diagnostiku vozidel. Zatím mě to baví, tak uvidíme za pár let. Určitě mě baví praxe a elektronika. Největší hrůzu mám z angličtiny, s kterou mám problémy a jsem rád, že to zvládám :-DD

Určitě bych si chtěl, pokud to bude možné, zahrát co nejvýše to jen půjde...ale nechám se překvapit. Můj strop si myslím, že je asi tak A.třida, možná Krajský přebor, ale nevím... těžko se mi to posuzuje.

Jak už jsem psal výše, fotbal pro mě hodně znamená. Snažím se být co nejvíce na hřišti, proto se snažím co nejvíce trénovat. Bohužel moc nechodím s dospělými trénovat, jelikož nebydlím v Pečkách, tak se špatně dostávám na tréninky. Tak aspoň chodím do Chrástu s klukama si zatrénovat. Jinak trénuji hlavně z dorostem.

Určitě mým největším zážitkem bylo, když jsem si ve 14 letech mohl zatrénovat a poznat pana Františka Straku a mohl jsem být i televizi v televizním pořadu "Ano trenére", kde jsem mimo jiné dostal od pana Straky slávistický dres :-) Dále určitě vzpomínám na loňský trénink, kdy jsem si mohl vyzkoušet trénink v týmu krajského přeboru v Libiši, za což jsem moc rád. Mám spoustu zážitků a vzpomínek, na které rád vzpomínám, ať už je to můj první gól nebo první start za dospělé.